Senát odmítl protišpionážní paragraf, couvala z něj i koalice. Novela Lex Ukrajina i tak míří na Hrad

Aktualizováno -
22. ledna 2025
16:27
Autor: Dominik Stein - 
22. ledna 2025
05:00

Senát neschválil novelu Lex Ukrajina, která obsahuje mimo jiné návrh nového trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Pro schválení bylo jen 21 senátorů ze 73, třeba bylo 36. Neprošel ani návrh na zamítnutí legislativy, hlasovalo se tedy o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Jenže! Senátoři se nakonec neshodli ani na tom, s jakým »pozměňovákem« vrátit legislativu do Sněmovny. V takovém případě se norma bere jako přijatá po uplynutí marné lhůty, která čítá 30 dnů.

Normu tak dostane k podpisu prezident jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na schvalování zákonů má. V případě Lex Ukrajina lhůta skončí 29. ledna. Hlasování předcházela zhruba 5hodinová diskuze. Hlasování v Senátu provázely zmatky. „Kdo je pro, tak je proti,“ vysvětloval v jednu chvíli zpravodaj tisku, který hlasováním provázel.

Na Senát nezvykle vzrušená debata

Na plénum Senátu ve středu přišel návrh zákona obhajovat ministr, do jehož gesce spadá – ministr vnitra Vít Rakušan (předseda STAN). Jako jeden z prvních přednesl kritiku svému stranickému kolegovi senátor Michael Canov (SLK, které je úzce spojeno se STAN), který má nový čin za snadno zneužitelný. „Vždy jsem se obával tohoto vývoje trestního práva, ale nikdy mě nenapadlo, že jej bude nastolovat pravicová vláda,“ citoval v souvislosti s novým trestním činem – činností pro cizí moc – senátor slova advokáta a polistopadového politika Petra Tomana, se kterými zákonodárce souzní. Podle senátora by Senát ztratil smysl, pokud by vznik trestného činu připustil.

Dále Canov v nadsázce parafrázoval známou hlášku někdejšího předsedy vlády Stanislava Grosse: „Je to tak křišťálově čisté, že je to přílepek, že to již nemůže být křišťálově čistší.” Senátor se tak vymezil nejen proti obsahu navrhovaného činu, který má za vágně definovaný, ale též proti způsobu přijetí, tzv. přílepku. Ústavní soud má za protiústavní přílepek tu část zákona, která formou ani obsahem nesouvisí se zákonem, ke kterému je během projednávání přidán, tzv. přilepen.

Poslední podmínkou je, že k zákonu neproběhla dostatečně dlouhá debata v Poslanecké sněmovně a že zákonodárci tak byli do jisté míry překvapeni. Nově takto protiústavní přílepek definoval Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí, ve kterém zrušil tzv. Lex Babiš II – zákon, který zpřísňoval pravidla pro vlastnictví médií ze strany politiků.

Právě fakt, že návrh obsahující novy trestný čin nemohl být dostatečně diskutován ve Sněmovně, zmínila senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO), též hejtmanka Karlovarského kraje. „Předložil to jeho (Rakušanův, pozn.red.) poslanec Martin Exner na konci druhého čtení. Navíc k tomu ani jednou nevystoupil,“ kritizovala bývalá poslankyně. „Právníci a justiční špičky řekli, že je to špatně napsané a že je to zneužitelné. A když nám tady pan minist říká, že je to nutné přijmout, tak já se omlouvám, ale jste u vlády 3 a půl roku,“ doplnila Mračková Vildumetzová.

Vsadíme se? Senátor Láska vyzval kolegy

Svým kritikům odpověděl Rakušan stejně tvrdě. „Jak si můžeme v této době vůbec dovolit srovnávat to, co se dělo ve zločinném, naprosto zvrhlém, totalitním režimu k tomu, jak nyní definujeme činnost pro cizí moc. A nebudu reagovat na nějaké faul argumenty, které tu předvedl pan senátor Canov,“ uvedl Rakušan. Argumentoval pro potřebu zavedení nového činu tím, že v Praze byla v minulosti prý identifikována skupina osob, která „systematicky pořizovala dokumentaci strategických veřejných míst včetně metra, obchodních domů či vánočních trhů”.

