Trumpův tým hlásí dohodu s Rusy a Ukrajinci: Konec útoků na elektrárny a lodě. Kreml si klade podmínky
Spojené státy dnes oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Píší o tom agentury. Zatímco podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vstupuje dohoda v platnost okamžitě, Kreml si klade další podmínky - chce nejprve zrušit západní sankce.
Bílý dům uvedl, že se obě země „dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři“. Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině.
Pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, kterou američtí vyjednávači domluvili s Ukrajinou a Ruskem během schůzek v Rijádu. Dnes to v příspěvku na sociální síti X napsal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Zelenskyj: Dohoda platí okamžitě
Příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na prezidenta Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz - pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.
Kreml klade podmíny
Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.
Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.
Rusko se také se Spojenými státy dohodlo, že 30denní zákaz útoků na ruská a ukrajinská energetická zařízení začal platit 18. března. Je možné ho prodloužit, ale i od něj odstoupit v případě, že bude porušen, uvedl také Kreml.
Sliby pomoci Ukrajině
Spojené státy pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska, vyplývá z prohlášení Bílého domu a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova.
Rusko a Ukrajina si naposledy minulý týden předaly shodně po 175 zajatcích. Kreml tuto výměnu oznámil před týdnem po telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Moskva také předala ukrajinské straně 22 vážně zraněných vojáků, což označila za gesto dobré vůle.
Moskva podle Ukrajiny bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území zavleklo tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.
Agentura Reuters americkou pomoc s návratem zajatců, zadržovaných civilistů a dětí zavlečených do Ruska označuje za přínos dohody pro ukrajinskou stranu.
Bílý dům oznámil, že bude pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.
Čína a Rusko zintenzivňují vzájemnou spolupráci, a to i ve vojenském průmyslu. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání se šéfem ukrajinské rozvědky Olehem Ivaščenkem.
„Pozorujeme, že Čína podniká kroky ke zintenzivnění spolupráce s Ruskem, včetně vojensko-průmyslového sektoru. Podobné informace mají i partnerské zpravodajské služby,“ napsal Zelenskyj na X.
Nejnovější návrh Evropské unie na financování Ukrajiny je zatím nejblíže mezinárodnímu právu, řekla dnes podle agentury Reuters prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Brusel zvažuje, jak použít ruské peníze zadržované v EU, a nedostat se přitom do konfliktu s mezinárodním právem. ECB podle zdrojů minule odmítla žádost Evropské komise (EK), aby se zaručila za půjčku Ukrajině.
Senát by měl vyzvat vládu, aby se zasadila alespoň o humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. Doporučil mu to dnes senátní zahraniční výbor. Budoucí kabinet ANO, SPD a Motoristů by podle předsedy výboru Pavla Fischera (za TOP 09) měl nadále pomáhat Ukrajině shromažďovat údaje o jejích zajatcích v Rusku, trestně stíhat ruské občany obviněné z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně mučení.
„Zároveň vyzýváme vládu, aby uvalila sankce na ty, kdo nesou osobní odpovědnost za popravy, politické procesy a mučení ve věznicích v Rusku,“ uvedl Fischer. Kabinet by měl rovněž usilovat o to, aby Rusko umožnilo okamžitý a neomezený přístup vězňů k lékařské péči, jejich kontakt s rodinami, nezávislý humanitární dohled a kontrolu mezinárodními pozorovateli z OSN a Červeného kříže.
