Pavlův „Marshallův plán“ pro Ukrajinu: Zmocněnec Kopečný popsal pro Blesk detaily. Věděl o něm Zelenskyj?

Minulý týden představil prezident Petr Pavel v Římě 11bodový plán na rekonstrukci Ukrajiny. Jak tento plán vznikal? Co bylo to důležité, impuls, na základě čeho jste se začali domlouvat, že potřebujeme vytvořit „Nový Marshallův plán“?

Samozřejmě, nejlépe by to vysvětlil on sám, ale co vím, tak on o tom plánu přemýšlí dlouhodobě. Já jsem s ním taky o tom mluvil dlouhodobě, už od začátku jeho mandátu. Na otázku, proč zrovna teď si odpovídám, že je to dobré načasování a nazrání tématu. Především, na tom se prezident Pavel dohodl právě i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V dubnu tohoto roku, když byl na návštěvě Kyjeva, tak toto prezident Pavel měl jako jedno ze svých hlavních témat a hovořili o tom s ukrajinským prezidentem. A teď bylo taky poprvé, kdy českou delegaci na rekonstrukční konferenci vedl přímo prezident státu, nikoliv ministr zahraničí.

Na římské konferenci bylo dobře vidět synchronizaci české a ukrajinské strany a pár dalších spojenců. Prezident Zelenskyj s tímhle konstrukčním plánem přišel první, že by měl být nový Marshallův plán, ale o tom, jak by měl vypadat, hovořil právě prezident Pavel a dosud je to jediný z velkých státníků, kdo takto mluvil.

Stejně i podoba plánu, že by měl být jedenáctibodový, svědčí o tom, že koordinace s ukrajinskou stranou a dalšími mezinárodními partnery intenzivně probíhá už několik měsíců.

Zákulisí Pavlovy cesty do Berlína a Říma: Ze slejváku do tropů, italské šílenství i motorky

Jaké byly reakce v pozadí? Co se očekává, že po představení plánu bude následovat?

Je to vykopnutí a nadnesení velkého tématu, které v takovéto konkrétnosti zatím nikdo nepřednesl. A tento výkop je výsledkem mnoha měsíců trvajících intenzivních jednání s premiéry, prezidenty v Evropě a s Ukrajinou. To znamená, to, co Pavel v Římě přednesl, tak je završení první fáze. Připravovalo se to několik měsíců, zapracovávali se návrhy všech stran, které potom prezident Pavel reflektoval, stejně jako reflektoval vstupy několika dalších odborníků v oblasti ekonomiky a rozvojové asistence.

Udržení života v ukrajinských regionech je klíčové

Který bod z těch jedenácti je pro vás ten nejdůležitější?

Podle mě je to důraz na příhraniční a frontové regiony. Protože když se mluvilo o tom, že se investičně daří realizovat spoustu projektů už dnes, tak je to pravda, ale je to především na západě Ukrajiny v relativním bezpečí, jakkoliv vidíme, že i tam zasahují ruské drony. Unikátní pozice České republiky a českých aktivit, je, že se nebojíme fyzicky i investičně působit tam, kam ostatní státy třeba ani nepovolují jezdit svým diplomatům. To znamená Dněpropetrovská oblast, Charkovská oblast, ale třeba i Poltavská. I o tom mluvil prezident Pavel, když zmínil některé investice.

Udržení života a ekonomiky v těchto regionech považuju za naprosto klíčové a to je role Česka. My nikdy nebude schopní dát významnou částku do společného fondu. Ale koordinovat dodávky zbraní, munice, civilní projekty, investice, toto umíme a toto dává smysl. Mimochodem charkovský starosta si od českých firem půjčil na 30 kogeneračních jednotek, takže to funguje.

Klíčový plán na „den poté“. Pavel v Římě popsal svou představu obnovy Ukrajiny

Co bude následovat po první fázi?

Ambicí Pavlova projevu bylo, že to rozvíří nějakou debatu. Že se začneme o konkrétních konturách plánu bavit i s ostatními státy co nejpodrobněji. Důležitou součástí plánu je, že prostě nebudeme vymýšlet kolo. Budeme se inspirovat a vycházet z toho, co velmi dobře fungovalo právě v rámci Marshallova plánu pro Evropu po druhé světové válce a zapojíme do něj již existující finanční nástroje, které máme. V Evropské komisi existuje nástroj Ukraine Facility, kde už české firmy získaly možnost kofinancovat své projekty za cirka pět miliard korun. Zatím je v nich relativně malý objem peněz vůči tomu, jaké jsou celkové potřeby. Vidíme ale, co funguje a co je potřeba upravit.

