TOP příběhy Epicentra 2025: Česko pro Madlenku, záhada Masarykovy obálky i tajemství orlických vražd

Příběh malé Madlenky, pro kterou celé Česko hledalo dárce kostní dřeně, oslovil snad každého. Její tatínek rozpoutal něco, co naše země nepamatuje. Tisíce lidí se přišly zapsat do registru dárcovství. Jaké jsou šance a prognózy pro malou Madlenku? Jak se jí daří? Co je to za nemoc, která obrátila život nejen jí, ale celé rodině vzhůru nohama? Jaké je to jít s kůží na trh pro záchranu vlastního dítěte? Nejen o tom v Epicentru s moderátorkou Bárou Holou mluvil otec Madlenky Lukáš Přibyl

Malá Madlenka, která trpěla poruchou krvetvorby, má nyní hodnoty blížící se zdravému dítěti. Zabrala jí imunosupresivní léčba a transplantaci kostní dřeně od nepříbuzného dárce tak aktuálně nebude potřebovat.

Po zveřejnění jejího příběhu vstoupily do registru tisíce lidí, a tím se výrazně zvýšily šance na nalezení vhodných dárců i pro další pacienty.

„Já bych chtěl v tom pokračovat a pomoct celé té hematologické části v tomto smyslu v rámci osvěty, v rámci náborů, ale myslím si, že ta osvěta je vlastně úplně nejdůležitější,“ uvedl v Epicentru tatínek Madlenky Lukáš Přibyl vloni v březnu.

V roce 2025 nás bohužel opustily i dvě ikony duchovního světa. Na velikonoční pondělí Vatikán oznámil, že skonal papež František. V listopadu pak ve věku dvaaosmdesáti let zemřel kardinál Dominik Duka, zprávu o jeho odchodu zveřejnilo arcibiskupství pražské. V Epicentru jsme na tyto dva muže vzpomínali, s historikem Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu AV ČR Praha.

„Je to vždycky velmi truchlivá událost, protože odchází výrazná osobnost církevního života a současně už v průběhu přípravy pohřebních rituálů a vlastního pohřbu začínají také první sondážní jednání o tom, kdo bude novým papežem, ale myslím si, že v tuto chvíli je skutečně na místě především to truchlení a myslím, že to tak i vnímají lidé, kteří se začínají sjíždět také do Říma, aby se přímo účastnili těch pohřebních obřadů,“ uvedl Jaroslav Šebek v Epicentru  v dubnu -  den po smrti svatého otce.

Podobně mluvil i v listopadu, kdy odešel kardinál Dominik Duka, pražský arcibiskup a zároveň jeho velký přítel.

„Je to opravdu osobnost, na kterou bychom ale neměli vzpomínat nějak jednostranně, je to osobnost, která je opravdu velmi mnohovrstevnatá, velmi zajímavá a má skutečně mnoho fazet. Ta jeho podoba. A myslím si, že to je osobnost, která překračovala velmi výrazně ten mantinel církevní, vstupovala aktivně do veřejného prostoru. A o tom nakonec svědčí i fakt, že jsme svědky v úterý 4. listopadu tak velkého mediálního zájmu po jeho odchodu,“ dodal Jaroslav Šebek.

Speciální tým složený z kynologů a specialistů Hasičského záchranného sboru ČR se v červenci vrátil ze záchranné mise v USA. Během osmi dnů pátrali v řece Guadalupe a jejím okolí po přeživších i obětech ničivých záplav ze 4. července. Nepřežilo je minimálně 135 lidí. Jaké úkoly Češi plnili? Co pro ně bylo nejhorší a byl i nějaký happy end? Nejen na to v Epicentru odpovídal Jaromír Piesch, velitel týmu a šéf kynologů Petr Klega.

„Našim úkolem přímo bylo, jelikož jsme se nacházeli v oblasti, která byla silně postižená povodní, vyhledávat oběti. Takže smutná práce,“ uvedl šéf kynologů Petr Klega.

