Expert: Z pomoci Kyjevu je problém pro NATO. Navýšení výdajů nepomůže, je to zbožné přání
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš ČTK.
Vývoj ukrajinské frontové linie je podle něj v posledních dnech poměrně stabilní. „Pokud jde o aktivity ruské strany, na severu Ukrajiny podél hranice pokračuje úsilí o vytvoření obranné nárazníkové zóny především v oblasti Sumy. V Charkovské oblasti se ukazuje, že ruským cílem je zatlačit ukrajinské síly od hranice s Belgorodskou oblastí, obsadit zbytek Luhaňské oblasti a postupovat do severní části Doněcké oblasti s cílem obsadit celou Doněckou oblast a případně postoupit do Dněpropetrovské oblasti,“ uvedl Petráš. Doplnil, že ruský postup k naplnění tohoto cíle ale není příliš markantní.
Obě strany průběžně útočí drony na důležitá místa kritické infrastruktury. Ukrajinská armáda nedávno provedla údery na okupovaném poloostrově Krym a poškodila části zařízení ruského systému protivzdušné obrany a sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska.
Moskva pak stupňuje bombardování řízenými střelami, balistickými raketami a drony. „Ruské útoky jsou směřovány i na civilní objekty, patrně s cílem dosáhnout psychologického tlaku na ukrajinské obyvatelstvo a na politické vedení země, které by se mělo podvolit kremelským požadavkům a ukončit celý konflikt i za cenu územních ústupků,“ míní odborník.
Navýšení výdajů na obranu zbožným přáním?
Po více než třech letech války, stovkách miliard dolarů vojenské pomoci a zavedení sankčního režimu ze strany EU ale podle Petráše paradoxně Rusko nejenže ekonomicky i politicky odolává, ale navíc na bojišti získává převahu.
„Představa, že pouhé zdvojnásobení či ztrojnásobení obranných výdajů může zásadně změnit strategickou rovnováhu, se proto jeví spíše jako zbožné přání než jako realistická geopolitická analýza, zvláště pak s ohledem na skutečnost, že během posledních tří let se ceny materiálů, surovin, energií a vojenského vybavení na evropském i světovém trhu více než ztrojnásobily,“ uvedl Petráš.
Podpora Kyjeva problémem
V závěrech nedávného summitu NATO sice členské státy znovu potvrdily takzvané trvalé suverénní závazky spojenců k podpoře Ukrajiny, nicméně se vyhnuly zmínce o budoucím členství Ukrajiny v NATO. Realita vývoje konfliktu přímo na bojišti tak podle Petráše donutila západní spojence revidovat své ambice.
„Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetním trikem, který má uměle nafouknout čísla, ale zároveň prozrazuje implicitní přijetí toho, že podpora Kyjeva se stala dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak bylo původně slibováno,“ uvedl Petráš.
Členské státy se na nedávném summitu NATO dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývajícího 1,5 procenta na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti nebo odolnosti společnosti.
Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.
„Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, které v nějakém okamžiku začnou, aby byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost,“ míní prezident.
Ruská vojska dobyla obec Novoukrajinka, která leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo podle RIA Novosti ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinská tajná služba (SBU) na platformě Telegram oznámila, že dronovými útoky zničila tři ruské helikoptéry a systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na vojenské letecké základně u obce Kirovske na Ruskem okupovaném poloostrově Krym.
„Dostupné údaje svědčí o zničení víceúčelových a útočných vrtulníků Mi-8, Mi-26 a Mi-28, jakož i samohybného protiletadlového raketového a dělostřeleckého systému Pancir-S1,“ uvedla SBU o útoku, který podnikla v noci na sobotu. Útok podle SBU způsobil také škody na muničních skladech a průzkumných a útočných bezpilotních letounech nepřítele.
