První zevrubná kontrola NKÚ letoška prověří nákup dronů pro armádu. Vynakládají vojáci finance účelně?
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověří peníze na nákup dronů pro českou armádu. Půjde o jeho první kontrolu z letošního kontrolního plánu. Její výsledky by měl mít k dispozici v říjnu. Úřad chce prověřit, zda armáda vynakládá peníze účelně. Ministerstvo obrany podle něj v případě bezpilotních systémů neplní své vlastní stanovené cíle. Ministerstvo už před víc než rokem uvedlo, že plánuje pořídit pár stovek bezpilotních průzkumných multikoptér či desítky mikro bezpilotních prostředků. Armáda s drony i protidronovou obranou jako součástí protivzdušné obrany počítá.
„Cílem kontroly je tedy posoudit, zda Armáda ČR skutečně získává schopnosti, které jsou pro moderní boj nezbytné, a zda jsou peněžní prostředky na jejich pořízení využity zejména účelně a v souladu s právními předpisy,“ uvedl už dříve NKÚ. Chce také zjistit, zda je armáda připravená na rychlý vývoj a využití bezpilotní techniky. Válka na Ukrajině ukázala, že drony se staly nepostradatelnou součástí moderní armádní techniky. Současné bojiště je určováno zejména kvalitními a včasnými informacemi, které umožňují velení efektivně rozhodovat - a právě v tom mají drony klíčovou roli,“ uvedl úřad.
Analýza rizik podle NKÚ ukazuje, že ministerstvo obrany v případě bezpilotních systémů nesplňuje své vlastní cíle. „Pořízení dronů je přitom součástí strategických i koncepčních dokumentů, které stanovují, kdy a jaké bezpilotní systémy má armáda k dispozici. Z dostupných informací vyplývá, že MO nedodržuje termíny a neplní technické parametry jednotlivých dronů, což může ohrozit dosažení plánovaných schopností Armády ČR,“ upozorňuje úřad. Chce se zaměřit i na to, zda při nákupu této techniky dodržuje ministerstvo zákon.
Letecké drony už sice Armáda ČR má, ale nejsou plošně rozšířené. Ve výzbroji je má například 43. výsadkový pluk a některé vševojskové prapory. Systematicky se jim věnuje 533. prapor bezpilotních systémů.
Ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka řekl v prosinci 2024 poslancům z výboru pro obranu, že ministerstvo chce kromě jiného pořídit několik desítek mikro bezpilotních prostředků s kolmým startem ve čtyřech variantách a dvě soupravy bezpilotních průzkumných prostředků Small s kolmým startem a přistáním pro pozemní síly české armády. Veřejnou soutěž chce vypsat i na bezpilotní průzkumné multikoptéry. Má jít o nízké stovky kusů multikoptér ve čtyřech různých variantách podle nosnosti a doletu.
Usnadnit zavádění bezpilotních letounů do armády má i loňská novela zákona o ozbrojených silách. Bezpilotní letouny pro armádu budou podle novely roztříděny podle míry rizika souvisejícího s druhem provozu daného typu stroje. Hodnocení rizik nebude podle ministerstva záviset pouze na typu vojenského bezpilotního letadla, ale i na typu úkolu, který bude plnit, nebo na prostředí, kde bude provozován.
Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Českým novinářům to dnes na závěr své návštěvy Ukrajiny řekl ministr zahraničí Petr Macinka. Jeho tiskový briefing se měl původně konat na české ambasádě, delegace i novináři se ale museli přesunout do krytu. Důvodem byl nález neznámého balíčku před českým velvyslanectvím.
„Já nevím úplně přesně, co tam bylo před ambasádou nalezeno nebo jak vysoké riziko to bylo, to netuším. Nicméně realita je taková, že teď tady ten rozhovor točíme v krytu,“ podotkl Macinka. Při příjezdu do krytu navíc podle něj zněl městem poplach značící, že na Kyjev opět míří balistické střely.
Polský prezident Karol Nawrocki a premiér Donald Tusk zastávají stejné názory na bezpečnost země, uvedl prezidentův mluvčí Rafal Leśkiewicz po dnešním setkání obou představitelů. Tusk po schůzce podle polských médií řekl, že se s prezidentem shodl na tom, že záležitosti týkající se bezpečnosti země, Ukrajiny a Ruska by měly být vyloučeny z politických sporů. Nawrocki dnes Tuskově vládě vetoval další tři zákony.
Oba představitelé se podle prezidentova mluvčího shodli, že vzhledem k blízkosti Polska k Ukrajině, která se brání ruské invazi, „musíme mluvit jedním hlasem“. Rovněž se shodli na principu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“ a na tom, že „mír lze domluvit pouze za podmínek, které Ukrajina přijme“.
