Pavel poslal dopis kvůli Turkovi! Co vzkázal Babišovi a proč Turka nejmenuje?

„Prezident republiky Petr Pavel ve čtvrtek 8. ledna odeslal předsedovi vlády Andreji Babišovi dopis k návrhu jmenování Mgr. Filipa Turka členem vlády,“ oznámil v pátek Odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. A zveřejnil celé znění Pavlova dopisu, adresovaného premiérovi Babišovi.  

„Jsem naprosto přesvědčen, že na straně Mgr. Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují,“ uvedl mj. Pavel v dopise. 

„Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, které mělo na svědomí nejhorší válku v lidských dějinách, genocidu milionů nevinných lidí a trýznivou okupaci mj. i českých zemí,“ vytýká Pavel Turkovi.

„Svými výroky vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin, minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Různými svými kroky opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči základní hodnotě právního státu: vůli k dodržování právního řádu našeho státu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti,“ dodal Pavel.

Co je v Pavlově dopise Babišovi? 

• „V demokratickém právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy) je třeba při výkonu kompetencí všech orgánů veřejné moci včetně prezidenta republiky a předsedy a dalších členů vlády respektovat, chránit a prosazovat základní ústavní hodnoty, mezi které mj. patří lidská důstojnost a rovnost, jakož i odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů (čl. I a čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tyto fundamentální ústavní principy a hodnoty Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně prohlásil za nedotknutelné, přičemž zdůraznil, že je ústavní pořádek nutné chápat s ohledem na veřejností akceptovaný kontext hodnot, spravedlnostních představ, jakož i představ o smyslu, účelu a způsobu fungování demokratických institucí.“
• „Jsem naprosto přesvědčen, že na straně Mgr. Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují. Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, které mělo na svědomí nejhorší válku v lidských dějinách, genocidu milionů nevinných lidí a trýznivou okupaci mj. i českých zemí. Svými výroky vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin, minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Různými svými kroky opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči základní hodnotě právního státu: vůli k dodržování právního řádu našeho státu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti.“
• „Nemám též pochybností, že lze tato jednání Mgr. Filipu Turkovi přičíst natolik, aby u veřejnosti důvodně vyvolala pochybnosti o jeho loajalitě vůči ústavnímu řádu našeho demokratického právního státu, jak se o tom Ústavní soud zmiňuje především ve svém nálezu ze dne 5. 12. 2001, sp. zn. Pl. US 9/01, který byl v tomto ohledu potvrzen též nálezem ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. US 4/17.“
• „Konečně považuji celou situaci týkající se členství Mgr. Filipa Turka ve vládě za ojedinělou, od přijetí Ústavy zcela bezprecedentní, naprosto nesrovnatelnou s jakýmkoliv předcházejícím případem uplatňování výhrad čiodmítnutí jmenování ve vztahu k navrhovaným členům vlády ze strany minulých prezidentů republiky.“
• „Z výše uvedených důvodů proto považuji ústavně přípustné důvody pro nevyhovění Vašemu návrhu na jmenování Mgr. Filipa Turka členem vlády a pověření jej řízením Ministerstva životního prostředí za naplněné a své jednání za souladné s ústavním pořádkem. Věřím, že mé důvody pro nevyhovění Vašemu návrhu na jmenování člena vlády chápete. Jsem kdykoliv připraven se s Vámi, v duchu vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů, sejít a poskytnout součinnost k dokončení personálního ustavení Vaší vlády, jakož 1 v budoucnu při výkonu ostatních sdílených kompetencí.“

Blesk: Jak čtete spor mezi Hradem a Motoristy? Překvapil vás jeho vývoj?

Politolog Milan Školník: „Popravdě řečeno, úplně ne. Bylo zřejmé, že pokud prezident na svém postoji setrvá a Motoristé zároveň říkají, že ustoupit nechtějí, tak se prostor pro nějaké elegantní řešení rychle uzavře.“

Předseda Motoristů Petr Macinka opakovaně naznačuje, že existují „jiné kroky“ než kompetenční žaloba. Jaké má podle vás reálně možnosti?

„Já tam žádné další postupy nevidím. Pokud prezident trvá na tom, že kandidáta nejmenuje, tak jsou v zásadě jen tři varianty. Buď se čeká – dny, týdny – a řeší se, jestli bude ministerstvo dál jen provizorně vedené. Nebo Motoristé přijdou s jiným jménem, což sami říkají, že nechtějí. A třetí možnost by byla rozbíjet kvůli tomu vládu, což by mi přišlo úplně absurdní.“

Proč myslíte?

„Protože vláda už normálně funguje. Koaliční partneři podepsali programové prohlášení, Motoristé mají ministry i náměstky, rezorty jedou, probíhají reorganizace - třeba právě na Macinkově ministerstvu zahraničí. Vláda schvaluje zákony a pracuje. Podařilo se ji poměrně rychle nastartovat. A do toho všeho se pořád řeší jedno jediné jméno. Politicky i prakticky je to strašně neefektivní a zbytečně to komplikuje jak vládnutí, tak i prezentaci výsledků vlády.“

Předseda Motoristů Petr Macinka na jednání s prezidentem Petrem Pavlem (20. 11. 2025) | KPR/Z. Bönisch

Bude spor dle vás dál eskalovat?