„Tato skupina také sledovala a fotografovala významné veřejné figury a to politiky, novináře a jejich rodiny včetně dětí,” uvedl Rakušan. Dle nového činu by dle ministra vnitra mohla být skupina stíhána, takto prý odešla bez postihu.

Ministra se naopak zastal senátor Václav Láska (SEN 21). „Pokud si budete stěžovat u Ústavního soudu, jsem připraven se vsadit o vysoké částky, že neuspějete. Zadruhé: Vy tvrdíte, že tato skutková podstata je vágní? Četli jste trestní zákoník? Takto je naše trestní právo postaveno, že nemáte v definici vyjmenováno všechno do latě, protože to nejde. Nakonec rozhoduje soud, který má k věci dlouholetou soudní praxi,“ uvedl senátor.

Tázal se ostatních senátorů, jak má přemýšlet běžný občan, když od zákonodárců slyší, že nevěří svému vlastnímu soudnímu systému. „To se pak nedivte, že občan vezme vidle a vlítne sem. Jak to můžete říkat, že bude zneužíván nějaký zákon?“ hřímal Láska do mikrofonu.

„Máme mít důvěru v demokratické instituce? Já ji mám, proto sedím zde v Senátu, nikoliv třeba na sjezdovce nebo v kavárně,“ uvedla později na plénu senátorka Daniela Kovářová (BEZPP). „Ale myslím si, že nepotřebujeme nové gumové paragrafy. Co to bylo za instituce, které 9 let nezákonně stíhaly Vlastu Parkanovou (někdejší místopředsedkyně vlády, pozn.red.). Jaké jiné, než ty demokratické?“ kontrovala otázkami senátorka.

Ministr vnitra zdůraznil, že by nový trestný čin nijak neomezoval svobodu projevu, jak se domnívají jeho odpůrci. „Postihoval by ty, kdo by pracovali pro cizí moc v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky,“ uvedl Rakušan. Dle kritiků ale právě toto není zřejmé ze současné textace zákona.

Může to být změněno, připustila vládní ODS

Šéf poslanců ODS Marek Benda pro Blesk v předchozích dnech připustil, že je připraven čin pozměnit. Je dle něj ovšem třeba vyčkat, jak dopadne hlasování senátorů. „Nevylučuji, že nám Lex Ukrajinu 7 s některými změnami vrátí,“ konstatoval předseda poslanců ODS s tím, že již dříve přišly „výhrady z mnoha stran“. Mezi nimi bylo i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). „Ještě před půl rokem poskytovali (NSZ, pozn.red.) ale úplně jiné připomínky, rozšiřující, které jsem musel z finálního textu naopak vyhazovat. Takže mě dneska trochu překvapuje, že stanovisko paní Bradáčové je výrazně odlišné,“ sdělil Benda.

Od začátku prý ovšem deklaroval ochotu problémy řešit. „Měl jsem pocit, že nynější znění je nekomplikované, ale jsme určitě připraveni ve Sněmovně, i v diskuzi s opozicí, trestný čin pozměnit,“ sdělil Benda Blesku. „Pozměnit ovšem tak, aby byl zachován smysl, tedy potrestání někoho, kdo ve spolupráci s cizí mocí pracuje proti ČR či organizaci, k jejíž obraně jsme se zavázali, což je specificky NATO a EU. Pokud někdo přijde s lepší definicí, určitě se nebráním,“ doplnil poslanec, který je součástí Sněmovny po téměř celou dobu existence samostatné České republiky.