Hasičský záchranný sbor České republiky do USA vyslal speciální podpůrný tým k pomoci v oblastech zasažených ničivými povodněmi v neděli 13. července. Z České republiky odcestovalo celkem 16 příslušníků, a to včetně kynologů se 4 záchranářskými psy a specialistů HZS ČR.

V Epicentru jsme také přivítali dvě legendy české kriminalistiky v devadesátkách. Emeritního kriminalistu a investigativního novináře a vlastně v obou případech spisovatele Jana Štočka a Josefa Klímu. Oba poodhalili nové pozadí dvou největších kriminálních kauz v novodobé historii českého podsvětí.

S Janem Štočkem jsme se vrátili k orlickým vraždám podnikatelů. V Epicentru v červenci nastínil, kdo je tehdy na přehradu přivedl.

„Já ho dodnes nevyzradím, ale prostě byl to člověk, který nám to řekl. On teda mimo jiné to nepřežil, zabila ho manželka. No, ale ono to bylo „ho**do“ prostě. Byl denně nalitý a tu manželku terorizoval. Pak měli dítě a dopad, jak dopad. Jeho otec byl plukovník v řadách policie, učil na policejní akademii, no, ale tenhle hoch se mu nepovedl,“ uvedl v Epicentru Štoček.

S Josefem Klímou jsme se vrátili na Mírov. Do věznice, ze které se podařilo jako jedinému, utéct doživotně odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Jeho příběh zná snad každý a po právě již zmiňovaném útěku, od kterého v říjnu uplynulo 25 let, se stal po 40 dnů nejsledovanějším vězněm na útěku.

„Policie věděla velmi brzo, že se Kajínek skrývá u Marie Černé, akorát jaksi z důvodů byrokratických tam nezasáhla. To je všechno, co k tomu můžu říct,“ uzavřel Josef Klíma s tím, že další podrobnosti odhalit zatím nechtěl.

Poselství, vzkaz, varování, rodinné tajemství, recept na vánoční cukroví? To vše mohla obsahovat zapečetěná „tajemná“ obálka s údajnými posledními slovy prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka. K jejímu otevření došlo v pátek 19. září v Lánech. Ještě před tímto aktem, na který čekal každý Čech, jsme hovořili v Epicentru s historičkou z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, Dagmar Hájkovou, která poslední slova TGM v Lánech přečetla.

„Když jsem editovala ty dopisy, tak jsem pořád překvapená, kolik toho dokázal stihnout a jak dokázal balancovat velmi dobře. Takové ty oblasti politiky, žurnalistiky, vzdělání, ale zároveň se dokázal udržet fit a mít okruh za přátel i nepřátel a mít pořád takový ohromný zájem o současnost, o literaturu, o umění. Pořád byl hnaný touhou se nějak zdokonalovat a něco zdokonalovat. On nebyl člověk, který se příliš otevíral po té lidské stránce, ale to neznamená, že by neměl emoce,“ tak mluvila Dagmar Hájková, které prošla rukama snad celá Masarykova korespondence v září.

V mnoha epizodách Epicentra jsme se věnovali zdraví, osvětě témat oboru medicíny. Jedním z hostů, kteří k nám do studia přinášeli cenné rady, byla i dermatoložka Monika Arenbergerová, se kterou jsme si v červnu povídali o  trendech gelových nehtů, se kterými se pojí i riziko zhoubných nádorů kůže. Světlo ultrafialových (UV) lamp, kterými se lak nechává ztvrdnout, může vést k rakovině kůže. Riziko potvrzují i vědecké studie z posledních let, při nichž UV lampy ozařovaly kožní buňky.

„U obojího je kůže vystavena podobné intenzitě záření, solaria jsou ale na rozdíl od UV lamp na nehty regulována a síla záření je v nich měřena,“ upozornila kožní lékařka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.