„Teoreticky by k eskalaci dojít mohlo – třeba přes rozpočet Hradu nebo prezidentovy zahraniční cesty. Že by mu nějakou zatrhl a např. kabinet řekl, že na summit NATO pojede někdo z vlády. Ale to už jsou opravdu extrémní kroky, se kterými by musela souhlasit celá vláda a premiér. A tomu já nevěřím. Premiér do ničeho takového nepůjde.“

Takže tlak zůstává hlavně na Petru Macinkovi?

„Ano. A za delší konec tady dle mého názoru tahá prezident. I co se týče zahraniční politiky - ještě by mohl zahrát své karty na ministerstvu zahraničí. Prezident má poslední slovo při jmenování velvyslanců. Proces jde přes vládu, ale končí u prezidenta. Takže kdybychom mluvili o nějakém blokování, tak spíš prezident může komplikovat život ministerstvu než obráceně. Ale to si nemyslím, že by chtěl dělat.“

Dá se už mluvit o otevřené válce mezi Hradem a Motoristy?

„Záleží na tom, jak to kdo pojmenuje. Ale už jen to, že na sebe obě strany veřejně takto reagují, něco značí. A důležité je i to, že reaguje samotný Hrad. Ten byl za Petra Pavla spíš zdrženlivý – aktivní, ale ne aktivistický. Teď už je vidět, že je podrážděný, a to i v souvislosti s debatou o Ústavním soudu.“

Schůzka Filipa Turka s prezidentem Petrem Pavlem na Hradě (22.12.2025) | KPR - Zuzana Bönisch

Jak hodnotíte Macinkovy výroky o ústavních soudcích a jejich vazbách na prezidenta?

„Vnímám to spíš jako politickou pózu a argument. Z ústavního hlediska to ale moc neobstojí. Ano, prezident soudce navrhuje, ale schvaluje je Senát. A v minulosti jsme opakovaně viděli, že když se senátoři postaví proti prezidentovi, tak jeho kandidáti prostě neprojdou. Výběr ústavních soudců je velmi pečlivý, senátoři jdou kandidátům hodně do hloubky, řeší jejich minulost i postoje. Ústavní soud je suverénní instituce a představa, že by rozhodoval ve prospěch prezidenta, je podle mě hodně vzdálená realitě. Navíc Senát prezidentu Pavlovi některé kandidáty zamítl.“

Spory o jmenování ministrů ale nejsou nové. Zažili jsme je už za Zemana i Klause.

„Ano, a v tomhle dávám částečně za pravdu Petru Macinkovi – jsme parlamentní, ne prezidentský systém. Prezident má být jakýmsi propojovatelem výsledků voleb a jmenování vlády. Zároveň ale Ústava není úplně explicitní, chybí v ní lhůty a politická praxe se vyvinula tak, že prezidenti si určitou míru autonomie vybojovali.“

Takže má Petr Pavel právo u jednoho jména říct „ne“?

„Pokud to dělali jeho předchůdci, tak proč nedat politickou toleranci v jednom případě i jemu? Kdyby blokoval tři nebo více ministrů, bylo by to něco jiného. Tady se ale bavíme o jednom jediném jménu, navíc, jak víme, společensky problematickém. Zase nevidím důvod, proč z prezidenta dělat jen pasivního podepisovače, když politická praxe ukazuje, že jeho role může být o něco širší.“

Po novoroční setkání prezidenta a premiéra se naplno rozjela přestřelka mezi Hradem a Motoristy. Babiš ve středu navrhl Pavlovi Turka na ministra životního prostředí, ten jej ale odmítl jmenovat. Motoristé proto svolali »válečný kabinet«, Turka jednomyslně podrželi a začali otevřeně mluvit o tom, že Pavel postupuje proti Ústavě.

Šéf strany a ministr zahraničí Petr Macinka (47) výrazně přitvrdil – tón v televizních vystoupeních byl jízlivý, útočný a plný varování. Kompetenční žalobu sice Motoristé oficiálně odmítají, ale Macinka opakovaně naznačuje, že existují „jiné kroky“.

Filip Turek se šéfem Motoristů Petrem Macinkou | ČTK / Šulová Kateřina

Konflikt se dál vyhrotil po výrocích Macinky o Ústavním soudu a možných vazbách prezidenta na jím jmenované soudce. Hrad reagoval okamžitě a ostře.

„Prezident považuje slova zpochybňující nestrannost ústavních soudců za politický faul,“ uvedl s tím, že zpochybňování nestrannosti ústavních institucí považuje za krajně nevhodné. Jakékoli náznaky zákulisních dohod prezident rezolutně odmítl.

Ministr ale neustoupil. Zopakoval, že Česko nemá prezidentský systém, že hlava státu má „jmenovat, nikoli vybírat“ a že odmítání kandidáta ji posouvá za hranice Ústavy. Lze podle něj vnímat to, co prezident dělá, jako ústavní faul vůči výsledkům voleb.

