Česko v pátek po poledni ochromil rozsáhlý výpadek elektrického proudu. V několika krajích nejezdily tramvaje, vlaky ani metro, nefungovaly mnohé závody, obchody, provozovny, benzinové stanice, semafory a další služby závislé na elektřině. Hasiči zachraňovali lidi uvízlé ve výtazích, některé nemocnice fungovaly na záložní zdroje. Co přesně se stalo? A co masivní výpadek proudu způsobilo?
Blackout v Česku: Co se stalo a proč? 7 otázek a odpovědí
1.Co se stalo?
Hlavní mechanickou příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku byl pád fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Následně to vyřadilo z provozu páteřní vysokovoltážní vedení, jeden z bloků elektrárny Ledvice na Teplicku a také velkou rozvodnu Krasíkov na Orlickoústecku. Uvedl to provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Důvod poškození vodiče ale zatím známý není.
Fázový vodič patří ke klíčovým prvkům v elektrické soustavě. Jeho porucha může podle energetiků odpojit několik rozvoden a narušit stabilitu celé sítě. To se potvrdilo i v pátek. Po pádu vodiče totiž podle ČEPS následně vypadlo z provozu vysokovoltážní vedení přenosové soustavy V411, která jsou využívána pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Podle serveru Novinky.cz ČEPS plánuje modernizovat toto vedení už od roku 2016, v příštím roce by měly práce začít.
Dalším důsledkem byl výpadek šestého bloku elektrárny Ledvice. Přetíženo bylo také vedení V208 , které propojuje rozvodny. Výpadek postihl rovněž velkou rozvodnu Krasíkov na Orlickoústecku. „Následně došlo k oddělení části přenosové soustavy, kterou nebylo možné provozovat,“ popsal ČEPS.
Video Blackout způsobil kolaps dopravy v Praze, 4. 7. 2025.Video se připravuje ...2.Kde vypadl proud?
Takzvaný blackout postihl velkou část Prahy, Středočeský, Ústecký, Liberecký a Olomoucký kraj i východ Čech. Odpoledne se začala situace uklidňovat. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS před 15:00 oznámil, že všechny rozvodny přenosové soustavy v Česku jsou znovu v provozu.
Výpadek postihl osm ze 44 rozvoden přenosové soustavy v zemi. „Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou uvedeny zpět pod napětí. V tuto chvíli probíhá obnova dodávek elektřiny na úrovni distribuční sítě,“ uvedl ČEPS kolem 14:50. Přibližně o půl hodiny dříve oznámil také zprovoznění všech rozvoden v Praze.
V hlavním městě výpadek proudu zasáhl jeho pravobřežní část. V městské hromadné dopravě se to dotklo tramvajových linek 2 až 26, trolejbusu číslo 58 a metra linek A, B i C. Tramvaje na levém břehu Vltavy zůstaly v provozu a metro dopravní podnik zprovoznil asi do půl hodiny, kolem 15:00 začaly jezdit i všechny tramvajové linky.
Výpadek elektřiny zasáhl téměř celý Liberecký kraj. Hasiči měli v souvislosti s ním skoro 50 výjezdů, v Liberci nejezdily tramvaje. Frýdlantská vodárenská společnost své odběratele vyzvala, aby šetřili vodou. Problémy byly s připojením k internetu.
Středočeští hasiči kvůli rozsáhlému výpadku elektřiny zasahovali na řadě míst regionu, mimo jiné v Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Poděbradech či Kolíně. Potíže byly v dopravě, hasiči vyjížděli k lidem uvězněným ve výtazích.
V Královéhradeckém kraji trval výpadek proudu zhruba půl hodiny. I tam hasiči vyjížděli k lidem uvízlým ve výtazích, zavřely některé obchody a nemocnice přešly na záložní zdroje. Fakultní nemocnice Hradec Králové musela odložit některé operace. Výpadek nebyl plošný, některá místa nezasáhl.
Mohutný výpadek dodávek elektřiny zasáhl v Olomouckém kraji hlavně Šumpersko a Jesenicko. Bez proudu tam zhruba půl hodiny byly desítky tisíc odběratelů včetně úřadů či šumperské nemocnice. Dodávky byly zastaveny také do Litovle na Olomoucku a okolních obcí. Elektřina začala znovu proudit kolem 13:00.
3.Problémy v dopravě, nemocnice na záložní zdroje
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na síti X uvedl, že péče o pacienty v nemocnicích nebyla ohrožena, v nemocnicích naběhly záložní agregáty. „Z nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví byly výpadkem zasaženy tři – IKEM, Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ve všech již byly dodávky elektrického proudu obnoveny,“ sdělil Blesku mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob s tím, že v nemocnicích byly po dobu výpadku proudu aktivovány záložní zdroje.
