Celníci české firmě zadrželi sklolaminát z Běloruska. Vezla ho na výrobu dronů do Putinova protektorátu?
Chtěla společnost z Moravy pomáhat ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu obcházet mezinárodní sankce? Rumunská celní stráž zadržela deset kamionů s tunami materiálu, který by podle ní mohl sloužit k výrobě dronů podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu. Zapojené firmy obvinění odmítají, prý jde hlavně o komponenty pro výtahy.
Je to trochu složitější. Běloruský závod OAO Polock-Steklovolokno má dlouhou tradici ve výrobě skelných tkanin. Její produkci odebírá i firma Labara, s. r.o , sídlící v Jindřichově, nedaleko dálnice D1 u Brna.
„Naším hlavním dodavatelem skelných tkanin a výrobků z nich – elektroizolačních a konstrukčních skelních tkanin, stavebních a teploizolačních materiálů, je v současnosti závod OAO Polock-Steklovolokno, jeden z nejvýznamnějších výrobců těchto materiálů v Bělorusku,“ píše moravská firma na svém webu.
Jak zjistil rumunský deník Ziarul De Iași, Labara si takto v Bělorusku objednala i desítku náklaďáků sklolaminátu - několik tun – a nechala je naložit na kamiony rumunských přepravních firem. Destinace: továrna Moldavizolit v Tiraspolu v Moldavsku. Přesněji řečeno v Podněstří, které formálně do Moldavska patří, reálně ho však kišiněvská vláda neovládá; separatistický region, kde lidé mluví rusky, se počítá do ruské sféry vlivu. Ruská armáda tam od časů rozpadu Sovětského svazu nadále má rozsáhlé muniční sklady – a potřebou je střežit vysvětluje, proč tam drží tak velký kontingent ruských vojáků. Vojenská přítomnost však má podle expertů ještě jiný význam, Moskva se totiž nesmířila se ztrátou Moldavska, navíc Podněstří leží na jihozápadní hranici Ukrajiny.
Ekonomika separatistického Podněstří do velké míry závisí na Rusku, firmy však obchodují i se Západem. „Naše výrobky dodáváme do zahraničí: Kazachstán, USA, Německo, Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Česko, Lotyšsko, Litva a další země,“ uváděla na svém webu firma Moldavizolit (aktualizace webu k říjnu 2022). K tomuto vývozu musí podněsterské firmy spolupracovat s moldavskou vládou, jakkoliv odmítají uznávat, že jí podléhají.
Vyrábí zejména desky plošných spojů – základy pro osazení elektronickými součástkami. „Našimi hlavními zákazníky jsou společnosti z oblasti elektroniky, televize, strojírenství a výroby přístrojů, hutnictví a další; komunikační a jiné společnosti."
„Hlavním citlivým zbožím, které opouští haly závodu Moldavizolit, jsou plasty používané k výrobě desek pro tištěné obvody. Po přidání měděných vodičů, které umožňují tisk elektrických obvodů, se desky stávají klíčovými komponenty pro výrobu nejrůznějších elektronických zařízení, od domácích spotřebičů a počítačů až po vybavení pro stíhací letouny a řízené střely,“ psala loni moldavská služba Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. V takovém případě se hovoří o „zboží dvojího užití“, tedy jak civilního, tak potenciálně vojenského, a přísněji se hlídá.
„Údaje z veřejných zdrojů ukazují, že před rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu závod Moldavizolit v Tiraspolu, jeho dceřiná společnost registrovaná v Rusku a sesterský závod BIZ v ruském regionu Sverdlovsk získaly desítky zakázek od ruského ministerstva obrany na dodávky zboží podnikům ruského vojenskoprůmyslového komplexu.“
K obdobnému závěru dospěli rumunští celníci, když loni v létě na přechodu Albița kontrolovali postupně desítku kamionů se surovinou z Běloruska v hodnotě přes tři miliony eur (přes 74 milionů Kč). „Doklady se nezdály být v pořádku, vysvětlili celníci,“ píše ZDI s odvoláním na své zdroje nejen v Regionálním celním ředitelství. Další varovnou stopou byl vůbec původ v Bělorusku, k tomu se přidaly informace od moldavských úřadů o historickém napojení firmy Moldavizolit na ruský vojenský průmysl.
Dotčené firmy si v Rumunsku najaly právníky, aby od celníků vymohly své zboží i náhradu ušlého zisku. „Zboží zadržené na celnicích nemá dvojí užití, podle posudku ANCEX – Národní agentury pro kontrolu vývozu,“ píše na Facebooku Dragomir Tomaseschi s tím, že jeho klient nevyrábí hotové výrobky, jen polotovary. „Moldavizolit nikdy nevyráběl drony ani jiné druhy vojenského vybavení, ani materiály, které by byly součástí dronů nebo vojenského vybavení.“ Firma zve novináře, ať se do továrny přijdou podívat, předloni už si prý takto její výrobu prověřil diplomat z americké ambasády. Navíc prý zásilky byly objednány ještě dřív, než vstoupilo v platnost nařízení EU o takové sankci, dodal advokát.
Tak jako tak továrna v září musela zastavit provoz, moldavské úřady jí odebraly exportní licence, neboť její produkci oklasifikovala jako dvojí užití. Přes pět set zaměstnanců podle deníku Point.md nastoupilo na nucené volno za zlomek platu.
Moravskou firmu Labara už prověřovala Policie ČR v souvislosti s vývozem průmyslových strojů do Ruska, kde před lety založila svou pobočku, jak psal Deník N. „Se zbrojním průmyslem nemáme nic společného, žádné výroby do tohoto průmyslu se neúčastníme,“ reagoval Oskar Mühlhansl z vedení Labary. „Na základě řádné objednávky jsme prodali dva obráběcí stroje zákazníkovi do Turecka. Byl to zcela legální obchod dle všech platných nařízení a zákonů. Obchodujeme desítky let s celým světem a vždycky korektně, což znamená, že si na všechno nejdřív vyžádáme potřebné podklady pro danou lokaci,“ uvedl na webu firmy. „Rozhodně jsme nechtěli a nechceme obcházet sankce – chápeme, proč jsou, a respektujeme to. Nikdy jsme nebyli v této věci ze strany státních úřadů oficiálně dotazováni,“ dodal s tím, že firma připravuje změny, pokud jde o podnikání na ruském trhu, „v současném stavu neudržitelné“.
