Pro Blesk kauzu zhodnotil odborník na protokol Jindřich Forejt. "Situace je z mého pohledu nesmírně zvláštní až bizarní v tom, že jako by se spustila stavidla. Voda se teď řítí směrem, kde všechno, co zasáhne, se nehodlá zastavit. Působí to jako efekt tsunami. Spustilo se něco, co je z hlediska faktů velmi zvláštní a je to spíše o emocích než o faktech. Mluvíme tu o člověku, kterému byla sebrána podstatná část jeho života, byl vlastně odsouzen, přičemž žádný soud na této planetě nad ním nevynesl žádný rozsudek. Z hlediska čisté logiky je pořád nevinný," upozornil Forejt.
Andrewprý ale zásadně nezvládl komunikaci s veřejností. "Myslím, že to jsou učebnicové příklady toho, jak komunikace probíhat nemá. Dopustil se fatálních, strašných chyb. Díky tomu si ponese velmi silný rozsudek – a to doživotní. Během krátké doby přišel vlastně o všechno. A to se nezastavilo: každý den vychází nový požadavek nebo předvolání. Nedovedu si představit, v jakém psychickém rozpoložení momentálně je," zamýšlí se odborník na královské rody.
Podle něj Buckinghamský palác musí být momentálně velmi nešťastný. "Poslední kapka pro mě byla, když král Charles minulý týden musel reagovat na návrh ministerstva obrany, které chtělo princi Andrewovi odejmout medaili, kterou získal za aktivní účast ve válce o Falklandy. On jako pilot záchranného vrtulníku nasadil vlastní život a zachránil spolubojovníky. Král tehdy řekl, že to už tedy ne. Tuto medaili mu nechal, protože si ji zaslouží. To je důležité zmínit i proto, že listopadové dny jsou určeny veteránům," říká Forejt.
Paradoxně dvě velmi vážené funkce svrhnutému princi zůstaly. "První je čestná funkce čestného admirála, kterou dostal k šedesátinám od královny Alžběty II. Byla snaha mu ji odejmout, ale král to nedovolil. Druhá funkce, na kterou se zapomíná, je postavení státního rady (Counsellor of State). Panovník si ustanovuje státní rady, kteří ho zastupují v době nepřítomnosti. Tento titul mu zůstává, a je to z mého pohledu asi politicky nejvýznamnější postavení, které stále drží," upozornil někdejší protokolář Pražského hradu.
O mnoho titulů však Andrew už přišel - titul královského vévody z Yorku, včetně dvou podpůrných titulů (hraběcího a baronského). "Titul vévody se uděluje patentem a stejným způsobem byl i odňat. Během dvou týdnů provedla Královská heraldická kolej výmaz titulu ze všech seznamů. Titul prince je složitější, protože princem se rodíte krví – to se týká všech dětí panovníka a vnoučat ze strany jeho synů. To, že mu byl odebrán titul prince, se netýká jeho dcer, které zůstávají princeznami rodem a královskými výsostmi."
Faktem také je, že Andrew nadále zůstává de facto v linii následnictví trůnu. "To postavení má, nejen v Anglii, ale i v Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu. Aby ho ze seznamu vyškrtli, muselo by o tom rozhodnout ve zvláštním zasedání všech šestnáct parlamentů zemí Commonwealthu, což je problematické. Proto mu tento titul zůstává, byť jen z důvodu nedokonalosti systému," vysvětlil Forejt.
Proč se kauza začala tak razantně řešit až teď, když z hlediska veřejnosti už probíhá dlouhou dobu? "Královna Alžběta II. nechala po sobě svému synovi velice málo nástražných min, a toto byla jedna z nich. Děti Alžběty II. – tři synové a dcera – mají k sobě provázanost daleko silnější, než si myslí veřejnost. Mezi nimi čtyřmi funguje velmi silný vztah. I Andrew, který je největší extrovert, se v krizích vždy uzavíral před veřejností a první, s kým mluvil, byla jeho sestra nebo bratři. To, co se děje v britské královské rodině, je existenční boj několika generací. Je to generace Charlese, která zaujala pozici stařešiny, proti mladší generaci, která říká, že jednou zdědí to, co momentálně zdědí ona, a že to chce jinak. Ta mladší generace se soustředí na komunikaci na sociálních sítích. Ví, že každý detail může ovlivnit popularitu královské rodiny, a vnáší do toho své pohledy. To znamená, že starší generace musí ustoupit. To je to hlavní jádro problému – souboj generací," uvažuje expert.
Vidět to prý bylo i na nedávném pohřbu vévodkyně z Kentu, kde se rodina shromáždila na schodišti, kamery zabíraly detaily. "Princ Andrew tehdy stál v čele jako seniorní člen, jak byl zvyklý. K němu v tu chvíli stál princ William, jeho synovec, kterého oslovil. William ho absolutně ignoroval, nereflektoval jeho řeč těla, měl jeden nereagující výraz v obličeji. Když ho oslovila sestřenice, okamžitě jí začal věnovat pozornost a vzdálil se. Byla to scéna na minutu a půl, ale mluvila o všem. Role Williama byla imperativní: říkal strýci: „Do tohoto okruhu už nepatříš.“ Bylo to jasně viditelné," dodává Forejt.
Expert o kauze svrhlého prince Andrewa: Královna Alžběta (†96) po sobě nechala Karlovi minu! BleskTV
