Po Venezuele chce Trump uchvátit Grónsko? Proč ho chce a čím je důležité?

Ve dnech po útoku na Venezuelu se Trumpovo rozjímání o zahraničněpolitických touhách ozývalo s novou silou, zejména jeho opakované přání, aby USA převzaly Grónsko – rozsáhlé autonomní území v Arktidě ovládané Dánskem. V návaznosti na bezskrupulózní demonstraci vojenské síly USA ve Venezuele nabyla tato rétorika jiný charakter a napjala vztahy Washingtonu s jeho spojencem v NATO.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v pondělí zopakovala, že již „velmi jasně vyjádřila postoj Dánského království a že Grónsko opakovaně prohlásilo, že nechce být součástí Spojených států“. Dokonce varovala, že by to mohlo vést k zániku aliance NATO.

Grónsko v Arktidě je největší ostrov planety, s rozlohou 2,16 milionu čtverečních kilometrů šestkrát větší než Německo – nebo obdobně velké jako dva z největších států USA, Aljaška a Kalifornie, dohromady. Bývalo dánskou kolonií, nyní už má status autonomního území Dánska.

Je to nejméně zalidněná země světa: 56 000 obyvatel. Města jsou převážně rozptýlena podél západního pobřeží, cestuje se mezi nimi po vodě či vrtulníky a letadly. Hlavní město Nuuk je typickým příkladem, s pestrobarevnými domy natěsnanými mezi členitým pobřežím a horami.

Mimo města je Grónsko převážně divočinou, 81 % jeho území pokrývá led. „Většina Grónska je měsíční krajina rozeklaného ledu, zmrzlá poušť nehostinného terénu,“ vylíčil v reportáži Matthew Chance, hlavní globální korespondent CNN.

Téměř 90 % obyvatelstva jsou původem Inuité (označení Eskymák je hanlivé) a ekonomika Grónska se dlouhodobě točí kolem rybolovu.

„Žádný jednotlivec nemůže v Grónsku vlastnit půdu, vše je společným vlastnictvím, které si jako jednotlivec můžete jen pronajmout,“ podotkl pro CNN grónský filmař Inuk Silis Høegh. „Dívat se na naši zem jako na nemovitost je proto o to provokativnější.“

Grónsko | Profimedia

Tři vzájemně propojené faktory, které jsou ještě umocněny klimatickou krizí, činí z Grónska důležitou strategickou oblast – jeho geopolitická poloha, přírodní zdroje a potenciál severních námořních tras v jeho okolí.

Grónsko leží mezi Severní Amerikou a Evropou. Vede kolem něj námořní cesta spojující Arktidu s Atlantickým oceánem. Díky této poloze je nezbytné pro kontrolu přístupu do severního Atlantiku, a to jak z hlediska obchodu, tak bezpečnosti.

„Spolu s Islandem a Spojeným královstvím sedí na důležité ose, jež kontroluje přístup do severního Atlantiku. Což se hodí k monitorování ruských a čínských aktivit v Arktidě,“ vysvětlil korespondent CNN Matthew Chance. „Také je to nejkratší cesta pro balistickou raketu vystřelenou z Ruska na kontinentální Spojené státy.“

Klíčové suroviny

Jeho bohaté přírodní zdroje, včetně ropy, zemního plynu, vzácných zemin či lithia, přispívají k jeho strategickému významu. Poslední dobou Čína využívá své dominantní postavení ve sféře vzácných zemin k vyvíjení tlaku na USA. Tyto minerály mají zásadní význam pro globální ekonomiku, protože jsou nezbytné pro výrobu všeho od elektromobilů a větrných turbín až po vojenské vybavení.

Díky klimatické krizi, která způsobuje tání arktického ledu, se může přístup k nerostným surovinám Grónska zlepšit, ale jejich těžba bude pravděpodobně obtížná vzhledem k hornatému terénu, nedostatečné infrastruktuře a zákonům na ochranu životního prostředí.

Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku. | Profimedia

Trump bagatelizoval význam přírodních zdrojů Grónska a minulý měsíc novinářům řekl: „Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost, ne pro nerostné suroviny.“

Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz však v lednu 2024 naznačil, že Trump se zaměřuje na přírodní zdroje, když pro Fox News uvedl, že administrativa se na Grónsko zaměřuje „kvůli klíčovým nerostným surovinám“ a „přírodním zdrojům“.

