Šéf špionů Koudelka: Rusko konec války nechce, nevinné by brutálně vraždilo i v Česku
Rusko cílí na rozbití soudržnosti a podkopání důvěry veřejnosti v instituce, stát, právo a mezinárodní zakotvení Česka, řekl dnes na konferenci ve Sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Rusko označil v tuto chvíli za hlavního protivníka a největší riziko pro bezpečnost ČR.
„Ruská federace nechce konec války na Ukrajině. Kdyby ho chtěla, tak tu válku vůbec nezahájila. Kdyby ho chtěla, tak souhlasí s mírovými jednáními. Kdyby ho chtěla, tak brutálně nevraždí, záměrně necílí na civilisty, na ženy, děti, nevinné bezbranné občany Ukrajiny,“ řekl. Všichni by si podle něj měli být jistí, že to samé by Rusové dělali také v Česku.
Ukrajinci dnes podle Koudelky bojují také za svobodu ČR. „Dávají nám čas, abychom se připravili na možnou ruskou agresi,“ řekl. Rusko rozumí pouze síle a ČR musí být silná nejen z hlediska moderních zbraní a armády, ale musí také ukázat odhodlanost svobodu bránit, dodal. Čelit Rusku lze podle něj jednotou, odhodláním a spoluprací. „Naše spolupráce jak na domácí půdě, tak na půdě mezinárodní, je excelentní, výborná a velmi zásadně přispívá k bezpečnosti ČR,“ ocenil.
V souvislosti se zpravodajskými službami dnes Koudelka ve svém krátkém vystoupení označil za důležitou komunikaci s veřejností. „Veřejnost dnes má nárok a právo vědět, jakým hrozbám čelíme a za co jsou vydávány velké prostředky ze státního rozpočtu,“ podotkl.
Důležitý je podle něj také přístup a práce novinářů a svobodná žurnalistika. „Novináři jsou podle mě jedním z pilířů demokracie. Ale má to jednu podmínku. Aby ti novináři říkali pravdu, protože když pravdu neříkají, tak se stávají užitečnými idioty nebo přímo nástroji těch, kteří chtějí naši zemi rozbíjet a oslabovat,“ doplnil.
Podle zdrojů RBC-Ukrajina ruské vojenské údery poškodily zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Podle předsedy představenstva společnosti Naftogaz Ukrajiny Serhije Koreckého pracují na místě dopadu specialisté, kteří posuzují následky a zahajují sanační práce.
Podle něj se jedná již o sedmý cílený útok ruských vojenských sil na plynárenskou infrastrukturu od začátku října.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa.
Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz mezitím uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.
Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
