Vobořil o boji proti závislosti: Proč lékaři nepomáhají kuřákům? Změnit to mohou peníze
Kouření je v České republice zodpovědné přibližně za pětinu všech úmrtí. Na nemoci způsobené kouřením tak ročně zemře zhruba 16–18 tisíc osob. To znamená, že každý den si cigarety vyžádají zhruba 45 životů – víc než autonehody, alkohol nebo drogy dohromady. Přesto léčebný program pro odvykání kouření využívají jen dvě procenta kuřáků. Proč je tak těžké přestat? Dělá stát dost pro to, aby lidem pomohl? A co všechno víme – nebo naopak nevíme – o takzvaných méně škodlivých alternativách? Nejen na to jsme se v Epicentru ptali expertního poradce premiéra Petra Fialy pro oblast závislostí a někdejšího národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.
Zpráva Národního monitorovacího střediska i odborné články dlouhodobě uvádějí, že velká část praktických lékařů neprovádí základní intervenci, tedy nějaký stručný rozhovor nebo doporučení směrem k odvykání kouření a to by se podle ředitele společnosti Podané ruce Jindřicha Vobořila mělo změnit: „Určitě, tohle by byla jedna z těch preventivních cest, která by pomohla.“ Podle něj je nutné motivovat nejen samotné pacienty, ale i lékaře – ideálně finančně. „Za mě by bylo nejlepší to, co udělaly některé americké pojišťovny – bonifikovat pojištěnce. Například dát mu lepší zubní péči za to, že se pokusí odvykat,“ uvedl s tím, že takový přístup zafungoval například na Slovensku.
Změnu podle něj nelze očekávat jen apelováním na lékařskou morálku. „To není o tom, že bychom to měli lékařům vysvětlit, že je to dobré – to oni vědí. Ale mají spoustu jiné práce,“ upozornil. Právě proto by systém měl lékaře motivovat například body či platbou od pojišťovny za provedení rozhovoru s pacientem a zapojení do programu odvykání.
Inspiraci vidí například ve Velké Británii, která šla cestou podpory elektronických cigaret. „Pracovala s elektronickými cigaretami jako s něčím, co považovala za jaksi zdravotně prospěšné a hradila to ze zdravotního pojištění,“ uvedl. U nás by ale navrhoval jiný postup – využít k tomu právě praktické lékaře.
Inspirace heroinem
Jako úspěšný příklad zmínil program substituce pro heroinové uživatele, který se v minulosti rovněž přesunul do gesce praktických lékařů. „Z roku 2008, kdy jsme měli odhad nějakých 15 000 heroinových uživatelů, nám to kleslo na 2000 lidí,“ uvedl. Důvodem bylo, že lidé přešli na méně rizikovou a levnější substituci buprenorfinem.
Vobořil upozornil i na nelogičnost současného systému evidence pacientů. „Je to chyba. Pacienti, kteří přejdou na alternativy, jsou stále vedeni jako kuřáci,“ řekl. Problém podle něj nespočívá v efektivitě různých přístupů, ale v zákulisním boji mezi farmaceutickými a tabákovými průmysly.
Tvrdý souboj průmyslů
Vobořil, který je mimo jiné zakladatelem think tanku Racionální politiky závislostí, se pozastavil také nad tím, jak je v systému nahlíženo na jednotlivé alternativy ke kouření. Podle něj je současné nastavení zkreslené vlivem ekonomických zájmů. „Uznávají se pouze výrobky farmaceutických firem, to je ten souboj industrií a nesouvisí to s tím, jestli je to funkční, nebo ne,“ prohlásil. „Ve chvíli, kdy někdo přejde na preparát typu Nicorette, tak je to v pořádku. Pokud dál užívá něco jiného, tak se to nepovažuje za správné. Kdybychom na to navázali ty bonifikace a navázali na to body pro lékaře, tak ta debata bude jiná, i když zároveň říkám, v tomhle smyslu, je to hodně tvrdý souboj,“ dodal Vobořil.
Podle propagandy kuřáci umírají dřív, tak stát vydělá na penzích. 🙂