Obrat v Kyjevě před klíčovým summitem: Donbasu se vzdá za cestu do NATO?
Státníci i experti si lámou hlavy, co se může odehrát na pátečním summitu Vladimira Putina a Donalda Trumpa na Aljašce. Americký prezident avizoval vyjednání příměří, k němuž bude zapotřebí předat nějaké to území. Ukrajina dosud odmítala vzdát se jakékoli své půdy ruským okupantům, zapovídá to i její ústava. Podle deníku Daily Telegraph však už vstříc neútěšné realitě dochází k jistému posunu. Kyjev by prý mohl tolerovat ruskou nadvládu nad Donbasem, pokud Moskva Ukrajině povolí vstup do NATO.
Před narychlo svolaným summitem se chvatně rozjela jednání mezi Ukrajinou a jejími nejen evropskými podporovateli; jsou obavy z opakování appeasementu a Mnichovské dohody „o nás bez nás“, tedy že Vladimir Putin přetáhne byznysovými lákadly Donalda Trumpa na svou stranu a ten dá Ukrajině ultimátum, ať se prostě ruské převaze vzdá.
Kreml opakuje své rozsáhlé požadavky, včetně získání celých oblastí Ukrajiny – i těch území, která ruská vojska stále ještě nedobyla. Přes to podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále nejede vlak, ale jiné územní ústupky nyní připouští.
„Plán se může týkat pouze současných pozic armád,“ uvedl pro Daily Telegraph jistý západní představitel, když charakterizoval hektický diplomatický víkend mezi Kyjevem a jeho spojenci. Rusko už od roku 2014 okupuje celý Krym a Sevastopol, začátkem plnohodnotné invaze anektovalo Doněckou a Luhanskou oblast – byť je nedobylo celé. A také ovládá část Záporožské a Chersonské oblasti.
Zelenskyj také vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzívám.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak budiž. Právně tato okupovaná území nikdy jako ruská neuznáme,“ naznačil právě takovou možnost český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro BBC začátkem srpna.
Pokud však mají územní ústupky přinést konec bojů a jistotu pro Ukrajince, že se zase nerozhoří, potřebují k tomu nějaké garance. Ostatně předchozí dohody Minsk I a II o Donbase dlouho nevydržely. Kyjev by proto požadoval přijetí do Severoatlantické aliance – respektive ruský souhlas s tím. Článek 5 by pak znamenal, že ozbrojenou akci proti Ukrajině by ostatní členské země považovaly za útok na sebe.
Otázkou je, zda rozšiřování NATO na východ není pro Vladimira Putina daleko důležitějším problémem než ovládnutí teritorií na východě Ukrajiny, nota bene válkou zdevastovaných.
