Fiala: Válku nikdo nechce! Jsme terčem řady útoků, ale nejsme bezzubí. A co dál s Ukrajinou?

„To, že jsme terčem nejrůznějších forem hybridní války a těch útoků, to je pravda. Myslím si, že ne dost intenzivně si to vždycky společnost uvědomuje,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci Bezpečná budoucnost v holešovické La Fabrice.

„Díky opravdu dobré spolupráci našich bezpečnostních složek napříč Evropou, tak se nám opravdu daří docela dobře se bránit. Do podrobností jít nechci a ani nemohu, ale věřte mi, že úplně bezzubí nejsme,“ podotkl Fiala. 

 „Já na to nejsem žádný odborník, ale je to permanentní boj, protože cokoliv vytvoříte jako obranu, tak už je za dva dny zastaralé a je potřeba postupovat dál,“ pokračoval premiér. 

Fiala: Svět je brutální, válku nikdo nechce

„Válka, to přece není něco, co bychom chtěli, nikdo z nás, já si myslím, že nikdo v tomto sále nechceme posílat naše mladé lidi, muže, ženy nebo kohokoliv do války,“ upozorňoval Fiala. 

„Proč se bavíme o zbrojení, o investicích do obrany, o odstrašení? To je přece jediná cesta, jak těm válkám zabránit, žádná jiná cesta neexistuje. A já jsem to vždycky říkal studentům: svět prostě není pěkný, není plný lidí, kteří chtějí žít v míru a pokoji, svět je poměrně brutální v mnoha směrech,“ upozorňoval Fiala. 

Česko si musí vybrat

Fiala na konferenci uvedl, že téma bezpečnosti považuje za stěžejní pro budoucnost v souvislosti s rozpínavostí a ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina a současnou proměnou bezpečnostního systému v Evropě a v NATO. 

Česko si podle něj bude muset vybrat, na kterou stranu se postaví. Za důležité považuje stát na straně NATO, udržet transatlantickou vazbu, postupovat odpovědně a „mentálně si uvědomit, že na to máme“.

Fiala zopakoval, že klíčem k bezpečnosti v Evropě zůstává mír na Ukrajině, přičemž nejdůležitějším prvkem bude síla dobře vyzbrojené ukrajinské armády. Vyžádá si to velké investice a o tom je třeba přesvědčit veřejnost, uvedl Fiala později.

Evropu premiér přirovnal k mytickému obru, který se konečně probudil, rozhlíží se kolem sebe a pomalu se učí využívat svoji sílu. „Evropa si uvědomuje, že s ní přichází odpovědnost. Jsme silnější než naši nepřátelé, podle toho musíme jednat,“ uvedl.

Ruské útoky i ovlivňování

Fiala připomněl i případ běloruské novinářky Natalie Sudliankové, která pracovala pro ruskou tajnou službu GRU a v Česku řadu let skrytě a vědomě pomáhala i jiným ruským organizacím.

„My jsme třeba včera díky práci Bezpečnostní informační služby dávali na sankční seznam paní, která tady dlouhodobě žila a která pracuje pro ruskou vojenskou rozvědku, a to jenom ukazuje ten permanentní zájem Ruska o to, co se tu děje, a snahu tu společnost ovlivňovat,“ říkal Fiala.

Novinářka v Česku pracovala pro ruského agenta! BIS: Spolupracovala i s Rosatomem

„To není jenom snaha ovlivňovat veřejné mínění, politiky, volby - v Rumunsku atd. - ale jsou to i konkrétní nepřátelské akce, formy státního terorismu, kterým také čelíme a do toho samozřejmě patří i ty kyberútoky,“ uvedl.  

„Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba - zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO,“ uvedl premiér. 

Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ míní.

Fiala: Jsme bohatá, úspěšná a bezpečná země

Fiala se pozastavil i nad situací kolem nelegální migrace. „Jsme bohatá, úspěšná, bezpečná země, jsme tak vnímáni ostatními, takže v našem zájmu je, abychom se podíleli na boji s nelegální migrací a razantnější politice EU, protože jinak to dopadne špatně dříve či později u nás,“ upozorňoval Fiala. 