Proti Macinkovým slovům se ohradil i předseda Ústavního soudu Josef Baxa (66). Obavy, že by v případné kompetenční žalobě stranili soudci prezidentovi, označil za nesmyslné. Ústavní soudce sice navrhuje prezident, ale kandidáty musí schválit Senát.

Novoroční oběd Petra Pavla s Andrejem Babišem na Hradě (7.1.2026) | Facebook - P. Pavel

Sám Turek zatím brzdí emoce. Na sociálních sítích zveřejnil krátce po obědě video, v němž připustil, že „být ministrem životního prostředí není můj sen“.

Zásadní vyjádření si ale nechává až na později. Podle Turka chce nejprve vidět písemné stanovisko prezidenta adresované premiérovi a teprve poté se domluvit s Macinkou a Babišem na dalším postupu.

Do té doby mlčí - alespoň navenek. Turek však zůstává jediným kandidátem Motoristů, kteří žádné náhradní jméno nepřipouští.

Stopka pro ministra není v Česku žádná novinka. Exprezident Miloš Zeman (81) opakovaně odmítal jmenovat kandidáty, kteří mu politicky či hodnotově neseděli – a pokaždé z toho byla ústavní přestřelka.

Nejviditelnější byl spor o europoslance Miroslava Pocheho (47), kterého Zeman v roce 2018 odmítl pustit na ministerstvo zahraničí. Označil ho za amatéra, který „do Černína nepatří“.  Spor skončil tak, že Poche ministrem nikdy nebyl.

Kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský (Piráti, vlevo) v Lánech u prezidenta Miloše Zemana (7. 12. 2021) | Twitter / Jiří Ovčáček

Podobně dopadl v létě 2019 i Michal Šmarda (50), kterého Zeman dlouhé měsíce blokoval jako kandidáta na ministra kultury. I tehdy se prezidentovi hrozilo kompeteční žalobou, kterou ale nakonec Babiš nepodal – a Šmarda z nominace vycouval.

O dva roky později se opět bojovalo o post šéfa diplomacie. Zeman odmítl jmenovat Jana Lipavského (40, za ODS), setkal se s ním v Lánech během covidu, v rouškách a za sklem, a nakonec couvl až pod hrozbou kompetenční žaloby.

Václav Klaus v roce 2005 odmítal jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví. | Blesk:Zbyněk Pecák

Spory měl i exprezident Václav Klaus (84). S expremiérem Jiřím Paroubkem (73) bojoval o ministra zdravotnictví Davida Ratha (60), kterého odmítal jmenovat kvůli střetu zájmů. Rath mu na oplátku nadával do „vrtošivého staříka“ a mluvil o znásilňování Ústavy. Přesto byl nakonec po několika týdnech jmenován.

I proto dnes zaznívá, že Klausův »žák« Macinka má možná v paměti kratší stopu - prezidentští „vzbouřenci“ tu byli už před Turkem.

Do celé přestřelky se vracejí i starší výroky samotného prezidenta Pavla z doby, kdy ještě kandidoval. Tehdy zdůrazňoval, že odpovědnost za složení vlády nese premiér.

„Jestli si občané tyto strany zvolili, pak by asi neměl prezident vystupovat jako ten, který bude přepisovat výsledky voleb,“ řekl Pavel v roce 2022 v debatě se serverem Seznam Zprávy. Vzápětí ale dodal, že při sestavování vlády by nebyl pasivní a prezident má v ní hrát silnou roli.

„Stejně tak si ale nemyslím, že by měl prezident veřejně kádrovat ministry a zkoušet je, ale že to je opravdu nakonec zodpovědností premiéra, protože on je šéfem vlády a zodpovídá za exekutivu,“ řekl tehdy Pavel. Motoristé tvrdí, že teď dělá přesně to, co sám kritizoval.

Předseda Motoristů Petr Macinka na jednání s prezidentem Petrem Pavlem (20. 11. 2025) | KPR/Z. Bönisch

V přestřelce Motoristé-Hrad se začíná čím dál více skloňovat pojem kompetenční žaloba – co to ale vlastně je? Jde o spor u Ústavního soudu, který má vyjasnit, jaké pravomoci jednotlivé ústavní instituce (např. vláda, Parlament či prezident) skutečně mají.

V případě sporu o ministra by soudci řešili, zda prezident musí kandidáta navrženého premiérem jmenovat, nebo zda má právo návrh odmítnout. Nejde tedy o „trest“ pro prezidenta, ale o výklad Ústavy pro konkrétní situaci - a případně i pro budoucnost.

Zásadní je ale čas. Kompetenční řízení netrvá dny, ale týdny až měsíce. Navíc žalobu může podat jen premiér, nikoli samotná strana. Pavla by tak musel žalovat Babiš. I proto Motoristé váhají - soudní cesta sice může přinést jasný verdikt, ale není rychlá, není bez rizika a mezitím může stát víc politického kapitálu, než kolik přinese.