Fico a Orbán ve vřelém objetí. Summit EU vyzval k větším výdajům na obranu, v Bruselu mluvil i Fiala
Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová představila ve středu společně s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie na posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu. Česko zastupuje premiér Petr Fiala (ODS). Na úvod se vřele a přátelsky objali slovenský a maďarský premiéři Robert Fico a Viktor Orbán.
„Evropská rada vyzývá k urychlení práce ve všech oblastech, aby se v příštích pěti letech rozhodně navýšila obranná připravenost Evropy,“ stojí v závěrech z dnešního jednání, které podle informací ČTK nyní odsouhlasilo všech 27 členských států. Na veškerých předložených návrzích by podle šéfů států a vlád zemi EU měli urychleně pracovat Rada EU, která zastupuje členské státy, i členové Evropského parlamentu, aby byly co nejdříve schváleny. Posunout by se měly rovněž i debaty o možném financování obrany a nejrůznějších obranných projektů.
Evropská komise již dříve uvedla, že chce prostřednictvím plánu na vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
PetrFiala (ODS) se v 10:00 zúčastnil také tzv. migrační snídaně, kterou tentokrát pořádali Nizozemci.
„Evropská rada v této souvislosti připomíná, že silnější a schopnější Evropská unie v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje pozitivně ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které zůstává pro ty státy, které jsou jeho členy, základem jejich kolektivní obrany,“ dodává text. Celkem 23 z 27 členských států EU je současně členy Severoatlantické aliance.
Lídři EU se již na mimořádném summitu na začátku března shodli, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Uvítali tehdy rovněž návrh komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.
V souvislosti s navýšením investic do obrany měl na summitu EU vystoupit i český premiér Petr Fiala. Podle serveru Euractiv plánoval před svými kolegy zmínit české obavy z předpisů EU, které brání výrobě zbraní. Seznam problematických norem, které blokují investice a expanzi, sestavila česká vláda společně se zástupci obranného průmyslu. Seznam zahrnuje například environmentální pravidla, vývozní tranzitní licence a omezení financování. Mezi nejpalčivější problémy patří nařízení REACH, které přísně kontroluje používání chemických látek v průmyslových procesech, napsal Euractiv.
Dalším velkým problémem je podle Česka politika EU v oblasti životního prostředí a udržitelnosti, zejména takzvaný ESG reporting. Jde o součást směrnice o podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků.
Eurokomisař pro obranu Kubilius již ve středu při představování Bílé knihy zmínil, že aby se obranný průmysl mohl rozvíjet, je potřeba rovněž zjednodušit nejrůznější předpisy a odbourat regulace. V červnu by tak komise měla zveřejnit návrh, který se tím bude zabývat. „Nyní sbíráme poznatky od jednotlivých členských států, abychom viděli, kterým problémům čelí,“ dodal eurokomisař.
Zelenskyj přes video
Jednání unijních lídrů začalo tradiční diskusí se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou. Prostřednictvím videokonference se pak prezidenti a premiéři zemí EU spojili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a budou hovořit o ruské agresi na Ukrajině a o další pomoci Kyjevu.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, řekl na summitu Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby plnil své sliby. Země EU také ukrajinský prezident požádal o schválení pěti miliard eur (asi 125 miliard Kč) na nákup dělostřelecké munice.
Moskva tvrdí, že po úterním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nechala zastavit útoky na ukrajinskou energetiku.
„Nic se nezměnilo,“ upozornil Zelenskyj. K jednání summitu se připojil na dálku a promluvil k unijním lídrům, kteří zasedají v Bruselu. Podle něj ruská armáda podnikla nový úder na energetickou infrastrukturu ve středu večer. „My na Ukrajině tomu čelíme každý den, každou noc,“ řekl podle AFP Zelenskyj.
„Putin musí přestat vznášet zbytečné požadavky, které jen prodlužují válku, a začít plnit to, co slíbil světu,“ uvedl dále Zelenskyj. Evropskou unii také vyzval, aby ponechala sankce zavedené na Rusko v souvislosti s válkou do doby, než ruská armáda začne stahovat s ukrajinského území a než Rusko „vyplatí plné odškodné za škody způsobené svou agresí“.
Kreml: Evropa je válečný štváč
Další summit o Ukrajině rozzlobil Moskvu, ta dnes obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa, kteří si nedávno ohledně Ukrajiny telefonovali.
„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil Peskov.
Pracovní oběd se šéfem OSN
Pracovního oběda se následně zúčastní generální tajemník OSN António Guterres, který chce probírat zejména situaci na Blízkém východě a multilateralismus. Odpoledne při debatě o konkurenceschopnosti se zase ke státníkům připojí předseda euroskupiny Paschal Donohoe a šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Při pracovní večeři se očekává první výměna názorů na příští víceletý finanční rámec (VFR), tedy sedmiletý rozpočet Unie.
To už říkala b. b. Černochová, že tu Rusové budou do 5 let. Nebránilo jí to však v tom, aby nakoupila F35, které dostaneme až za 10 let. Vypadá to, že si jich užije spíš Vládík z Kremlu než naši piloti.