Další důležitá věc, která byla součástí plánu, že by se mělo ustanovit nějaké koordinační těleso, které by to propojovalo i s dalšími státními aktéry. Teď budou následovat další měsíce a měsíce diskuzí, ať už za zavřenými dveřmi mezi prezidentem Pavlem a jeho protějšky, s experty a podobně.

Snad zdravý ekonomický rozum převáží nad ideologií

Nezasáhnou do tohoto procesu volby? Pokud by volby dopadli tak, jak teď naznačují průzkumy, tak nás čeká změna vlády. Co očekáváte, že se v tomto směru stane? Protože spolu s nástupem nových ministrů se mohou měnit i některé procesy, zmocněnci a podobně.

Já si netroufám odhadnout, jak bude rekonfigurace například ministerstev vypadat, jestli vznikne nějaké silnější ministerstvo pro podporu exportu. To by bylo z mé strany pouhou spekulací. Co si myslím, že je ale klíčové, a co očekávám, že by se mohlo stát, je, že ať už bude vláda jakákoliv a téma Ukrajiny bude pojímat jakoukoliv prioritu, tak zájmy českých podnikatelů a českého exportu pro ni budou pořád velmi důležité. A příběh rekonstrukce Ukrajiny ze strany Česka je mimo jiné právě o tom, jak prosadit své firmy do toho obrovského balíku peněz, který se bude půjčovat a distribuovat.

České firmy toto velmi dobře pochopily. Od začátku války český export na Ukrajinu narostl o víc jak 70  % oproti předválečným letům na Ukrajinu. Ale to, jak se budou prosazovat nadále, bude přímo úměrné tomu, jak je bude podporovat kofinancováním i česká vláda. Ať už tedy vláda bude ideologicky jakákoli, tak věřím, že zdravý ekonomický rozum převáží natolik, že praktická podpora zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny nebude menší, jak je teď.

Pavel pro BBC o válce na Ukrajině: Vítězství Rusů? To vypadá jinak! A co Putin doopravdy chce?

Druhá věc, která s tím souvisí, je ukončení války na Ukrajině. V současnosti to spíš vypadá na pat, objevovali se názory, že by to mělo zamrznout a podobně. Dává tedy v současnosti smysl uvažovat o rekonstrukci Ukrajiny, pokud je konec války v nedohlednu?

Dává to smysl pro Ukrajince, protože jejich život bude lepší. Dává to smysl ale i pro Česko, protože náš export roste. České firmy a tím pádem i český státní rozpočet a české domácnosti díky tomu budou bohatší. Dává to smysl pro Evropu, protože se to týká nejenom českých, ale všech evropských firem, celé evropské ekonomiky. Říkáme tomu malá nebo rychlá rekonstrukce. Projekty jsou finančně malé, protože rizika jsou samozřejmě velká, takže se dělají jen projekty v desítkách milionů, které se dají postavit rychle a které tím pádem na sebe dokážou začít vydávat rychle.

Mým oblíbeným příkladem je výstavba větrné elektrárny, kterou česká firma Moravské naftové role zvládla udělat během invaze. Loni v září jsem slavnostně otvíral 60 megawattovou elektrárnou v Lvovské oblasti, která dodává elektřinu pro 125 tisíc lidí. Nebyla to žádná charita, nebo grant, byla to prostě investice, která se jim splácí.

Česko se v posledním období ve zprávách neobjevilo jen pozitivně ve vztahu k Ukrajině. Prezident Zelenskyj nedávno upozornil, že část českých firem i přes zákaz nadále dodává do Ruska komponenty, které se dají využít i vojensky. Vláda tedy začala zjišťovat, které to jsou a co s tím lze dělat. Co můžete v této chvíli říct k těmto informacím?  

Není to primárně moje agenda, ale co k tomu můžu říct, je, že vyvážet jakékoliv zboží dvojího užití, tedy takové, které jde využít i pro vojenské účely, je nelegální od roku 2014. Nehledě na to, kolik razítek na hranicích to cestou dostane, jestli se to bude převážet přes Kyrgyzstán nebo Turecko, tedy dvě země, přes které se vyváží nejvíc. Je to i o vymáhání platných pravidel a zákonných norem. Musí se taky sledovat, kdo zastupuje firmu v Česku, jakým způsobem se vyváží a kam a revidovat i udělování povolení k vývozu.