Ano, jiřičky. Krásní, drobní, chránění ptáčci, kteří si z rozpadajícího se mostu udělali luxusní hnízdní kolonie. Ostatně, kde jinde najdete duté oblouky s výhledem na řeku… Kvůli nim se ale dělníci museli sbalit, stroje ztichly a práce stála. Ochránci přírody trvali na tom, že opravy nesmějí pokračovat během hnízdění.
Mezitím si lidé z přilehlého Hradištka připadali jako v pasti. Cesta do Štěchovic se jim protáhla o víc než 20 kilometrů, domů to objížděli přes Slapy nebo čekali na přívoz jako za starých časů. Kraj musel dokonce otevřít nové výjezdové stanoviště záchranky, aby tamní obce nebyly odříznuté. Místní řezník ze zoufalství zavřel obchod, protože neměl kšefty.
V neděli si lidé z celého okolí oddychnou. „Právě probíhá zatěžovací zkouška. Jde o test, při kterém na most najedou nákladní vozy s přesně určenou hmotností. Sleduje se, jak se most chová pod zatížením. Tedy jeho průhyb, stabilita a další technické parametry. Cílem je ověřit, že je most bezpečný pro běžný provoz,“ řekla Petra Kučerová, mluvčí Krajské správy údržby silnic. V neděli by se pak na spojnici měl běžný provoz vrátit. 97 milionů korun spolkly práce na opravě mostu.
Potíže i bez ptáků
Rekonstrukce mostu, která původně měla skončit už koncem loňského roku, se protáhla skoro o půl roku nejen kvůli ptáčkům. Problémy byly i s inženýrskými sítěmi, povodněmi a chybějící dokumentací. Ale právě jiřičky se staly nejviditelnějšími hrdinkami celé ságy.
Přežil nacisty i povodně
Most Dr. Edvarda Beneše spojuje Štěchovice s Brunšovem už od 20. května 1939, kdy v místech bývalého přívozu vznikl tehdejší technický unikát. Za návrhem stojí architekt Miloslav Klement, stavbu s ikonickým 114metrovým dutým obloukem realizovala firma Karla Kindla mezi srpnem 1937 a začátkem roku 1939. Na konci druhé světové války jej nacisté chtěli vyhodit do povětří, ale připravené otvory na nálože zůstaly prázdné. Přežil. Stejně jako v roce 2002, kdy Vltava během ničivých povodní brala vše, co jí stálo v cestě.
