Kreml po jednání s Američany mlčí: Putin s požadavky neuspěl? Delegace Ruska zmizela z Rijádu
Pondělní rusko-americká jednání v saúdském Rijádu o Ukrajině byla technická, jejich obsah nebude zveřejněn, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky rozhovorů nyní Moskva analyzuje, dodal podle tiskových agentur.
„Jde přeci jen o technická jednání. Technická znamená, že jde o jednání o detailech, a proto samozřejmě obsah těchto jednání zveřejněn nebude. To se nedá očekávat,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS. „Nyní se zprávy zaslané (vedení) delegací analyzují. Až poté bude možné hovořit o nějakém porozumění,“ dodal.
Aktuálně není v plánu další telefonický rozhovor mezi Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, ale v případě potřeby se plány mohou rychle a pružně změnit, uvedl mluvčí.
Putin a Trump spolu naposledy hovořili před týdnem. Ruský prezident tehdy nepřijal Trumpův návrh na 30denní příměří, ale souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu. Obě strany se nicméně obviňují z pokračujících útoků.
Pondělní rozhovory trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří na Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí. Ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti po ukončení rozhovorů psaly, že by dnes mohlo být zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Dnes se o prohlášení nezmiňují.
Mluvčí ruské diplomacie podle agentury Interfax během noci na dnešek uvedla, že ministr zahraničí Sergej Lavrov bude o některých aspektech jednání mluvit v rozhovoru, který má dnes poskytnout ruské státní televizi.
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl dnes TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů.
Ruskou delegaci v Rijádu vedli Karasin, který je předsedou zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton. V Rijádu už v neděli jednala americká delegace s tou ukrajinskou, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Americko-ukrajinská jednání pokračovala i dnes. Zástupci USA jednali v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.
Obvinili Ukrajinu
Společné prohlášení nebylo přijato vinou Ukrajiny, tvrdil dnes v ruské televizi senátor Vladimir Čižov podle agentury Interfax. „Je už naprosto příznačné a typické, že spolu (Rusové a Američané) jednali 12 hodin a jako by dohodli společné prohlášení, které ale nebylo přijato kvůli stanovisku Ukrajiny,“ řekl Čižov, který je místopředsedou výboru horní komory ruského parlamentu pro obranu a bezpečnost. Zdržel se vyjádření o obsahu jednání, ale jako pozitivní ocenil sám fakt, že se uskutečnilo jako „článek v řetězu rusko-amerických kontaktů“, které odstartoval únorový telefonát prezidentů Putina a Trumpa.
Lavrov o Černomoří
Rusko je za určitých podmínek pro obnovení černomořské obilné iniciativy v podobě přijatelnější pro všechny strany. Podle agentury Reuters a TASS to dnes v návaznosti na pondělní jednání mezi americkými a ruskými představiteli v Saúdské Arábii řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Pondělní rozhovory v Rijádu trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří v Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí.
„V Rijádu se hovořilo o černomořské iniciativě jako o prioritě,“ citoval TASS z rozhovoru Lavrova na ruské stanici Pervyj kanal. „Jsme pro obnovení černomořské iniciativy v nějaké - pro všechny přijatelnější - formě,“ dodal ministr.
Lavrov také uvedl, že Rusko chce, aby inspekce lodí zajistily, že prázdné lodě nebudou použity k dodávkám zbraní. Podle něj v minulosti představovaly vážný problém překážky spojené s vývozem ruského obilí a hnojiv, uvedla agentura Reuters.
Jednání mezi USA a Ukrajinou
Ukrajinská a americká delegace dnes dopoledne znovu jednaly v Rijádu, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský zdroj. Jednání trvala zřejmě několik hodin. Americká delegace od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutovala v Saúdské Arábii o možném omezení či zastavení už déle než tři roky trvajících bojů. V neděli měli američtí diplomaté schůzku s ukrajinskou delegací a v pondělí s tou ruskou.
„Stále pracujeme s Američany,“ řekl kolem 09:00 SEČ nejmenovaný ukrajinský diplomat skupince novinářů, ve které byl i zástupce agentury AFP. Kolem 11:00 SEČ s odkazem na ukrajinského činitele agentura napsala, že jednání skončila. „Všechny detaily budou oznámeny později,“ uvedl podle AFP činitel, aniž zmínil, kdy se tak konkrétně stane.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
