Proč nevyšli Pavlovi vstříc? Křehký kompromis, míní o programovém prohlášení vlády politologové
Schválené programové prohlášení Babišovy vlády, které se v konečné podobě nijak neliší od verze představené ještě před jejím jmenováním, považují politologové za krok, jenž odráží priority vládní koalice i křehkost dosaženého kompromisu mezi vládními stranami. Shodují se v tom, že kabinet neměl silnou motivaci dokument upravovat, a to ani po připomínkách prezidenta Petra Pavla.
Podle Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně je sám způsob vzniku programového prohlášení unikátní. „To programové prohlášení je neobvyklé v tom, že bylo představeno ve chvíli, kdy ještě nebyla vláda jmenovaná,“ uvedl.
Vládní koalice se tak podle něj zachovala jinak než všechny předchozí, které nejprve uzavíraly stručnou koaliční smlouvu a až po jmenování vlády připravovaly programové prohlášení.
Skutečnost, že vláda do dokumentu následně nezasahovala, podle Kopečka odráží její priority. Zároveň upozornil na to, že připomínky prezidenta nejsou pro vládu závazné a programové prohlášení má odrážet především představy vítěze voleb a koaličních partnerů.
Prezident Petr Pavel žádal, aby kabinet do dokumentu doplnil svůj postoj k ruské válce proti Ukrajině či plnění spojeneckých povinností v NATO. Koalice se ale shodla, že prohlášení měnit v souladu s těmito požadavky nebude.
Podobně jako Kopeček situaci hodnotí Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu, podle něhož je programové prohlášení výsledkem velmi křehkého kompromisu mezi stranami s odlišnými východisky. „Asi tam nebyla žádná velká vůle do toho znovu zasahovat, aby se některé ty věci neotevíraly a nepřinášely spíš další problémy než nějaký posun,“ řekl.
Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně považuje zachování původní verze dokumentu za logické zejména s ohledem na styl vládnutí premiéra. „U Andreje Babiše to není překvapivé, že po reakcích odborníků přesto do návrhu nezasahoval. Protože podle něj tady neexistuje žádný větší odborník než on,“ uvedl. Podle něj se současná vláda zároveň vymezuje vůči prezidentovi a vůči jakýmkoli vnějším připomínkám.
Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není neochota zapracovat připomínky zvenčí ničím výjimečným. „Je věcí vlády, co si dá do programového prohlášení. Nevzpomínám si, že by v minulosti vlády do svých prohlášení zapracovávaly připomínky někoho zvenčí,“ řekl.
Vláda představila návrh programového prohlášení loni v listopadu. Dnes text vláda schválila v původním znění. S ním bude příští týden žádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Mezi hlavní strategické směry řadí vláda levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupnost zdravotnictví či bydlení jako veřejný zájem. Slibuje také změny důchodového a sociálního systému, což zahrnuje plán stanovit věk odchodu do důchodu na 65 letech. Mezi hlavní priority řadí vláda také bezpečnost a ochranu občanů.
Bureš jako žák totálně selhal 😁