Putin mír nechce! Je příliš mnoho mrtvých. EU vyzývá ke zvýšení tlaku na Rusko
Na Ruskou federaci je třeba vyvinout co největší tlak, aby zastavila válčení na Ukrajině. Uvedla to dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v reakci na rozsáhlé ruské vzdušné útoky, při nichž v noci na dnešek zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle ukrajinských médií se tuto noc jednalo o největší útok, který Rusko uskutečnilo od začátku války v únoru 2022. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. Zvláštní zmocněnec Spojených států pro Ukrajinu Keith Kellogg hovořil podle agentury Reuters o porušení ženevských protokolů.
V noci na dnešek ruské síly na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vypálily 69 balistických střel a 298 bezpilotních letounů, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a byly zraněny asi čtyři desítky dalších. V noci na sobotu pak Rusko na ukrajinské území vyslalo 14 raket a 250 dronů. Od pátku do soboty zemřelo nejméně 13 civilistů, dodal web BBC.
„Noční útoky opět ukazují, že Rusko usiluje o další utrpení a zničení Ukrajiny. Je otřesné vidět mezi nevinnými oběťmi děti, kterým bylo ublíženo a které byly zabity. Potřebujeme co nejsilnější mezinárodní tlak na Rusko, aby tuto válku zastavilo,“ napsala Kallasová na síti X.
K silnému tlaku na Moskvu vyzval dnes dopoledne také Zelenskyj, jinak podle něj „brutalita“ neskončí. Požaduje také přijetí ekonomických sankci ze strany Spojených států i Evropy vůči Rusku.
Nový vlna ruských úderů proti Ukrajině ukazuje, že Putin chce ve válce pokračovat, uvedl německý ministr zahraničí Wadephul v rozhovoru se stanici ARD. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Kritika zaznívá i z USA
Ruské útoky dnes podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, už před časem souhlasila s návrhem prezidenta Trumpa na 30 dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran byl však klid zbraní pokaždé porušen.
Kyjev před dvěma týdny po konzulatích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla.
Americký prezident si v pondělí telefonoval s Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.
Rusko s Ukrajinou dnes mimo jiné dokončily poslední výměnu zajatců ve formátu 1000 za 1000, na níž se jako na jediné věci delegace obou zemí domluvily 16. května v tureckém Istanbulu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek podle agentury Reuters uvedl, že Moskva bude připravena předat Ukrajině návrh dokumentu, kde budou stanovené podmínky pro dlouhodobou mírovou dohodu, jakmile bude tato výměna dokončena.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.
