Podivná epidemie ALS v alpské vesničce: Obyvatelé jedli jedovaté houby. Věřili, že je omladí

Smrže jsou v kulinářském světě velmi ceněné. Obsahují totiž velké množství vitaminu D, který je nezbytný pro zdraví imunitního systému a mozku. Jsou také lehce stravitelné a mohou být součástí stravy při péči o zdravé srdce. Problém ale nastává při jejich sběru, mají totiž jedovaté dvojníky.

„Falešné smrže“ způsobily nezáviděníhodné problémy amatérským sběračům v obci Montchavin ve francouzských Alpách. Domnělé smrže, které zde nadšení houbaři sbírali, patří do zcela jiné rodiny hub Gyromitra. Plodnice těchto hub obsahují sloučeniny zvané hydraziny, které jsou toxické pro nervový systém. Jejich konzumace může způsobit bolesti břicha a průjem, v závažných případech může „nepravý smrž“ způsobit křeče a selhání více orgánů. Gyromitrin, hlavní toxin v houbě, je také karcinogen.

Vědci se po zkušenostech z Montchavinu domnívají, že nedávno objevili souvislost mezi „falešnými smrži“ a amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). ALS, známá také jako Lou Gehrigova choroba, je smrtelná neurologická porucha, která pacienty postupně paralyzuje.

V lese na Ústecku zabloudilo trio houbařů: Rozsáhlé pátrání hasičů

Montchavin má stálou populaci asi 200 lidí, průměrná globální míra diagnostikování ALS je dvě až tři diagnózy na 100 000 lidí ročně. V posledním desetiletí však bylo v Montchavinu hlášeno 16 případů, což působí skutečně podezřele. Pokud bychom to srovnali se světovým standardem na 100 000 lidí ročně, odpovídá v Montchavinu tato míra 800 případům na 100 000 obyvatel ročně.

Chtěli omládnout

Výzkum vedla Dr. Emmeline Lagrangeová, neuroložka působící v univerzitní nemocnici v Grenoblu, 84 mil jihozápadně od vesnice. Obyvatel Montchavinu, který měl neurologické potíže, byl odeslán za Lagrangeovou, která mu diagnostikovala ALS. Později se při telefonátu s ošetřujícím lékařem pacienta v Montchavinu dozvěděla, že se jedná pouze o jeden z několika případů ALS v malé horské vesnici.

Žádný z pacientů neměl genovou mutaci, která by ho činila náchylnějším k ALS, ani rodinnou anamnézu této nemoci, která může vést po dvou až pěti letech k úmrtí. Vědci stále zkoumají příčiny ALS, která jen v USA postihuje přibližně 33 000 osob.

Genetika je příčinou 10 až 15 procent případů, zatímco zbytek může souviset s expozicí prostředí, včetně toxického znečištění, kouření, vystavení těžkým kovům a anamnézou poranění hlavy. Lagrangeová publikovala abstrakt shrnující její výzkum neobvyklého výskytu ALS, který upoutal pozornost environmentálního neurovědce Dr. Petera Spencera z Oregon Health & Science University v Portlandu. Spencer je předním zastáncem teorie spojující potraviny s degenerativním onemocněním.

Jeho teorie spočívala v tom, že toxiny v semenech cykasů, které kdysi byly základní potravinou chamorského obyvatelstva Guamu, vyvolaly epidemii ALS-Parkinsonovy demence (ALS-PDC) v západním Pacifiku.

V době svého vrcholu byla ALS-PDC na Guamu 50 až 100krát častější než ALS ve zbytku světa. V 50. letech 20. století dosáhla incidence asi 200 případů na 100 000 dospělých Chamorrů. Tuto souvislost zkoumal více než čtyři desetiletí a tvrdil, že sloučenina v semenech cykasu zvaná cykasin se metabolizuje na neurotoxický vedlejší produkt poškozující DNA zvaný methylazoxymethanol (MAM).

MAM se tvoří také, když tělo metabolizuje hydrazin, těkavou chemickou látku používanou v raketových palivech. Ta se však vyskytuje i ve „falešných smržích“. Když Spencer viděl prezentaci abstraktu Lagrangeové, jedna věta mu utkvěla v paměti.

„Všiml jsem si, že mezi potravinami, o kterých se zmiňovali, byly i houby. Zeptal jsem se jich, o jaký druh hub se jedná, protože jeden konkrétní druh obsahuje jedy spojené s problémem na Guamu,“ uvedl pro časopis Knowable Magazine. Lagrangeová se Spencerem začali následně pracovat na společné studii. Dozvěděli se, že pacienti s ALS v Montchavinu záměrně vyhledávali „falešné smrže“, protože věřili, že mají omlazující účinky.

Organizovali se přes internet

 „Vždy jsou ve skupině, tajné skupině na sociální síti. A jedí ty houby. A všichni věděli, že by se to nemělo,“ prozradil jeden z vesničanů Lagrangeové. Vědci zahrnuli do své studie všechny pacienty z vesnice, stejně jako 48 jejich sousedů, kteří sice pravidelně sbírali houby, avšak nejedli „falešné smrže“.

Někteří pacienti s ALS měli během jara a léta nasbírat až 2,72 kg jedovatých hub. Lidé, u kterých byla diagnostikována ALS, jedli jedovaté houby až 20 let předtím, než se objevily první příznaky ALS.  „Jelikož nebyly zjištěny žádné další významné chemické nebo fyzikální vlivy, zdá se, že hlavním rizikovým faktorem pro ALS v této komunitě je opakované požití těchto neurotoxických hub,“ vysvětluje rozšíření nemoci Lagrangeová.

Jedlé, nejedlé a jedovaté hřiby: Rozeznáte je od sebe?

Navzdory toxicitě „falešných smržů“ je tato houba například v některých částech Skandinávie považována za delikatesu a restaurace oceněné michelinskými hvězdami ji zařazují do sezonních menu pro její pikantní chuť a ořechové aroma.

„Falešné smrže“ jsou také schváleny finským úřadem pro potraviny, který lidem doporučuje, aby čerstvé nebo sušené exempláře před konzumací opakovaně vařili a oplachovali. Navzdory rozdílům ve vzhledu si amatérští sběrači často pletou pravé smrže s falešnými.