Memento Biden, říká Válek k rakovině prostaty. V Česku by se prý na nemoc přišlo včas

Autor: Dominik Stein - 
22. května 2025
05:00

Exprezident USA Joe Biden (82) před několika dny šokoval veřejnost: mám rakovinu prostaty, oznámil. Obdobnou diagnózu si před časem vyslechl i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (65, KDU-ČSL), byť v jeho případě byl nádor zachycen v časném stádiu. Jak časté je mít nález až ve chvíli, kdy rakovina metastázovala do kostí? Podle Válka zcela ojedinělé…

Zpravidla dle ministra zdravotnictví funguje přímá úměra mezi velikostí nádorů a rizikem, že bude metastazovat, byť záleží i na dalších věcech – například na struktuře nálezu. „Obecně řečeno, když nádor prostaty metastazuje, tak už to musí být velký a pokročilý nádor, který infikuje nejen prostatu, ale většinou i okolí,“ osvětlil pro Blesk Válek, mimo jiné radiodiagnostik. Jak je tedy možné, že někdo s tak prvotřídní péčí, kterou prezident Spojených států  jistě má, nezjistil nádor dříve?

„Samozřejmě nemám vysvětlení, jak se dostal prezident Biden do této fáze, ale v principu: Kdyby absolvoval, a teď mluvme o komkoliv, řekněme třeba český prezident, screening tak, jak je nastaven v České republice, tak se nemůže stát, že se dostane do fáze, kdy bude mít metastáze v kostech, a nepřijde se na to, že měl nádor,“ doplnil s tím, že nádor by byl screeningem zachycen včas. Tak, jak se to stalo mimo jiné i u něj samotného.

Vyšetření před více než 10 lety

Chris Meagher, politický poradce bývalého prezidenta USA a jeho nynější mluvčí, dle New York Times sdělil, že Biden si naposledy nechal provést vyšetření na rakovinu prostaty v roce 2014. V té době mu tedy bylo buď 71, nebo 72 let v závislosti na tom, o jaký měsíc se přesně jednalo. Americký deník k tomu zmiňuje, že lékaři se obecně shodují, že muži v pokročilém věku by neměli být automaticky testováni na rakovinu prostaty, byť pokyny různých lékařských organizací se mírně liší. Důvodem je prý náročnost samotného vyšetření.

S tím ale Válek nesouhlasí, ačkoliv dodává, že vždy záleží na pacientovi a tom, co je ochoten podstoupit a co případně odmítne. V první fázi jde totiž pouze o laboratorní vyšetření, se kterým většinou dle Válka souhlasí každý muž, protože se mu jen odebere krev ze žíly a odešle se do laboratoře. „V druhé fázi se provádí vyšetření u urologa, které je, řekněme, ne moc nepříjemné, relativně jednoduché a součástí toho vyšetření už není strkání sond do konečníku. Je to normální vyšetření u urologa,“ popsal Válek. 

V třetí fázi, kdy se provádí magnetická rezonance, může část pacientů vyšetření odmítnout, míní Válek, například z důvodu, že mají klaustrofobii či jiné problémy. Pak se musí hledat jiný postup. Finálně až ve čtvrté fázi se provádí, pokud existuje nález a urolog rozhodne, že je to potřeba, tzv. biopsie prostaty – odebrání části tkáně, která se následně zkoumá pod mikroskopem. Na základě tohoto postupu se určuje stádium nádoru a rozhoduje se o další léčbě – jestli je na místě radiační léčba, chirurgická či nějaká jiná.

Silně nepříjemná je až poslední fáze

„Toto vyšetření samozřejmě už moc příjemné není, je relativně bolestivé, takže se může stát, že nějaký člověk tady toto odmítne a řekne, já si nechám udělat třeba ozáření bez toho bioptického vyšetření a pak se může stát, že vlastně podcení stádium toho nádoru, ale to je tak vzácné a spíš se to týká mladých mužů,“ doplnil Válek. 

V České republice se dle něj stane zhruba jeden případ za pět let a jde většinou o muže mezi 30-40 lety věku. „Nepamatuji si za těch 35 let, co dělám doktora, že bych se setkal s pacientem starším 60 let, který by řešil tento problém. Rakovina prostaty se zkrátka neprojevuje tím, že se objeví metastáze v kostech,“ uvedl ministr s tím, že exprezident Biden by měl být pro všechny muže mementem.

Prevence může být, i když se na nic nepřijde

A že by prevence v pozdním věku už neměla smysl? „Každý screeningový program je o tom, že se snažíte buď zachytit nádor v co nejčasnějším stadiu, nebo se snažíte zachytit stav, který by k nádoru mohl vést. To, kdy daný člověk může vstoupit do screeningového programu a v kolika letech, už je zbytečné, aby v něm pokračoval, je určeno tím, jak ten nádor rychle roste,“ vysvětlil ministr zdravotnictví.

Rakovina prostaty je přitom pomalu rostoucí nádor. „Když má někdo v 70 negativní screening, má negativní PCR, má negativní magnetickou rezonanci prostaty, tedy ta prostata je naprosto zdravá, tak ta pravděpodobnost, že by se u něj do té doby, než zemře – zde se bere v potaz průměrný věk dožití –, vyvinul nádor prostaty, který by mu nějakým způsobem komplikoval jeho zdravotní stav, je strašně malá, téměř nulová,“ uvedl Válek. „I tak ale, když vezmeme v potaz, jak máme v ČR nastavený screeningový program, může pacient, samozřejmě pokud chce, dál pokračovat ve sledování,“ doplnil ministr.

I v případě metastáz v kostech je ovšem dle Válka cesta, jak se s diagnózou poprat. „V České republice je schválena jak kompletní hormonální terapie, tak radionuklidová terapie, kdy se dá využít radionuklid k cílené likvidaci těch metastáz. Máme tedy nejméně dvě varianty léčby,“ doplnil ministr.

Video  Prezident Pavel v Hráčích: Choďme na prevence. Ministru Válkovi popřál brzké uzdravení  - hrc, GenLive/Blesk, Vera Renovica
Video se připravuje ...

Uživatel_5766095 ( 22. května 2025 10:46 )

Rakovina lze zjistit odběrem krve!

Ras Putin ( 22. května 2025 08:16 )

diagnostikou DNA. V souvislosti s prostatou se používá test PSA. A vyšetření prostaty při screeningu obvykle spočívá právě v testu na PSA, vyšetření ultrazvukem a tou nepříjemnější součástí je vyšetření přes konečník, obvykle prováděný pohmatem prstem urologa, nikoli sndou. Ale nejsem lékař a mohu se mýlit. Ovšem jako starší muž, podstupující toto vyšetření v rámci prevence 2x ročně poměrně dobře vím, o čem píšu.

Ras Putin ( 22. května 2025 08:11 )

Já tedy nevím jak moc erudovaný lékař pan Válek je, ale PCR test se zabývá

Tom C. ( 22. května 2025 06:00 )

Vůbec nechapes ze JILL je hrdinka která rada polozi Joeuv život na oltář Bileho Domu 👍 👍 👍

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa