Ministr kultury Klempíř otočil: Poplatky ČT zrušíme, řekl Blesku. Už v roce 2027?
Ještě v prosinci říkal nový ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), že je pro zachování poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. V rozhovoru pro Blesk teď ale otočil a k jejich zrušení má prý i podporu celého poslaneckého klubu Motoristů. Nezávislost veřejnoprávních médií to ale podle něj neohrozí.
Platí stále váš prosincový výrok, že Motoristé koncesionářské poplatky rušit nechtějí?
„Začnu tím, že řada lidí ráda říká, že poplatky za veřejnoprávní média zajistí jejich nezávislost. To ale není úplně pravda, protože nezávislost veřejnoprávních médií zajistí především odvaha managementu. Poplatky jsou jen způsob financování. Ve většině evropských zemí se veřejnoprávní média financují z rozpočtu. A proto ten můj výrok prochází nějakým vývojem. Je pravda, že je třeba trošku nefér, že rodina se dvěma dětmi a třemi televizemi dává stejně jako důchodkyně, která bydlí sama, má nízký důchod a zapne si občas ČT24.“
Jste tedy pro to, aby se zachovaly poplatky?
„Uvažuji o tom, hledám nejlepší model. Je pravda, že možná by bylo lepší přejít na financování z rozpočtu.“
Zachovala by se takhle nezávislost ČT a Rozhlasu? Může pak přijít další vláda a rozpočet úplně skrouhnout třeba na nulu.
„Na to vám mohu říct, že také klidně může přijít vláda, která si nechá odsouhlasit snížení poplatků. Proto říkám, že forma financování není rozhodující a nezávislost musí garantovat silné vedení. My nejsme feudální vláda a víme, že nežijeme ani v emirátu. Jsme v prostředí demokratické soutěže politických stran a opravdu si myslím, a možná jsem naivní, že nikdo tady nechce ničit veřejnoprávní média.“
Myslíte si, že se vládě povede zrušit poplatky?
„Já si myslím, že se to povede stoprocentně. Odhadoval bych to asi na rok 2027.“
Nemohlo by místo zrušení poplatků být kompromis, že by se třeba osvobodili od poplatku některé skupiny obyvatel?
„Ten kompromis by samozřejmě byl hezkým mezikrokem, ale zároveň by tak vznikl precedent. To že odpustíte platby někomu, řekněme, seniorům nebo sociálním zařízením, otevře automaticky prostor, že se za chvilku přihlásí další skupiny, že chtějí také.“
Nepřemýšlíte tedy nad kompromisem?
„Jsme ve vládě tři politické subjekty. Všechno je vždy výsledkem kompromisu, a tím může být i ten mezikrok.“
Takže by třeba na rok byl kompromis, zrušily by se poplatky nějakým skupinám obyvatel a za dva roky by bylo úplně zrušení poplatků a peníze by se dávaly ze státního rozpočtu?
„Přesně tak. Ale nepředbíhejme. Těch možností jak financovat veřejnoprávní média je víc. Hlavním cílem je, aby lidé ušetřili.“
Váš názor z prosince se tedy změnil?
„Protože jsem byl vystaven faktům. Jako občan bylo mým přáním, aby zůstala veřejnoprávnost kryta poplatky. Ale když se na to pak podíváte z titulu funkce a těch hodnověrných informací, tak je to něco jiného. Podle EBU (Evropské sdružení veřejnoprávních televizí pozn. red.) píše, že většina jejich členů je již financována ze státního rozpočtu. Pak se podíváte detailněji a zjistíte, že každá země to má trochu jinak, ale v zásadě asi opravdu platí teze, že férová cena a férový směr je státní rozpočet. Když se podíváte třeba na Dánsko, tak ti také ze státního rozpočtu dávají adekvátní částku na provoz veřejnoprávních médií a nikdo to nerozporuje.“
Na druhou stranu oni mají demokracii déle než my, jak můžeme mít jistotu, že jiná vláda do budoucna ten rozpočet neskrouhne?
„Víte, to jsou spekulace. Od revoluce je to už 37 let a my se stále chceme tvářit, že jsme postsocialistická země?“
Ale je to reálná hrozba. Může to být do budoucna páka na ČT i na Rozhlas, aby šly víc na ruku politikům a vládě.
„Ale to se může stát, i u poplatků. A stále zde máme kontrolní orgány. Nemůžete přece přijít třeba do ČT24 jako kuvajtský emír do sněmu, kde řekne: bude to takhle.“
Jsou pro zrušení poplatků všichni poslanci Motoristů?
„Jsou.“
Zůstane rozpočet ČT a Rozhlasu stejný, jako je dnes?
