Česko se nepřipojí k nákupům zbraní pro Ukrajinu. Fiala zmínil jinou pomoc
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci. Jeho vyjádření následně potvrdila ČTK mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Stejný postoj jako Fiala má také ministerstvo obrany. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat.
„Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ sdělil serveru premiér.
Ministerstvo obrany se zapojením také nepočítá. „Naše pomoc je však nadále realizována prostřednictvím jiných projektů, například skrz muniční iniciativu. Zároveň Ukrajině poskytujeme pomoc, ke které jsme se společně s ostatními spojenci zavázali na summitu ve Washingtonu,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Karel Čapek.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že česká muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v červnovém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Kreml podle médií vyslal do USA vyjednávače Dmitrijeva zachraňovat vztahy poté, co Trump uvalil sankce na ropné firmy a zrušil summit s Putinem.
Britský premiér Keir Starmer dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Kyjev, který se brání od února 2022 ozbrojené agresi sousedního Ruska. Informuje o to agentura AFP.
„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. „Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér.
Ve společném programovém prohlášení bude jasně napsáno pevné zakotvení ČR v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii, explicitně bude také uvedeno, že možné referendum se nebude týkat geopolitického a bezpečnostního ukotvení v těchto organizacích. Novinářům to dnes řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. ANO, SPD a Motoristé dnes diskutovali o programu k diplomacii a kultuře. Podle Havlíčka jednali zástupci stran i o Ukrajině. V programovém prohlášení je zmíněna, podrobnosti ale sdělí příští týden, řekl.
„My jsme se shodli na tom, že naše ukotvení v rámci EU a NATO je nezpochybnitelné,“ řekl Havlíček. „Současně jsme řekli, že budeme velmi sebevědomým hráčem EU,“ podotkl s tím, že v programu jsou zmínky o potřebě změnit prostředí v EU a ČR bude jedním z iniciátorů ne na bázi destrukce, ale reformy.
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Podle Trumpa bude vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Evropské země tak budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.
Německý ministr obrany Boris Pistorius po pondělním setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem ve Washingtonu německým médiím řekl, že Německo a USA připravují společnou dodávku dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Náklady zhruba dvě miliardy eur (49 miliard Kč) přitom uhradí Německo. Pistorus rovněž spojence vyzval, aby se zapojili do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.
