Novinářka v Česku pracovala pro ruského agenta! BIS: Spolupracovala i s Rosatomem
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
Lipavský uvedl, že Sudlianková vedle GRU pracovala pro ruský státem financovaný Fond na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí nebo organizaci Nesmrtelný pluk Ruska. „Její činnost byla financována přímo z Ruska. V posledních letech jí byly vyplaceny desetitisíce eur v kryptoměnách,“ řekl. Na základě pokynů řídícího důstojníka GRU také zařídila zveřejnění několika článků v českých médiích. Vyvíjela rovněž aktivity ve prospěch sankcionovaného ruského oligarchy Ališera Usmanova, což je také důvodem pro zařazení na seznam, řekl Lipavský.
Rakušan označil činnost novinářky za příklad hybridního působení cizí moci v ČR. „Je to součást dlouhodobého systematického úsilí, které Ruská federace vyvíjí proti demokratickým zemím a hodnotám, které sdílíme,“ uvedl. Právě na podobné případy má podle Rakušana mířit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, který kritizuje opozice. „V takovém případě bychom se už nebavili pouze o vyhoštění, ale o trestní odpovědnosti,“ řekl. Nyní bude mít Sudlianková povinnost do 30 dní opustit ČR, doplnil.
Kontrarozvědka na síti X uvedla, že Sudlianková spolupracovala s firmou Rosatom, kterou stát nezařadil do tendru na stavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. „Jedná se o úspěšnou dlouhodobou operaci BIS, která byla velmi náročná. Nyní jsme mohli díky změnám legislativního prostředí uvolnit všechny potřebné informace, aniž bychom ohrozili důležité zájmy služby, jako je ochrana zdrojů,“ uvedl ředitel BIS Michal Koudelka.
Vláda ČR dnes na základě informací BIS zařadila na sankční seznam státní příslušníci Běloruska Natalii Sudliankovou a státního příslušníka Ruské federace, důstojníka GRU Alexeje Šavrova. Sudlianková v ČR žila řadu let jako azylantka. Během svého pobytu se podílela na vlivovém a… pic.twitter.com/bfD1lgLpLX
— BIS (@biscz) April 2, 2025
Sudlianková podle Lipavského získala azyl v roce 2003. „Máme důvěryhodné informace, které potvrzují, že byla instruována agentem GRU,“ uvedl. Komunikovali spolu především různými elektronickými prostředky, důkazy zahrnují i návaznost na zmiňované platby, dodal. „Rozhodnutí o sankci není vedeno formou trestního řízení, že bychom něco dokazovali,“ podotkl. Materiálu však je dost, aby bylo jasné, že jakémukoliv pokračování podobných aktivit je nutné zabránit, doplnil.
Jak sankční seznam funguje
Na českém sankčním seznamu bylo dosud sedm fyzických osob a dvě společnosti. Je to patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov s jeho manželkou Olgou, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.
Naposledy kabinet rozšířil seznam koncem ledna o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu a pobytu v Česku, znemožnění jakýchkoli finančních operací přes české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