Ministerstvo zahraničí USA v minulých měsících vypracovalo analýzu nevyužívaných nerostných zdrojů. Jak pro CNN prozradil obeznámený zdroj, experti konstatovali, že neexistuje spolehlivá studie, jak rozsáhlé tyto zdroje mohou být. A také, že jejich získání by bylo ohromně náročné kvůli chladu a nedostatku infrastruktury.

Nové námořní trasy

Tání ledu také otevírá plavbu po severních námořních trasách po stále delší část roku, což má dopad jak na obchod, tak na bezpečnost.

Jak klimatická krize mění geografii arktické oblasti, stále důrazněji o ni soupeří globální velmoci. Více než čtvrtina území Ruska leží v Arktidě, takže Moskva vždy považovala tuto zónu za klíčovou z obranného hlediska. V posledních letech se do boje zapojila Čína, která se v roce 2018 prohlásila za „stát v blízkosti Arktidy“ a sleduje cíl „polární hedvábné stezky“ pro arktickou lodní dopravu.

Den poté, co americké síly unesly prezidenta Madura z jeho domu, Trump zopakoval, že USA severní ostrov potřebují. „Grónsko je pokryto ruskými a čínskými loděmi,“ řekl Trump v neděli novinářům. „Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Právě teď je hodně strategické.“

„Trumpovo tvrzení, že ‚řídí‘ Venezuelu, a po lapení Madura u kormidla značí, že už není jen rétorický imperialista, nýbrž praktikující,“ komentoval analytik CNN Stephen Collinson.

Invaze do Venezuely

9. 1. 2026

22:00

9. 1. 2026

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Nyní vám už ale přejeme dobrou noc.

21:23

9. 1. 2026

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy. Na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem to dnes večer SEČ řekl americký prezident Donald Trump. Podle něj Venezuela již předala Spojeným státům 30 milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.

19:59

9. 1. 2026

Americké ministerstvo zahraničí do Venezuely vyslalo svůj tým, aby zvážil obnovu činnosti amerického velvyslanectví v Caracasu. Uvádí to dnes agentury AFP a Reuters s odkazem na představitele americké diplomacie. Podle americké stanice CNN se jedná o první takovou misí po sobotních amerických úderech, při kterých američtí vojáci zajali tehdejšího venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Tým vyslaný do Caracasu tvoří podle vyjádření, které citují agentury, diplomatičtí a bezpečnostní pracovníci. Ve skupině je i chargé d´affaires amerického velvyslanectví v sousední Kolumbii John McNamara. Cílem mise, která do Venezuely již přicestovala, je zvážit postupné obnovení činnosti velvyslanectví.

V úterý Bílý dům arktické ambice potvrdil. „Prezident Trump dal jasně najevo, že získání Grónska je pro Spojené státy prioritou národní bezpečnosti a zásadní pro odražení našich protivníků v arktické oblasti,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterním prohlášení pro CNN. „Prezident a jeho tým diskutují o řadě možností, jak tohoto důležitého cíle zahraniční politiky dosáhnout, a samozřejmě využití americké armády je vždy jednou z možností, které má vrchní velitel k dispozici.“

„Grónsko by mělo být součástí Spojených států,“ pronesl v pondělí zástupce šéfa Trumpovy kanceláře Stephen Miller. A zvládnou ho prý ovládnout bez boje: „Nikdo se Spojenými státy nebude válčit kvůli budoucnosti Grónska,“ řekl v televizi CNN.

Jeho manželka Katie Millerová, známá Trumpova stoupenkyně, předtím tweetovala mapu Grónska vybarvenou americkou vlajkou a se slovy „Brzy“.

Zato ministr zahraničí Marco Rubio možnost vojenské intervence v blízkém horizontu nepředpokládá – podle dvou důvěrných zdrojů CNN zákonodárcům sdělil, že Trumpova administrativa zvažuje koupi Grónska.

O možnosti koupě Grónska se Trump zajímal již za svého prvního funkčního období (2017-2021). Přestože mu autonomní území sdělilo, že „Grónsko není na prodej“, v prosinci 2024 tyto úvahy oživil: „Z důvodu národní bezpečnosti a svobody po celém světě se Spojené státy americké domnívají, že vlastnictví a kontrola Grónska je absolutní nutností,“ napsal na své sociální síti Truth.

