Putinovy pochybné dohody v Číně o dodávkách plynu: Nesmysl Rusů, Peking nesdílí nadšení Moskvy, míní expert
Vladimir Putin se v minulém týdnu nebyl v Číně jen podívat na symbolické slavnosti a vojenskou přehlídku k výročí porážky Japonska. Se svou delegací se činil diplomaticky a ekonomicky. Zejména se Moskva kasá dohodami o navýšení dodávek plynu, dokonce i o novém obřím plynovodu. Jenže odborníci i investoři je nevidí tak růžově. Expert z Univerzity Karlovy označuje tvrzení Moskvy za nesmysl.
Putina doprovázel šéf státního gigantu Gazprom Alexej Miller. Ohlásil nové obchody s Čínou. Jednak míní postavit nový plynovod Síla Sibiře 2, také ale zvýší i dodávky jinými cestami. Stávající potrubí Síla Sibiře má přidat z 38 miliard kubíků na 44 miliard kubíků ročně.
Memorandum o Síle Sibiře 2 zatím řeší pouze trasu - tři tisíce kilometrů dlouhý produktovod přes Mongolsko – a celkový objem 50 miliard kubíků ročně po třicet let. Další klíčové vyjednávání, o ceně odebraného plynu, bude teprve následovat, stejně jako o pokrytí nákladů na gigantickou stavbu – „největší, nejrozsáhlejší a nejnákladnější plynový projekt na světě“, jak řekl Miller ruským médiím.
Gazpromu se podle všeho nepodařilo přesvědčit Čínu, ať zaplatí i ruskou část potrubí, musí ji zřejmě uhradit ze svých tenčících se rezerv.
Plány a předběžné dohody na tento plynovod už se zmiňují roky, i teď se rozhodně nejeví jako hotová věc. „Nadšení Moskvy pro tento projekt není sdíleno Pekingem. Zatímco ruská média propagují údajnou dohodu a západní média o těchto zjištěních informují, autoritativní čínské vládní orgány a státní média zatím mlčí, což naznačuje, že jednání stále pokračují,“ upozornil think-tank Atlantic Council. „Čína sice potřebuje stále více energie a v severní Číně je stále velký zájem o přechod z uhlí na plyn, ale z několika důvodů není jasné, zda se výstavba plynovodu uskuteční.“
Expert: Nesmysl o závazném memorandu
„Sice Rusové použili termín právně závazné memorandum, ale to je prostě nesmysl. Memorandum říká ‚dohodli jsme se, že se dohodneme‘,“ komentuje pro Blesk Zprávy specialista na ruskou ekonomiku Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Výrazným posunem teď je podle něj akorát čínský souhlas, že se plyn bude brát z naleziště Jamal. To je největší ruskou zásobárnou zemního plynu, dosud se však Číně nelíbilo, že by ho neměla jen pro sebe - z Jamalu totiž vedou plynovody do Evropy, která dosud platila štědře.
Další zádrhel v chystaném projektu: Peking se dlouhodobě nechtěl zavazovat k odběru daného množství. „Číňané si vždycky nechávají prostor, říkají ‚až‘ tolik a tolik, není to tak, že by jim okamžitě Rusové cpali všechno,“ konstatuje Svoboda. „Čína prostě nechce úplně záviset jenom na Rusku, záviset na nikom, chce kontrakty rozdělovat.“
Peking si také chtěl vyjednat stejně nízkou cenu, za jakou Gazprom prodává ruským odběratelům. Moskva naopak trvá na ceně víc než dvojnásobné, na jaké má zatím s Pekingem smlouvu při dodávkách první Silou Sibiře. I ta je skoro o třetinu nižší, než kolik nyní platí zbývající evropští zákazníci Gazpromu.
„Projekt Síla Sibiře 2 čelí významným, možná dokonce nepřekonatelným ekonomickým, finančním a politickým výzvám. Millerovo oznámení z tohoto týdne by mělo být vnímáno spíše jako signál rostoucího zoufalství Gazpromu, nikoli jako znamení, že se výstavba plynovodu uskuteční,“ dodává Atlantic Council.
Ve skutečnosti neúspěch?
Ostatně hned po oznámení „právně závazného“ memoranda s Čínou o budování dlouho odkládaného potrubí akcie Gazpromu na Moskevské burze propadly o 3,1 %; z hodnoty firmy to ukrojilo přes 100 miliard rublů (26 mld. Kč), uvedl deník The Moscow Times. Finančníci totiž doufali v opravdu právně závaznou smlouvu s vyjasněním detailů – a financí.
„Vzhledem k enormním nákladům na výstavbu plynovodu a rozvoj ložisek bude Rusko ve skutečnosti i nadále dotovat čínskou spotřebu plynu na vlastní úkor,“ soudí energetický analytik Michail Krutichin podle The Moscow Times.
Analytik investiční společnosti Finam Sergej Kaufman dodává, že pokud se projekt nového spojení uskuteční, mohl by zatížit již tak napjaté finance Gazpromu. Jeho plynové aktivity – jádro celého energetického gigantu – jsou aktuálně ztrátové; hospodářské výsledky firmy zachraňují další oblasti.
Méně optimisticky, než Moskva prezentuje, vypadá i menší dohoda o navýšení dodávek Číně z východní výspy Ruské federace – Sachalinu. Tam totiž není plynu nazbyt, jak ostatně ihned po příletu z Číny prohlásil přímo Putin. „Již nyní jsou patrné známky nedostatku: Je stále obtížnější zajistit dodávky pro nové podniky. Tyto otázky je třeba řešit prioritně, přičemž je třeba zohlednit nejen rostoucí domácí poptávku po plynu, ale také nárůst našich exportních závazků,“ pronesl ve čtvrtek na setkání s regionálními představiteli a zástupci energetických firem. Aby to neznělo tak pesimisticky, ohlásil nejvýchodnějším regionům Ruska, že přece mají bohaté zásoby uhlí, uvádí web Kremlu.
„Jinými slovy, nárůst vývozu plynu do Číny bude primárně na úkor ruských domácích spotřebitelů,“ komentuje Anton Heraščenko, dřívější činovník ukrajinského ministerstva vnitra.
Potíží tu jsou i západní sankce. „Gazprom má vcelku problémy, posouvá se mu těžba do oblastí, kde je složitější, jenže technologie k tomu jsou stále nedostupnější. To nejsou hodinky nebo mobily, které propašujete, to jsou poměrně velké věci, takže i to pašování je pro ně daleko, daleko složitější,“ uvedl Svoboda pro Blesk Zprávy. Na druhou stranu i tato dohoda není bezprostředním posunem, počítá se s rokem 2031. A jestli v té době ještě Čína bude od Rusů tolik plynu skutečně chtít, to je velká otázka, zároveň totiž sází na obnovitelné zdroje energií.
