Psycholog o návštěvě čertů: Varování před koktáním a pomočováním! A jak připravit malé školáky?
Zatímco některé děti si návštěvu čerta užívají, jiné končí v ordinacích psychologů. Přechodné koktání a zadrhávání řeči ze své praxe zná i klinický psycholog Jan Kulhánek. V Epicentru Blesku řekl, zda by dal tradici stopku a proč vždy nejvíc záleží na tom, jak se budou chovat rodiče.
Už dnes se to bude všude hemžit známou zimní trojicí. Nejen v ulicích, ale i ve školách a večer i v domácnostech se objeví Mikuláš, anděl a čert. Psycholog Jan Kulhánek v Epicentru připomněl, že by si právě dospěláci měli uvědomovat, že se děti s pekelníkem a jeho družinou mohou potkat několikrát za den. A navzdory sledování různých bojových her i strašidelných filmů, jsou děti stále křehké.
„Dospělí někdy podlehnou takové klamavé iluzi, že ty děti jen tak něco nepřekvapí a že je třeba přitvrdit, aby ten zážitek byl velký. Ale ono koukat se na něco přes nějaké digitální zařízení a mít takovou bytost v místnosti, je opravdu velký rozdíl,“ popsal dětské vidění čerta Kulhánek.
To, jestli dítě bude na známou trojici vzpomínat v dobrém, nebo v krajním případě s traumatem, závisí nejvíc na rodičích. „Zodpovědnost zůstává na nás, na dospělých.“
„Nikdy se nám nikdo neposmíval, že se bojíme. Vždycky jsme řekli nějakou básničku a rodiče nás při tom drželi za ruku,“ vzpomenul dřívější doby psycholog Kulhánek. Současní rodiče už prý děti tolik před čerty neopečovávají. I proto mohou mít, především ti nejmenší, často nedobré vzpomínky na 5. prosince, kdy čert s Mikulášem a andělem obcházejí domácnosti.
Koktání, zadrhávání i pomočování...
Děti z posttraumatickým stavem zná ze své psychoterapeutické praxe i Jan Kulhánek. Řešil například přechodné koktání a zadrhávání. „Většinou to odezní samo, ale je to jasný signál toho, že děti byly vystaveny zbytečně nadměrnému stresu,“ popsal klinický psycholog s tím, že některé zvlášť malé děti se třeba začaly v noci opět pomočovat.
„Je to známka, že ti rodiče situaci vlastně nezvládli, že své děti neochránili, nebo že nebyli dostatečně citliví k tomu, co jejich děti unesou a byli odpojeni od jejich emocí,“ popsal. Kulhánek si nemyslí, že by z návštěvy čerta byly takové následky trvalé, na druhou stranu jsou podle něj dopady v takové míře zbytečné a nepříjemné.
Dítě se musí cítit v bezpečí
Pro rodiče je podle něj nejdůležitější se na své ratolesti naladit. „Zároveň by dítě mělo vidět, že my stojíme za ním jako rodiče, že se mu nebudeme posmívat, pokud bude vyjadřovat strach nebo úzkost,“ vysvětlil psycholog v Epicentru Blesku.
Čert a Mikuláš by měli respektovat věk dítěte a zároveň by měli brát v potaz to, jak se dítě bude tvářit. „Jsou děti, co i během strašení budou třeba čerta tahat za rohy, a pak jsou děti, které by se strachem pomočily,“ popsal Kulhánek. „Tohle jako rodiče musíme brát vážně a respektovat to,“ řekl klinický psycholog v Epicentru Blesku.
Čert nemusí strašit, ale podpořit
O tradici by ale děti neochuzoval, jen by ji klidně dal modernější nádech. Kdy nepůjde o zastrašování, ale třeba že tyto pohádkové bytosti dítě naopak vyzdvihnou a podpoří ho.
„Byla by škoda tu tradici zahodit, protože těch nových moc nemáme,“ řekl k tomu a dodal, že návštěva čerta je dost podobná pojetí Velikonoc a tradiční pomlázky, u níž se taky společenský hovoří, jestli velikonoční výprask patří do dnešní doby. „Pojďme hledat způsob, jak tradici udržet ale zároveň ji modernizovat, aby pro nás byla fajn,“ řekl k návštěvě čerta a mikuláše klinický psycholog Jan Kulhánek.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.