Fiala plánuje uspořádat sérii konferencí o tématech, která dlouhodobě zatěžují Česko. Jde podle něj o témata, která vyžadují promyšlenou debatu, odborné zázemí a také dlouhodobý politický závazek. Debata o bezpečnosti celý cyklus zahájila.

Nečas, Langer i Kalousek v hledišti 

Na konferenci se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a příznivců strany, mezi nimi byli i bývalý premiér Petr Nečas či bývalý ministr vnitra Ivan Langer. Místo v první řadě zaujal i někdejší předseda lidovců a TOP 09, nyní bezpartijní strategický poradce pro zbrojní společnost STV Group Miroslav Kalousek.

V části věnované dotazům vyzval vládu k otevření dialogu se zbrojaři a včasné informace tak, aby mohli lépe plánovat výrobu i vývoj.

Účastníci konference vyslechli také vstup filozofky Terezy Matějčkové o historii a současném šíření dezinformací, které označila za plod válečných dob a jejich současnou sílu za infodemii, či komentář poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Co by bylo fatálně špatně?

Fiala také připomenul vznik koalice zemí k podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Iniciativy podle něj logicky koordinují nejsilnější evropské země, což je v současnosti Francie a Velká Británie. Očekává, že se mezi centra evropské obranné architektury brzy přidá i Německo.

„To, že Ukrajina musí být po válce silná a musí mít západní perspektivu celá ta ukrajinská společnost, to je dneska, řekněme, hlavní motiv debat, které v Evropě vedeme a které vedeme v té koalici ochotných, protože to riziko, že by ta společnost byla námi zklamána a nedostala ty otevřené dveře, aby mohla jít tím směrem, kterým chtěla (...) My nemůžeme i kvůli těm lidem, kteří tam denně umírají, jim říct: dobře, tak teď máte mír, ale dveře jsou zavřeny a vy si dělejte, co chcete. To by bylo fatálně špatně,“ míní Fiala. 

Pavel nechtěl hádky o obranu, stejně se strhlo „trapné divadlo“. Jako na Slovensku, míní expert

Bříza: Musíme být silní, aby válka nepřišla sem

Politolog Vlastimil Bříza pomoc Ukrajině označil za pro Evropu výhodnou, přirovnal ji k někdejšímu americkému Marshallovu plánu pro hospodářskou rekonstrukci západní Evropy.

„Zapomněli jsme na naši bezpečnost, 30 let jsme do vlastní bezpečnosti - teď mluvím o západní Evropě - a teď se divíme, že se ta situace změnila,“ poznamenal Bříza. 

„Abychom zabránili tomu, aby ta válka přišla sem, tak opravdu musíme být silní. To je jediné, co bude platit na toho souseda, který je agresivní. Bude mě chtít napadnout? Já tomu zabráním, ne že na něj zaútočím, ale že budu tak silný, že on bude velmi dobře vědět, že si to nedovolí,“ dodal Bříza.

Navyšování peněz na armádu a obranu

Bezpečnou budoucnost zajistí hlavně zvýšení financování obrany, uvedl Fiala v souvislosti s rozhodnutím vlády navýšit do roku 2030 výdaje na armádu ze dvou na tři procenta HDP. „Vyšší bezpečnost si bohužel vyžádá pomalejší snižování dluhu veřejných financí. Tyto peníze bychom nicméně neměli vnímat čistě jako výdaje, které budou jinde chybět. Jsou to také příležitosti pro ekonomiku, pro české firmy a univerzity. Investice do vyspělých obranných systémů se ekonomice vrátí,“ uvedl.

Paradoxně se podle Fialy nyní hledá shoda lépe na evropské půdě než domácí. Odkázal na spory s opozičním hnutím ANO, když uvedl, že někteří mají překvapivou toleranci k hazardování s kritickými bezpečnostními otázkami.