Strach z umělé inteligence: Roboti nám vezmou práci? Češka z Oxfordu popsala, jak to je

Polak má povolání, kterým se příliš mnoho Čechů chlubit nemůže. Je archeoložkou umělé inteligence. „Beru se jako někdo, koho zajímá, proč stále opakujeme dokola v historii stejné chyby a proč technologie neplní tu roli, co měly,“ popisuje usměvavá žena, co je její hlavní pracovní náplní.

Zkušenosti má skutečně unikátní. Vystudovala archeologii a evoluční antropologii na Oxfordské univerzitě, pak strávila mnoho let v technologickém sektoru ve Velké Británii a USA. Před časem se vrátila do Česka a začala se angažovat ve výzkumné skupině CCHAOS na Fakultě informačních technologií ČVUT, která se zabývá komplexními společenskými systémy.

Pro pochopení AI a jejích dopadů je totiž podle Polak nutné sáhnout i po společenských vědách. „Abychom byli schopni předpovědět a chápat, jak se jako společnost či homo sapiens popasují s novou érou umělé inteligence, aby to využili efektivně, tak potřebujeme lidem porozumět. A lidem neporozumíme skrze jedničky a nuly, porozumíme jim tím, že se podíváme do minulosti,“ říká.

Porno od umělé inteligence: Víte, že je nereálné, ale stejně tomu propadnete, varuje závislák

Podle ní lidé, když si povídají s AI, tak s ní mají až mužský způsob komunikace. Vnímají ji jako autoritu a to, co nám doporučuje, si berou za své. Jenže u toho často zapomínají, proč vůbec s AI komunikují. „Jsme chytří lidé, jsme schopni toho dokázat spoustu, často je ale použití AI jako použití kanónu na vrabce. Takže vědět, kdy AI využívám a zároveň ji nevyužívám, je hrozně důležité,“ popisuje Polak.

Zároveň ale není od věci si s novou technologií prostě jen hrát a objevovat ji, protože AI nemá žádný návod a ani ho mít nebude. „K tomu potřebujeme mít něco, co nám v Čechách chybí. A to je zdravé sebevědomí,“ zdůrazňuje výzkumnice, že platí, že chybami se člověk učí.

AI nám podle Polak dokáže pomoci v důležité věci – zorientovat se v současném světě přehlceném informacemi. „Všechno je propojené a normální člověk se v tom ztrácí, takže ta umělá inteligence nám za mě pomáhá syntetizovat ty informace, na které není náš mozek stavěný, a nějakým způsobem si připravit strategii,“ říká a jedním dechem dodává: „Spíš je to průvodce komplikovaností, která je pro každodenního člověka nepochopitelná.“

Vše začíná a končí u vzdělávání

Dvě věci ale budou podle Polak důležité, pokud máme žít s AI a využívat ji ku prospěchu – kritické myšlení a celoživotní vzdělávání. Nelze slepě přijímat všechno, co umělá inteligence „vyplivne“.

Školství v současnosti nestíhá technologický pokrok, byť snahy o určitou změnu jsou. Od letošního září například základní školy v Česku mohly začít učit podle nového rámcového vzdělávacího programu (RVP), který zavádí výuku digitálních dovedností. Od příštího školního roku to bude pro školy povinné.

Podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla to je bezpochyby krok správným směrem. „Zároveň je ale třeba si uvědomit, že nástup umělé inteligence probíhá mnohem rychleji, než na co jsou běžné revize školních programů stavěny. Největší riziko proto nevidím ani tak v samotném obsahu dokumentu, ale v tom, jak děti s AI přirozeně pracují a co jim škola dokáže nabídnout,“ upozorňuje podobně jako Polak, že dnes vše probíhá velmi rychle.

Melania hostila technologické titány: Muska nepozvala, Gates naštval Trumpovy fandy

Klíčová je proto podle něj především AI gramotnost pedagogů. „Aby sami učitelé rozuměli možnostem i limitům AI nástrojů a dokázali je do výuky zapojit smysluplně a bezpečně. Pokud se toto nepodaří, hrozí, že škola ztratí roli přirozeného průvodce a zůstane pozadu za žáky,“ zdůrazňuje Benzl.

Že se na starší osoby u AI nesmí zapomínat, míní také Polak. Podle ní nemáme vynechávat určité lidi jen proto, že to jsou senioři.

Nejen tyto osoby chce proškolit Microsoft v rámci vzdělávacího programu AI National Skilling Plan, zaměřuje se právě také na lidi 50+ a zvlášť ženy, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Cílem je během tří let proškolit 350 tisíc lidí v Česku.

I neziskový sektor situaci vnímá. Digitální kompetence seniorů zvyšuje například projekt Pomáháme.Digital, který na to jde skrze sociální služby. „Zjistili jsme, že nejefektivnější cesta k řadě těchto lidí je prostřednictvím sociálních pracovníků, kteří o ně pečují,“ říká Jindřich Oukropec z Pomáháme.Digital.

Také Google, který provozuje jeden z nepopulárnějších AI modelů Gemini, se snaží myslet na vzdělávání. Letos v září v něm spustil celou řadu studijních nástrojů, včetně virtuálního studijního společníka a kartiček pro zkoušky a testy. Čeští univerzitní studenti je mohou využívat zdarma.

Co jediné bude fungovat

Podle Polak není třeba se bát, že nás roboti nahradí. „Jenom počítačová a lidská symbióza je to, co ve finále bude fungovat,“ je optimistická. Spousta firem v Česku navíc podle ní nejenže AI nepoužívá, ale je stále věrná papíru a tužce. Ty budou muset ujít největší kus cesty. „Tam nemá cenu řešit AI, protože nejdřív ten papír potřebujete dostat do databáze,“ říká.

Přitom firmám a jejich zaměstnancům mohou technologie velmi pomoci. Jako příklad dává nemocnici v pražském Motole, kde se pomocí AI snaží sestřičkám snížit množství administrativy, aby měly více času na pacienty.

Nejrychlejší superpočítač v Evropě uvedli do provozu Němci: Jako 10 milionů notebooků!

Logický gigant Amazon zase pomocí AI zkoumá pohyby, které pracovníci vykonávají a snaží se navrhovat bezpečnější. „Například vytvoříme video s tím zaměstnancem při některých repetitivních polohách. A ten systém to vyhodnotí a navrhne správné chování toho zaměstnance, aby se nedostával do rizikových poloh,“ popisuje manažerka českého Amazonu Renáta Horváthová s tím, že se tak podařilo snížit množství úrazů ve skladech.

Firma využívá i další vychytávky. „Jedním z takových vylepšení je instalace kamer na vysokozdvižné vozíky, které monitorují nebo skenují okolí a v případě detekce chodce buď pozastaví, nebo zcela zastaví vysokozdvižný vozík, aby se zabránilo kolizi nebo zranění,“ líčí Horváthová.