Hasiči vyjížděli k osobám uvězněným ve výtazích, měli také velké množství hlášení o kouři z budov kvůli spínání dieselagregátů. „Po dobu výpadku jsme dosud řešili přes 300 událostí jako záchrany osob, technické pomoci a ostatní typy zásahů,“ informovali hasiči v 15:30. Za velkým počtem případů je podle nich elektronická požární signalizace. „V případě výpadku proudu, který může být jedním z indikátorů začínajícího požáru, je třeba signál prověřit a potvrdit, že jde o planý poplach,“ dodali.
Problémy byly i na železnici – odpoledne ještě nejezdily vlaky v úsecích Vraňany – Ústí nad Labem – Děčín a Ústí nad Labem – Most. Hasiči museli z několika spojů evakuovat cestující. V Praze se na desítky minut zastavilo metro na všech třech trasách, hlavně na pravém břehu města nejezdily ani tramvaje, přerušilo se železniční spojení metropole například s Kolínem či Benešovem. Nejen v centru Prahy některé obchody a restaurace zavřely nebo umožňovaly placení jen v hotovosti.
Kvůli výpadku dodávek elektrického proudu zastavily provoz chemický závod společnosti Orlen Unipetrol v Litvínově na Mostecku a Spolchemie v Ústí nad Labem. Nad chemičkou v Litvínově stoupal hustý černý dým, což bylo způsobeno řízeným odstavováním výroby. Při tzv. flérování se chemička zbavuje přes hořáky průmyslových plynů, musí je bezpečnostně spálit na hořácích. Dopad výpadku na petrochemii a rafinerii je podle mluvčího Kaidla velký.
4.Gavor: Podobné výpadky nepamatujeme
„Ta příčina bude ještě určitě předmětem nějakého zkoumání. Protože pochopitelně pád vysokonapěťového nosiče, to je věc mimořádná, a určitě to bude zodpovědnost ČEPSu, aby to objasnil, proč k tomu došlo. Vichřice nebo něco takového nebyla, což by se dalo vysvětlit na první pohled jako možná příčina,“ vysvětlil pro Blesk ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
„Samozřejmě jako v každém případě i tady se nabízí nějaký lidský zásah jako třeba nedbalost. Ale to už je otázka, která vždy směřuje na nějakého analytika toho provozovatele, kterého nepochybně má. Předpokládám, že na místě je od samého počátku nějaká četa a příčiny už určitě zkoumá. Tady bych připomenul, že jsme nedávno zažili daleko masivnější výpadek, myslím tím Španělsko, Portugalsko. A tam se ty příčiny zkoumaly vlastně více než měsíc. A i do dnešního dne jsou tady ještě dohady, kdo za to vlastně může. Jednoduchá odpověď se nabízí vždy, když je to jasné, že to je vichřice nebo povodeň,“ pokračoval Gavor.
„Česko to doopravdy nepamatuje. Naposledy, tuším, že to bylo v roce 2007, byl rozsáhlý blackout v sousedním Německu, který postihl opravdu více než 10 000 000 lidí, rozšířil se i do sousedních zemí a částečně olízl i severní okraj Česka. A co ještě si pamatují opravdu velcí pamětníci, tak to nebyl výpadek proudu, ale omezování dodávek elektřiny, to byl myslím silvestr 78 až 79, kdy klesla teplota o 30 stupňů, aby se předešlo blackoutu, tak došlo k rozsáhlým regulacím dodávky. Ale jako takový blackout srovnatelný s tím, co se tady stalo dnes, Česko nepamatuje,“ řekl Blesku Gavor.
5.Analýza může trvat měsíce
Výpadek jednotlivého prvku by přenosová soustava měla zvládnout. Příčin, které způsobily výpadek elektřiny mohlo být víc a jejich přesná analýza může trvat několik měsíců. ČTK to řekl Jiří Drápela z Ústavu elektroenergetiky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (FEKT VUT) v Brně.
„Přenosový systém je projektovaný tak, aby výpadek jednotlivého prvku dokázal vykompenzovat. Příčiny dnešního výpadku mohou být velice rozmanité, ale ČEPS bude nepochybně podrobně analyzovat, co k němu vedlo. Taková analýza může trvat i několik měsíců,“ řekl Drápela.