Tak či tak zrušíme, říká ANO

K tomuto zpřesnění by ale bylo zapotřebí, aby ve středu Senát ustanovení nového paragrafu 318 písmeno a odmítl. Nový trestný čin sice řeší i široká novela trestního zákoníku, kterou připravuje vládní koalice, konkrétně ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ta ovšem ještě neprošla ani prvním čtením ve Sněmovně, a není tak vůbec jasné, zda se v tomto volebním období stihne. Právě proto se zřejmě poslanec Martin Exner, o jehož pozměňovací návrh k Lex Ukrajina 7 jde, rozhodl nečekat a konat.

To ostatně potvrzuje i Benda, dle kterého bylo důvodem to, že chvíle, kdy bude potřeba využít nový trestný čin, by mohla nastat dříve, nežli bude novela zákoníku připravena, ať už to bude kdykoliv. 

Právě na rizika toho, pokud by nyní prošlo uzákonění činnosti pro cizí moc s vágní definicí, což by následně vládní poslanci chtěli změnit v rámci novely zákoníku, upozornila senátorka Hana Kordová Marvanová, která se řadí ke kritikům činu. „S trestním zákoníkem si nelze hrát tak, že jeden měsíc něco schválíte a další to změníte. To je zkrátka příliš vážná věc. Eventuální řízení zahájená podle posléze změněného paragrafu nemusí být platná, nebo budou zpochybněná. Trestní řízení lze vést pouze dle aktuálně platných ustanovení,“ vysvětlila Marvanová, občanskou profesí právník. 

Kromě dopadů na případná zahájená řízení, která nastínila senátorka, ovšem hrozí i další riziko a sice, že opozice napadne způsob přijetí zákona jakožto přílepek, tedy že je návrh připojen k zákonu, se kterým věcně nesouvisí. Že se ke kroku velmi pravděpodobně opozice uchýlí, potvrdil v úterý pro Blesk bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček. Jak o způsobu přijetí nového trestného činu smýšlí, je jasné už jen z toho, že nynější stínový ministr spravedlnosti ho nazývá »nedemokratickým přílepkem«.

„Je třeba počkat, jak s tím naloží Senát. Nicméně, pokud by byl definitivně schválen, ústavní stížnost je pravděpodobná. Proti přílepku se vyslovil Nejvyšší soud, lidé listopadu 1989, po úpravě volá i budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Je to nebezpečný návrh omezující svobodu,“ sdělil Vondráček. I pokud by ovšem následně vládní koalice definici upravila, pokud se k vládě dostane ANO, tak nový trestný čin zruší, sdělil Vondráček.

Jak by měla vylepšená definice znít?

Cestu, kterou se ve zpřesnění vydat, naznačila na semináři v Poslanecké sněmovně sama Bradáčová. „Co se týče trestného činu neoprávněná činnost pro cizí moc, tak souhlasím s tím, že skutková podstata je špatně legislativně vyjádřená. To je ovšem možné spravit,“ uvedla nynější vrchní státní zástupkyně Bradáčová, která se od počátku dubna stane novou nejvyšší státní zástupkyní, protože vystřídá ve funkci Igora Stříže, který rezignoval z osobních důvodů. 

„Podstata by měla být přeformulována tak, aby odpovídala obvyklým definicím trestního zákoníku, tedy že by se zde měly objevit teze, že ono jednání je s přímým úmyslem zasáhnout do zájmů České republiky. Inspirovat se u trestných činů teroristických, kde je jasně vymezeno, že se jedná o zničení základní politické, hospodářské či sociální struktury státu, přičemž ty informace, které jsou vyzvídány, jsou právě způsobilé při svém vyzrazení způsobit toto zásadní ohrožení,“ sdělila Bradáčová.

Zároveň se ale státní zástupkyně vymezila proti tomu, že současný čin vyzvědačství by byl dostačující. „Za celou svou kariéru jsem nezažila ani jedno trestní stíhání (za vyzvědačství). Znamená to, že nemáme v České republice žádného pachatele, který by se dopouštěl tohoto trestného činu? Tomu nevěřím," konstatovala. Že jsou dostačující již nyní platné trestné činy, a není tak třeba zavádět nový, zaznívalo v kritice od některých senátorů, kteří se také vymezili proti současné podobě podstaty činu činnost pro cizí moc.