Viceprezident JD Vance letos v březnu ostrov navštívil a prohlásil tam, že „politikou Spojených států“ je změna dánského vedení ostrova. Ovšem uznal, že o své budoucnosti by měli rozhodovat Gróňané.

Nesouhlasila s J. D. Vancem. Velitelka americké základny v Grónsku dostala padáka

V historii se USA pokusily Grónsko koupit několikrát, naposledy v roce 1946. Mají zde ovšem bezpečnostní oporu, která je dědictvím studené války - blízkost území k Sovětskému svazu z ostrova činila důležitou monitorovací stanici pro případ raketového útoku.

V roce 1951 podepsaly USA s Dánskem obrannou dohodu, která jim umožňuje umístit vojáky na vojenské základně. Stále je živá, i když v mnohem menším měřítku. „V tom je vada v Trumpově argumentaci, nic mu nebrání Grónsko posílit, pakliže věří, že je ohrožena americká národní bezpečnost,“ komentuje analytik Collinson. „Grónsko je poloautonomní území člena NATO. Jeho rozsáhlý prázdný prostor může snadno pojmout novou posádku, základny a tisíce vojáků,“ líčí a připomíná, že smlouva s Dánskem dává Američanům dost možností.

Pokud USA použijí vojenskou akci k obsazení Grónska – což Trump výslovně odmítl vyloučit – mohlo by to vést k rozpadu aliance NATO.

Premiérka Frederiksenová v pondělí prohlásila, že „pokud se USA rozhodnou vojensky zaútočit na jinou zemi NATO, všechno se zastaví, včetně NATO, a tím i bezpečnost, která je zajištěna od konce druhé světové války“.

Americké zalíbení v Grónsku: Existují způsoby, jak by ostrov získat mohli

Představitelé hlavních evropských mocností pak vyjádřili podporu Dánsku a Grónsku s tím, že bezpečnost Arktidy se musí udržovat společně s partnery NATO, včetně USA.

„Grónsko patří jeho obyvatelům. O záležitostech týkajících se Dánska a Grónska rozhodují výhradně Dánsko a Grónsko,“ uvedli ve společném prohlášení představitelé Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Velké Británie a Dánska. „NATO jasně dalo najevo, že arktická oblast je prioritou a evropští spojenci zintenzivňují své úsilí.“

Průzkumy veřejného mínění v Grónsku ukazují jasný odpor proti připojení k USA. Politici Grónska slíbili, že podniknou kroky směřující k úplné nezávislosti na Dánsku, ale nenabídli konkrétní časový harmonogram. Ne všichni Gróňané chtějí nezávislost; málokdo z nich by vyměnil dánské vedení za americké.

Za „zcela nepřijatelnou“ označil americkou rétoriku grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. „Když prezident Spojených států hovoří o ‚potřebě Grónska‘ a spojuje nás s Venezuelou a vojenskou intervencí, není to jen špatné. Je to neuctivé,“ uvedl ve svém prohlášení. „Žádné další fantazie o anexi,“ dodal Nielsen. „Jsme otevřeni dialogu. Jsme otevřeni diskusím. Musí se však odehrávat prostřednictvím správných kanálů a v souladu s mezinárodním právem... Grónsko je náš domov a naše území. A tak tomu bude i nadále.“

„Neexistují žádné překážky pro americké investice do energetiky, těžby, cestovního ruchu a dalších odvětví v Grónsku,“ řekl CNN Christian Kelsen, generální ředitel Grónské obchodní asociace. Vzájemné vztahy jsou podle něj dlouhodobě blízké a příznivé pro podnikání.

Jak popsal filmař Høegh, lidé v Grónsku reagovali především tím, že znovu potvrdili svou národní identitu prostřednictvím akcí jako zveřejňování grónské vlajky na sociálních sítích. „Mnoho lidí to rozčiluje a myslím si, že velkou částí je to právě tento nedostatek respektu, který pociťujeme ze strany americké administrativy, která nás přehlíží a snaží se nás koupit.“

Menšina Gróňanů však Trumpova slova nevidí jako hrozbu: „Pokud říká, že Grónsko má právo na sebeurčení nebo že by se mohlo připojit k Spojeným státům, je to od prezidenta Spojených států velká nabídka,“ řekl CNN Kuno Fencker, člen parlamentu za více proamerickou opoziční stranu Naleraq.