Putin začal brzo „utahovat šrouby“. Novináři v exilu promluvili o jeho postupném ovládnutí médií
Dva ruští novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová napsali knihu Our Dear Friends In Moscow (Naši drazí přátelé v Moskvě), která pojednává o tom, jak se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi postupně podařilo získat nadvládu nad médii a veřejným míněním. Napsal o tom server Newsweek.
Prezident Boris Jelcin představil Vladimira Putina jako svého překvapivého nástupce na začátku milénia. Ale prezidentova minulost v KGB vyvolala pochybnosti týkající se svobody v zemi. „Bylo jasné, že pro lidi jako my to nepřinese nic dobrého,“ řekla novinářka Irina Boroganová serveru Newsweek.
V současné době se mohou do vězení dostat i ti, kteří přidávají příspěvky na sociální sítě Telegram či VKontakte v případě, že komentují válku na Ukrajině způsobem, který by mohl být vnímaný jako diskreditace ruské armády.
Novinář Andrej Soldatov a Irina Boroganová napsali knihu Our Dear Friends In Moscow (Naši drazí přátelé v Moskvě), která pojednává o svobodnějších začátcích prezidentovy vlády, jak Putin ovlivňuje názor většiny obyvatelstva a jak se někteří bývalí kolegové těchto novinářů přiklonili ke Kremlu.
Podtitul knihy nese název The Inside Story of a Broken Generation (Zákulisí zlomené generace) a popisuje Putinův rostoucí vliv na veřejnou diskuzi, zejména ohledně války, kterou sám zahájil. „Lidé, kteří jsou proti této invazi, mlčí ze strachu,“ uvedl Soldatov.
Pokrok byl v uvolněném mediálním prostředí rychlý, což se výrazně lišilo od omezení sovětské éry, ale brzy po nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000 začal Putin utahovat šrouby. Kniha novinářů popisuje, že to znamenalo, že novináři museli přecházet z jedné redakce do druhé – někdy proto, že šéfredaktoři ustupovali požadavkům státu, jindy kvůli práci, která znepokojovala bezpečnostní složky.
Kdy nastal zlom?
Jedna událost jasně ukázala Putinovy úmysly ovládat veřejné mínění. Jednalo se o útok na moskevské divadlo na Dubrovce 23. října 2022, který vedli čečenští islámští teroristé, kteří si vzali 912 rukojmích. Ruské bezpečnostní složky vypustily do budovy uspávací plyn, než vtrhly dovnitř. Všech 40 teroristů zemřelo, ale spolu s nimi také přes 130 rukojmích, většinou kvůli plynu a operace byla odsouzena.
Putin se chtěl ukázat jako prezident, který si dokáže s teroristy poradit jiným způsobem než Jelcin, muž, který ho zvolil, řekl Soldatov. „Putin chtěl být viděn jako silný lídr, jako mnohem víc brutální a rozhodný — ne jako Jelcin. Když novináři začali psát kritické věci o tom, jak byla situace řešena, začal být vážně rozzuřený,“ popisoval Soldatov.
Putin obvinil novináře ze zrady a v té době se Soldatov a Boroganová museli poprvé potýkat s vyšetřováním FSB. Omezování se rozšiřovala a na konci první dekády, podle Soldatova většina novin omezila nebo zcela zrušila své investigativní oddělení. Hrozby namířené proti novinářům se stupňovaly.
Proti Západu
Ekonomická turbulace po sovětské době způsobila mnoha lidem finanční problémy a ruská populace si připadala „oklamaná Západem“, že nová demokracie neznamená bohatství, jak si mysleli, že jim bylo slíbeno, řekla Boroganová. A to bylo něco, čeho Putin dokázal využít, když se dostal k moci. „Řekl: ‚Budeme silní. Nebudeme spolu se Západem, který byl vždy proti nám, a já vzkřísím naši hrdost,‘“ pokračovala Boroganová. „Populace neměla úplně vymyté mozky, ale Putin našel jejich slabé místo.“
Cena nejlukrativnějšího ruského exportu prudce vzrostla – barel ropy dosáhl vrcholu 150 dolarů v červenci 2008, těsně před globální finanční krizí – a lidé si toto rostoucí bohatství začali spojovat s Putinem. „Počáteční společenská smlouva byla velmi jednoduchá,“ řekl Soldatov. Veřejnost se vzdala občanských svobod a účasti na jakékoli politické činnosti výměnou za prosperitu, stabilitu a bezpečí.
Od té doby Putin znovu zavedl prvek strachu. Před deseti lety byl odpor vůči Kremlu problémem pouze pro politické aktéry – nyní jsou v ohrožení téměř všechny vrstvy ruské společnosti, včetně podnikatelů a státních zaměstnanců, dodal novinář.
Připomínka Sovětského svazu
Putin uplatnil svou kontrolu nad televizními kanály a omezení pro ostatní média jsou tak přísná, že když se někdo na ulici dívá na nezávislé portály nebo si prohlíží příspěvky, může to být riskantní. „Strach je všudypřítomný,“ komentovala Boroganová. „Většina lidí v Rusku, kteří se staví proti invazi na Ukrajinu, kvůli tomuto strachu mlčí.“
„Kreml umí lidem připomínat, jaké to bylo za Stalina. Někdy záměrně používají rétoriku, která se používala za Stalina, aby lidem připomněli, čeho je Kreml schopen,“ prohlásil Soldatov.
Toho jsou důkazem například příspěvky exprezidenta Dmitrije Medveděva, který pravidelně kritizuje Západ a poukazuje na ruské jaderné síly. „Na ruské publikum to působí silně, protože v tom okamžitě rozpoznají známé formulace,“ dodal.
V červnu 2022 ruské ministerstvo vnitra zařadilo Soldatova na federální seznam hledaných osob a obvinilo ho ze šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě. Oba novináři museli Moskvu opustit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. „Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír,“ napsal na sociální síti.
Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.
Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na automobil v Rostovské oblasti, uvedl gubernátor tohoto ruského regionu Jurij Sljusar, podle kterého vůz shořel a experti se snaží určit totožnost obětí.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
