Potraviny v Česku zdraží? Výborný ukázal na hrátky s čísly a popsal drsnou realitu u vajec
Obavy ze zdražování potravin opět zamávaly Českem. A to po zprávě, že ceny zemědělských výrobců v červnu meziročně vzrostly o více než 13 procent. Podle ekonomů tím vzniká riziko, že některé potraviny v obchodech zdraží, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale uklidňuje – meziměsíčně naopak klesly a srovnávat letošní a loňskou situaci příliš nelze.
Data přinesl Český statistický úřad (ČSÚ), podle něj ceny zemědělských výrobců v červnu meziročně vzrostly o 13,4 procenta a meziměsíčně klesly o 0,1 procenta.
Nejvíce rostla cena vajec, která zdražila o 39 procent, dále skot o 31 procent, ovoce o 25,1 procent, olejniny o 23 procent, mléko o 19,9 procent a obiloviny o 15 procent. „Jedná se o ceny, za něž zemědělci prodávají svoji produkci k dalšímu zpracování nebo již do obchodní sítě. Proto růst těchto cen zpravidla předznamenává vzestup cen potravin – jak zpracovaných, tak nezpracovaných – v obchodech,“ podotkl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Před zdražováním potravin v obchodech varoval i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Vzhledem ke skokovému růstu cen zemědělských výrobců, který se přenáší do cen potravinářů, lze očekávat další zdražování potravin na pultech obchodů. Největší tlak na zvyšování cen lze předvídat u výrobků z masa a mléka,“ uvedl.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouzy, jenž dlouhodobě odmítá, že by za drahými potravinami byly obchody, je meziroční růst cen zemědělských výrobců důkazem toho, že v Česku není dostatečná konkurence v zemědělství a v potravinářství. Na síti X se s odkazem na data Eurostatu pozastavil nad tím, že v sousedním Německu je tento meziroční růst cen za první pololetí daleko nižší než u nás.
Ministr: Ceny nevystřelí do nebes
Podle Výborného je ale důležitější, než srovnání s loňskem, údaj o meziměsíčním poklesu 0,1 procenta. Že ho Prouza nezmínil, vidí jako jeho snahu udržet vysoké marže obchodů.
„Ten skok výrazně vyšší je, protože loni se do toho promítaly částečně ještě ceny energií, částečně se do toho promítal ne zcela úspěšný hospodářský rok, ta sklizeň nebyla kdovíjaká, promítaly se do toho ceny krmiv, promítaly se do toho ceny hnojiv,“ vyjmenoval Výborný důvody, proč byly v červnu ceny zemědělských výrobců meziročně vyšší o 13 procent. Celé je to podle něj o jiné referenční hodnotě.
„Je potřeba se taky podívat, kdo tady ten chemický průmysl ovládá,“ rýpl si nepřímo do šéfa ANO Andreje Babiše, jenž vlastní holding Agrofert, největší chemický podnik v Česku.
Podle ministra byla navíc v loňském roce řada zemědělců na hraně nákladovosti a je dobře, že se u nich ceny zvedly. Trh to podle něj dokáže vstřebat, jelikož obchody mají dle jeho názoru marže dostatečně vysoko či příliš vysoko. „Nedomnívám se, že by příští půlrok měly kvůli tomu potraviny vystřelit do nebes,“ věří Výborný.
Navíc nelze všechny položky házet do jednoho pytle. Například mlékaři se dle jeho názoru konečně dostali na férovou cenu, a kdyby šli ještě výrazněji nahoru, existuje hrozba, že by se pro ně ceny naopak propadly, tak to spíš neudělají.
U vajec je pak situace vyloženě specifická a do meziročního 39procentního zdražení se promítlo několik věcí. „V Polsku velmi problematická nákazová situace, vybití milionu kusů nosnic, čili fakticky nedostatek na trhu, to vám vždycky zvedne cenu, ekonomická zákonitost. Teď se přebudovávají klecové chovy (…) vejce opravdu dramaticky vylezla nahoru,“ nepopírá realitu Výborný. Zákaz klecových chovů nosnic v Česku začne platit od ledna 2027 a drůbežáři několik let varovali, že to zřejmě povede k růstu cen vajec.
Vylepšená strategie pro Česko
Debata se rozhořela ve chvíli, kdy ministerstvo zemědělství aktualizovalo svou strategii zemědělství, která počítá s výhledem za rok 2030. Že ji vláda dostala na stůl tři měsíce před volbami, je podle Výborného dané tím, že post šéfa zemědělství začal vykonávat až v červnu 2023 a aktualizovat celý materiál zabralo čas.
Do strategie bylo podle ministra třeba zapracovat mimo jiné projevy klimatické změny, ztrátu biodiverzity a nestabilitu trhů. Například olejniny by se měly začít pěstovat na větší ploše a obiloviny na menší, má se rozšířit počet skotu chovaného na masu i chov drůbeže na maso. Dokument počítá s podporou citlivých komodit, mezi které řadí ovoci, zeleninu, cukrovou řepu, brambory a chmel.
Větší podporu má dostat ekologické a precizní zemědělství a export potravin s vyšší mírou zpracování. Ministerstvo chce také mimo jiné zajišťovat dostatek pitné vody, zvyšovat ochranu půdy či zlepšit strukturu lesních majetků a pracovat na rozvoji venkova. Dokonce existuje vize přejmenovat resort na „ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova“.
Výborný podotkl, že modelovat zemědělskou strategii nebylo jednoduché, protože Česko má složitou velikostní strukturu zemědělských podniků. „Máme tady obrovské množství malých hospodařících subjektů, rodinných a fyzických osob, ale pak zde máme velmi významné malé střední farmy a podniky, kde máme soustředěnou hlavní část živočišné výroby, a pak tady máme velké agroholdingy. A my z této, z jednoho pohledu roztříštěnosti velikostní struktury, tak chceme spíše dělat přednost českého zemědělství,“ uvedl ministr.
Zdůraznil také, že potravinová soběstačnost Česka není cílem, je pouze součástí strategie. „Víme, že prostě nebudeme ve všech zemědělských a potravinářských politikách soběstační, a to není negativní stav v situaci, kdy nemáme Českou republiku obehnanou plotem,“ uvedl. Například v obilovinách soběstační jsme, ale ve vepřovém nikoliv. Spíš než na soběstačnost strategie míří podle ministra na potravinovou bezpečnost.
Zemědělský svaz nesouhlasí
Podle Výborného byl dokument diskutován s desítkami subjektů, Zemědělský svaz ČR s jeho zněním ale nesouhlasí. „K žádnému skutečně pracovnímu diskusnímu setkání mezi zemědělci a ministerstvem zemědělství bohužel nedošlo,“ tvrdí šéf svazu Martin Pýcha. Podle něj strategie nepřináší důkladnou analýzu toho, co se v uplynulém období v sektoru podařilo, co nikoli, a proč. Zároveň podle Pýchy neidentifikuje hlavní výzvy současného českého zemědělství a nepřináší strategickou vizi dalšího směřování oboru.
„Chceme-li, aby naše země měla soběstačné, udržitelné a konkurenceschopné zemědělství i po roce 2027, nestačí kosmetické úpravy starých dokumentů. Potřebujeme nový strategický začátek,“ uvedl Pýcha, podle kterého je strategie bezzubá.
oprava: Výborný by se měl vybodnout....