„Zbytečně předbíháte. První je se rozhodnout, jak tato média financovat tak, aby měla určitou jistotu, ale třeba i tak, aby byla motivována více a lépe plnit to, co jim zákon ukládá.“
Už jste se o tom bavil třeba s šéfem Rozhlasu René Zavoralem nebo ČT Hynkem Chudárkem?
„Už jsem s nimi hovořil, chtěl jsem znát jejich názor na věc. Shodli jsme se, že náš hlavní úkol je najít formu financování, která je dlouhodobě udržitelná a neohrozí fungování a nezávislost těchto médií."
Vy jste po schůzce s panem prezidentem řekl, že byste poplatky nechtěl rušit. Jaká byla reakce kolegů z vlády?
„Nebavili jsme se o tom opravdu upřímně.“
Nikdo vám třeba hnedka potom neřekl, co jste si to dovolil?
„Já vím, že mediální zájem je trošku tu vládu skandalizovat, trošku říkat, vy tam musíte poslouchat Babiše, vy tam čelíte útokům, že nesmíte říct tohle, ale ono to tak není. Já jsem řekl v tom televizním výstupu, že o tom je na vládě diskuze, že se o tom bavíme, jestli to udělat tak, nebo tak. Ale viděli jste, že v programovém prohlášení vlády je to jednoznačně napsané. Tím neříkám, že je to definitivní.“
Vy jste tenkrát nesl poznámky a papíry, které byly otočené směrem ke kamerám. Bylo to schválně, nebo to byl omyl?
„Schůzka byla perfektní, a když jsme šli zpátky, tak jsem si celou dobu uvědomoval tu věc, že Andrej Babiš tenkrát měl ty poznámky otočené směrem ke kamerám. Já jsem s tím vyšel, že je mám správně, že to není vidět. Udělal jsem dva kroky a uvědomil jsem si, že to je špatně, tak jsem je otočil, ale oni mezitím už to vyfotili.“
Co podle vás dělá dneska ČT špatně?
„Česká televize nedělá špatně nic.“
Spousta vašich kolegů kritizuje právě Českou televizi.
„Objevují se otázky, zda není drahá výroba, zda nelze více věcí zadávat mimo dům. Ale v té debatě se často zapomíná na to, že ČT a ČRo nejsou jenom zpravodajství. Musí tam zůstat zachován sport, třeba. Nebo se podívejte na blahodárný dopad soutěže Stardance, která je mimochodem licencovaná z britské veřejnoprávní stanice BBC. Lidé začali tančit, začali se hýbat, chodili do společnosti. Kdyby byl podobný formát na placeném kanálu, tak na takový efekt nikdy nedosáhne. Máte tu třeba Olympijské hry, které musí být povinně vysílány na neplacených kanálech. ČT za mě pracuje dobře a je to opravdu spíše otázka nejasností okolo nákladů na výrobu. Ale rozhodně nikdo nechce rušit třeba kanál pro děti - Déčko, který funguje fantasticky. Nikdo přece nechce, aby se jeho děti dívaly jen na Disney Max.“
Jak chcete v tom rozpočtu najít peníze na provoz ČT a Rozhlasu?
„Vy mě zkoušíte, ale já se nedám. Formu financování budeme teprve hledat a najít ji musíme. My jsme zdědili rozpočet po panu Stanjurovi, a nyní ho paní Alena Schillerová předělává.“
Co by řekli kamarádi nebo bývalí kamarádi z kultury a umělci na to, že poplatky budou zrušeny pod vaším vedením?
„Samozřejmě si myslím, že oni s tím nikdy nebudou souhlasit. Oni si totiž myslí, že opravdu ty poplatky jsou zárukou té nezávislosti. To ale není pravda.“
Co vaši spoluhráči z kapely? Mluvíte už spolu?
„Víte, ta odpověď na tuhle otázku je velice krátká. Ne, nemluvíme, ale já doufám v to, že se spolu určitě rozmluvíme.“
Uděláte třeba vy ten krok dopředu, že byste jim sám napsal a urovnal to?
„Já si myslím, že to je ještě brzo, že by se měli přesvědčit, že jsem nekonal z vypočítavosti, že jsem nekonal zle, z nějaký zrady, ale že jsem konal podle svého citu a podle svého srdce a potřeboval jsem se položit do té politiky. Koneckonců po 25 letech marketingu, dělání kampaní jsem k ní vlastně cíleně, ale i mimoděk směřoval.“
Zahrajete si ještě někdy dohromady?
„Já jsem přesvědčen, že ano, že aspoň jeden benefiční koncert ke stáru takový bude.“
Kdy?
„Až odejdu z politiky, kdy to bude za 10 let, za 15 za let? Ale kdo z nás vidí do budoucnosti?“
Takže nám ČT padá do ANOžumpy.