Ostré vymezení senátora vůči Bradáčové!

Jednalo se zejména o některé senátory z Ústavně-právního výboru, kteří jsou svým občanským povoláním právníci, například Zdeněk Hraba či Daniela Kovářová, někdejší ministryně spravedlnosti. I oni zmiňovali, že znění je příliš vágní, a proto snadno zneužitelné. Na jednání zmíněného výboru minulý týden bod nezískal doporučující stanovisko. To má ovšem pouze orientační charakter a rozhodne až hlasování celého pléna dnes.

Odlišný názor než jeho kolegové má například předseda senátního Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň. „Tento nový trestný čin je popsán velmi úzce a nebude jednoduché jej vůbec prokázat. Taková sabotáž je v trestním zákoníku definovaná mnohem obecněji a nikomu to zatím nevadilo,“ sdělil Blesku. „Bradáčová do toho nemá co mluvit. Kolegové Marvanová a Hraba k tomu šíří nepravdy,“ doplnil Goláň. Pravdu dle senátora odhalí až užití judikatury v praxi. „Nejsme už v socialismu, kde byly soudy ovládány KSČ,“ sdělil důvod svého klidu.

Senátor Hraba pro Blesk kritiku kolegy Goláně odmítl. „Nevycházím z nějaké paniky, ale jasné představy toho, jak může být daný paragraf použit. A i kdyby následně přišel zprošťující verdikt soudu, tak to samotné trestní stíhání může zkazit člověku život, jak osobní, tak profesní. Může ho mediálně zničit. Prostě nepřijímám takové to Husákovské »máme problém, tak vymyslíme trestní paragraf«,“ sdělil senátor.

Řada kolegů ovšem prý už má dle Hraby jasno a bude hlasovat pro a to i přesto, že se proti vymezila i některá občanská sdružení, například Konfederace politických vězňů České republiky. Hraba doplnil, že pokud by návrh v Senátu uspěl a měl by být zanesen do trestního řádu v současné podobě, připodepíše návrh k Ústavnímu soudu na přezkum a případné zrušení. A to bez ohledu na to, zda obdobný návrh podá hnutí ANO. Svůj případný podpis potvrdil i Canov.

Video  Ruský kickboxer o životě v Česku: Nemáme volbu kde se narodit, ale volbu kým se stát. Čeho se musel vzdát?  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

UFO1 ( 8. února 2025 06:30 )

Bude se muset zrušit rusko­jema­rože­noje,­jejich zakoupením by občan pracoval pro cizí moč

UFO1 ( 8. února 2025 06:28 )

V tomto případě by bylo hezké odtajnit hlasování

F.Prohazka ( 23. ledna 2025 00:41 )

Označit lidi co mají jiný názor, našít koblihu na kabát nebo bundu. Na stadionech upravit prostory na koncentraci těchto lidí. To tu už bylo, nebo né?

Uživatel_5313099 ( 22. ledna 2025 17:20 )

Jako vždy soudruh předseda KSČ jako správný voják lidové armády podepíše dle rozkazu

Petr Janicek ( 22. ledna 2025 11:47 )

Hoši dobře tam v Praze děláte.Ale trvalo to.Přesně toto potřebujeme.

"ten kdo v úmyslu poškodit nebo ohrozit republiku ....nebo obranu a bezpečnost České republiky ...."

Krásně definováno.Už aby vyšlo tiskem a bylo použitelné. Brilantních příkladů? Hromady.Jak nám Kuliočko vyvěsil na budově ministerstva prezidenta velmoci ve vaku na mrtvoly, jak na podzim uspořádali horlivci okolo toho z Hradu sbírku na plastické trhaviny pro Kyjev .... Aby teroristické útoky UKáček byly kvalitnější . A toto všechno brilantně naplňuje skutkovou podstatu popsaného jednání. No uvidíme ja se s tím naše socialistické soudnictví popere.Uvidíme.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa