Kréta v plamenech! Požáry u moře v Chorvatsku, Turecku i Řecku děsí dovolenkáře. Pomohou i čeští hasiči!
Evropu stále častěji sužují letní požáry, a to zejména v oblíbených dovolenkových destinacích Čechů. Včera vyhnaly tisíce turistů z Kréty, před pár týdny dovolenkáře v Chorvatsku. Na opakující se živel už reagovala i Evropská komise. Připravila speciální výsadky hasičů, aby během vyhrocených letních měsíců byly k dispozici na pomoc lokálním hasičským jednotkám při boji v lesními požáry v ohroženým regionech jižní Evropy. Celkem 650 hasičů ze 14 zemí EU a přidružených států bude pomáhat hasičům v Řecku, Francii, Portugalsku a Španělsku. A Češi právě do Řecka vyšlou 44 hasičů a 2 helikoptéry.
Obrovský požár na řeckém ostrově Kréta, který vypukl ve středu odpoledne, způsobil evakuaci tří tisíc lidí včetně českých turistů. V oblíbené prázdninové destinaci Lerapetra na jihovýchodě ostrova zasáhl les a několik domů. Do boje se živlem se postupně zapojilo na 230 hasičů včetně posil z Atén. Nasazeno bylo i deset hasicích letounů. Situaci však komplikoval silný vítr.
„Turisté, kteří byli evakuováni, jsou všichni v pořádku. Byli přemístěni do basketbalové haly a hotelů na jiných místech regionu,“ řekl v noci agentuře AP Nektarios Papadakis z místního oddělení civilní ochrany.
„Do této chvíle se na náš zastupitelský úřad v Aténách neobrátili čeští občané,“ sdělila ve čtvrtek ČTK Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.
Do Řecka jedou i čeští hasiči
A právě Řecko bude hlavním středobodem pozornosti českých hasičů. Od 16. července je totiž čeká aktivní výsadek ve městě Nea Makri, jen pár kilometrů východně od Atén. Češi ve dvou turnusech vysadí celkem 44 hasičů a dva vrtulníky typu Blackhawk s hasicími bambi vaky. V ohrožené oblasti budou řeckým kolegům pomáhat do 15. srpna.
Tento výsadek je součastí nového programu Evropské komise, která připravila speciálně vytvořenou hasičskou složku tvořenou téměř 650 požárníky ze 14 zemí, které dodají navíc i 22 hasičských letadel a čtyři hasicí vrtulníky.
„Primárně jsou to hasiči, kteří slouží na stanicích běžně každý den. Musí však být schopní a znalí jak bezpečnostních pravidel a pohybu v neznámém území a také mít jazykovou vybavu. Část hasičů už byla nasazena v Řecku v roce 2023, část tam půjde nově,“ popisuje misi náměstek generálního ředitele hasičského sboru Petr Ošlejšek.
Odkazuje přitom na speciální nasazení 140 českých hasičů na boj s požárem na východě Řecka v roce 2023, kdy rovněž pomáhali zvládat rozsáhlé lesní požáry.
Chceme být státem, který něco nabízí
Kromě českých hasičů se do boje s lesními požáry v regionech jižní Evropy zapojí taky hasiči ze Slovenska, Estonska, Lotyšska, Nizozemí, Německa, Rakouska, Moldavska, Rumunska, Bulharska, Itálie, Francie a Řecka. Postupně v různých turnusech své hasiče vyšlou do rizikových měst v Řecku, Francii, Španělsku a Portugalsku.
„Česká republika hraje významnou roli v rámci mechanismu civilní ochrany. Nechceme být pouze státem, který z něj těží, ale chceme být i státem, který něco nabízí. Stejně tak, když jsme v krizové situaci, tak se nebojíme požádat o pomoc okolní státy. A myslím si, že přesně toto je myšlenka mechanismu civilní ochrany,“ dodal Ošlejšek.
Mechanismus civilní ochrany, neboli po novém známý jako mechanismus RescEU, slouží při masových neštěstích, přírodních katastrofách nebo třeba i při epidemiích, jako bezpečnostní balíček, ze kterého si zasažené státy mohou požádat o pomoc.
Loni pomoc stála 1,4 milionu eur
Podle kapacit Evropské komise a podle prostředků jednotlivých členských států Unie (a dalších spolupracujících) pak jim je centrálně distribuovaná pomoc. Česko tuto situaci důvěrně zná z roku 2022, kdy tento proces aktivovala vláda v reakci na požár v Českém Švýcarsku.
Co však dopředu známé není, je rozpočet, který ať už Evropská komise nebo Česko na výsadek vynaloží. A to kvůli systému, který je v rámci RescEU zaveden. Všechny státy totiž nejdříve platí zásah ze svého a až zpětně „fakturují“ vynaložené náklady.
„Loni byl rozpočet na výsadek 1,4 milionu eur, které byly vynaloženy z rozpočtu generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO). Celkové náklady za letošní rok budou známy až po skončení výsadku. Kolegové očekávají, že budou srovnatelné s loňskými,“ sdělil Blesku mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Václav Lebeda.
Podle Ošlejška je současná iniciativa Evropské komise jakousi „přidanou hodnotou“ v nejvíce ohrožených a postižených zemích. „Myšlenka původně byla taková, že během letních měsíců se hasiči ze severu přesunou na jih a tam pomáhají hasit a během podzimu by se jih zase přesunul na sever, kde by pomáhali řešit jiné typy mimořádných událostí. Ale vzhledem k tomu, že změna klimatu nám způsobila prolínání hrozeb, tak se v tuto chvíli aplikuje primárně posílení jižních zemí,“ vysvětlil náměstek hasičského sboru.
Kde všude už hořelo?
Právě Řecko, kam se za pár dní čeští hasiči přesunou, je letos doposud jednou z nejpostiženějších oblastí v Evropě. Kromě zmíněné Kréty v posledních týdnech hořelo i kousek od města Chalkidiki nebo u Kythiře. Oblast kolem Atén, kam patří jak Chalkidiki, tak i výsadkové město Nea Makri, patři k nejohroženějším oblastem podle předpovědi evropského satelitního systému Copernicus.
Kromě toho velké požáry postihly i sousední Turecko, Chorvatsko anebo Španělsko. V tamním Katalánsku zemřeli na následky lesních požárů dva lidé. Celkově evropské měřicí služby evidují už víc než 196 tisíc hektarů spáleného území a zaznamenaly víc než tisíc požárů.
Své už okusili i čeští hasiči. V Česku zatím zaznamenali desítky požárů v přírodě, největší z nich byl zatím na Vysočině na Žďársku nebo v Českém Švýcarsku, kde hořela plocha o velikosti 8000 metrů čtverečních v těžko dostupném terénu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.