Sněmovna schválila pravidla pro lobbování. Co ze zákona ale vypadlo?
Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou ve středu schválila s některými úpravami Sněmovna. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu. Piráti mají za to, že je legislativa úmyslně nedokonalá.
Zákonná pravidla pro lobbování mají podle vlády omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny letošního roku. Sněmovna předlohu schválila hlasy 156 ze 180 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Jaké úpravy Sněmovna provedla? Z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Proti tomu vystoupili například Piráti, konkrétně šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek.
„Zákon obsahuje díry! Nebude dopadat na asistenty poslanců. Neprošel můj návrh na zveřejňování, kolik daly firmy na lobbing, jak je běžné v zahraničí. A absurdita, že v návrzích poslanců budou uvedena jen jména lobbistů, ale už ne těch, za koho lobbovali,“ napsal poslanec na sociální sítě. Na plénu předtím uvedl, že zákon bude fungovat »polovičatě«, byť soudí, že po 20 letech jeho absence bylo jeho přijetí potřeba a je lepší něco než nic.
„Napsala to skupina PPF (mezinárodní investiční skupina, pozn.red.) a prosadila to Eva Decroix hlasy ODSÁNO (tak Piráti nazývají hlasovací koalici hnutí ANO a ODS, pozn.red.),“ doplnil Michálek. „Staré strany a zákulisní hráči odvádí pozornost, lobbují za vlastní výhody a skrytě sabotují skutečné změny. Aby mohli pokračovat v čerpání a vysávání vašich peněz a nechat běžné lidi znovu a znovu na holičkách,“ míní Pirát.
„Nebudu reagovat na svého předřečníka (Michálek, pozn.red.), byť mám za to, že se mýlí a nic takového se nestalo,“ uvedl vzápětí na plénu šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
„O každém detailu nevím, mohu to zjistit. Hlasoval jsem dle pozice našeho klubu, která byla dojednaná,“ sdělil k lobbingu na dotaz novinářů premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády. Dotaz mířil právě na to, na co upozorňovali Piráti.
Vznikne registr lobbistů
Lobbování označuje zdůvodnění návrhu zákona za legitimní součást demokratického procesu, chybějící pravidla však způsobují záporné vnímání této činnosti. O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna návrh nestihla projednat. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované po sněmovních úpravách tak, aby na centrální úrovní zahrnula jen osoby s rozhodovací pravomocí. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.
Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. Předseda poslanců ODS Marek Benda stáhl kvůli možným sporům pozměňovací návrh, podle kterého by každý lobbista mohl získat do této knihovny přístup.
Vládní návrh zákona doznal ve Sněmovně změn i ve vztahu ke státním společnostem. Jejich komunikace s exekutivou, tedy například s ministerstvy, by lobbováním nebylo. Lobbistickým kontaktem by ale byla komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona mají dostat územní samosprávy, tedy kraje a obce. Poslanec ANO Milan Brázdil neprosadil výjimku pro profesní komory zřízené zákonem.
Sankce až milion korun
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby. Sněmovna zamítla návrh Piráta Jakuba Michálka, podle kterého by obchodní společnosti musely uvádět ve svých výročních zprávách náklady vynaložené na lobbování.
V doprovodné novele souvisejících zákonů Sněmovna upravila zaznamenávání takzvané lobbistické stopy návrhu právního předpisu. Má obsahovat méně údajů. Předkladatelka pozměňovacího návrhu Eva Decroix (ODS) poukazovala na to, že detaily budou dostupné v registru lobování, a v lobbistické stopě tedy není nutné tyto informace opakovaně uvádět.
Bydlení a lobbing, zbytek příště
Poslanci nestačili dnes na mimořádné schůzi svolané z koaličního podnětu projednat sociální novelu, v níž prosazují opoziční hnutí ANO a SPD růst příspěvků na péči pro lidi v prvním nebo také ve druhém stupni závislosti na pomoci druhých, a školskou předlohu se sporným převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Schůze bude pokračovat ve středu 7. května.
Zákon o regulaci lobbování předložila vláda Sněmovně v březnu 2024. Přes opakované proklamace zákon nestihl přijmout minulý kabinet Andreje Babiše (ANO) a bývalý předseda Sněmovny a nynější předseda sněmovního Ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) podal svůj návrh hned na začátku tohoto volebního období, sněmovní tisk dostal číslo jedna. Kabinet Petra Fialy ale představil svůj návrh. V poslední době byl zákon o lobbování právě tím, který byl často přesouván ze schůze na schůzi, ať už kvůli jeho sporným bodům, tak kvůli obstrukcím opozice, kdy se na něj zkrátka nedostalo.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.