Doplnil, že elektrizační soustava je živý organismus, který potřebuje neustálou kontrolu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Navzdory pečlivému dohledu ale k chybám a poruchám dochází. „Přesto se v minulosti stalo, že v pražské aglomeraci dvakrát shořel napájecí transformátor. Přitom se o tato zařízení technici pečlivě starají, jejich stav sledují v reálném čase, přesto může dojít k jeho zahoření,“ podotkl.
Podrobná data o příčinách dnešního incidentu podle něj sice dostupná budou, ale z bezpečnostních důvodů je nebude možné kompletně zveřejnit. „Právě zjištění o slabinách systému jsou nejcitlivějšími údaji, které by mohly být snadno zneužity k útoku,“ řekl Drápela.
6.Nejčastější problém je přetížení
Podle Karla Noháče z katedry energetiky Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni je příprava na podobné výpadky velice obtížná. Co se tedy dá udělat? „Učinit tu soustavu co nejvíce robustní, to znamená mít záložní alternativní možnosti, jak dodávat, jak vyrábět, ale hlavně přenášet, distribuovat elektrickou energii a v konečném důsledku, pokud už dojde kosa na kámen, tak jak dokázat opět velmi snadno zase ten systém uvést do provozuschopného stavu,“ řekl Noháč v České televizi.
Problémy v elektrickém vedení podle Noháče vznikají nejčastěji přetížením. Fyzické porušení vedení je až krajní situace, řekl. Roli hrají i vedra? „To, kdyby teplota byla opravdu extrémně vysoká, anebo ta teplota sice není tak vysoká, ale už třeba průhyby jednotlivých lan jsou takové, že existuje nebezpečí dotyku s nějakými předměty, které, byť je průsek samozřejmě precizně proveden, tak přesto k nim může dojít,“ řekl Noháč s tím, že to V Evropě není tak typické jako v rozlehlých zemích, třeba v Kanadě či Spojených státech.
Co podle Noháče výpadek způsobilo? „Zřejmě tedy šlo o konkrétní, v podstatě jednotlivou linku, ještě ke všemu jenom o jednu její konkrétní fázi,“ řekl expert. A proč byla postižena? „Právě tato fáze už může mít více vysvětlení. Může to být to, že došlo k nějakému průhybu a následnému dotyku se zemí. Může to být – i když je to méně pravděpodobné – nějaký kontakt se spadlým stromem a může to být třeba i úder blesku, který by mohl způsobit nějaký nebezpečný přeskok. Ale to bych v tomto případě nepovažoval za pravděpodobné,“ vysvětlil Noháč. I on hovoří o tom, že výpadek proudu takového rozsahu Česko v novodobé historii nepamatuje.
7.Roli hrála vedra?
„Mohlo to s tím horkem souviset, protože podle počátečních informací, které máme k dispozici, tak na vedení 411, což je vedení, které je vlastně součástí velmi zatíženého koridoru z Německa směrem do české přenosové soustavy, tak došlo k pádu fázového vodiče. Samozřejmě ten pád mohl být způsoben ledasčím a to teplo mohlo svoji roli hrát,“ řekl ve vysílání České televize vedoucí katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT Zdeněk Müller.
„Ta příčina takhle velké poruchy ale není vždycky jenom jedna, to znamená, bude to kombinace více faktorů. Jedním z nich bude výpadek této linky. A jaké budou ty další faktory, to si myslím, že se dozvíme až zase z nějakého vyšetřování, podobně jako se to teď odkrývá ve Španělsku,“ pokračoval Müller.
Jak konkrétně se tedy takto masivní výpadek proudu řeší? „Samozřejmě existují nějaké vzdálené nástroje. Pád vodiče je v podstatě zkrat, to znamená, ta linka se v tu chvíli vlastně vypla. Ti dispečeři se o tom dozvěděli v řádu možná do jedné vteřiny, to je opravdu velmi rychlá informace. Nicméně nevíme, co se stalo přesně potom. Mohl být ten sled událostí tak rychlý, že třeba nemuseli mít vůbec šanci s tím něco dělat,“ vysvětlil Müller.
Že došlo ke kaskádovitému efektu, tedy že se prvotní bod kolapsu rozšířil někam dál, se dá podle Müllera předpokládat. „Samozřejmě už jenom tím, že pociťujeme výpadky v Praze. A ta linka, kterou ČEPS odreportoval, že vypadla, tak do Prahy vůbec nevede. Takže určitě k nějakému takovému jevu došlo,“ řekl.
Video Premiér Fiala o masivním výpadku proudu v Česku: Mohla za to technická závada!Video se připravuje ...
To vzpomínáš na padesátá léta? Na konci režimu sice občas někde něco vypadlo, ale rozhodně ne půl země naráz.