Evropa chce efektivně vracet migranty, Leyenová slíbila nový plán! S USA zůstáváme spojenci
Evropská komise podle Ursuly von der Leyenové v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Šéfka komise to uvedla dnes v Bruselu na tiskové konferenci u příležitosti prvních 100 dní nové unijní exekutivy. Návratová směrnice, jejíž úpravu prosazuje zejména Česko, by měla zajistit efektivnější navracení migrantů a další inovativní řešení problémů s nelegální migrací. Leyenová se vyjádřila také ke vztahu Evropy s USA, podle ní zůstáváme silným spojencem i přes rozdílné názory na válku na Ukrajině a na zavádení cel.
„Vše, co jsme v prvních 100 dnech udělali, bylo zaměřeno na naše největší výzvy. A budeme dál pokračovat v práci. V úterý přijmeme nový ambiciozní právní návrh, který se týká návratové politiky. Navrhneme společná pravidla pro návraty, bude tady evropský příkaz k návratu a vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení členskými státy,“ uvedla von der Leyenová. „Tam kde jsou bezpečnostní rizika, budeme přísnější,“ dodala.
Předsedkyně EK už na summitu EU loni v říjnu oznámila záměr připravit novou směrnici, která by měla urychlit návraty nelegálních migrantů do zemí jejich původu. Nyní se takto daří vracet zhruba jen 20 procent neúspěšných žadatelů o azyl.
ČR usiluje o revizi
V loňském roce schválený migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.
Právě Česká republika je jednou z unijních zemí, které velmi aktivně usilují o revizi takzvané návratové směrnice. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008, pokus o její revizi ale v roce 2018 selhal.
O návrhu směrnice budou následně v takzvaných trialozích jednat Evropský parlament s Radou EU, která zastupuje členské státy, a musí projít řádným schválením.
Leyenová: S USA jsme stále silní spojenci
U příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy se šéfka komise vyjádřila i k mrazivým vztahům EU a USA poté, co převzal Bílý dům Donald Trump. „Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.
S novým americkým prezidentem si po jeho zvolení telefonovala, zatím se ale nesetkali. „S Trumpem jsme se setkali v minulosti, v době jeho prvního mandátu, teď jsme si telefonovali, kontakty tedy jsou, ale osobně se setkáme, až na to nazraje čas. Taková je teď situace,“ řekla k tomu von der Leyenová.
Šéfka Evropské komise zatím jednala pouze s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, se kterým se setkala v únoru v Paříži. Ten ji nicméně nevaroval, že se Trump den na to chystá zahájit rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poznamenal k tomu bruselský server Politico. Od té doby pak americký prezident neustále stupňuje útoky na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého naopak většina států Evropské unie podporuje.
Nový americký prezident rovněž hrozí brzkým zavedením cel na zboží z EU ve výši 25 procent. Představitelé Evropské unie již dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřením.
„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.
„V úterý si připomeneme 100 dní od nástupu nové komise do funkce. 100 dní od 1. prosince, které mi připadají jako celý život. Svět kolem nás se mění rychlostí blesku. Geopolitické posuny otřásají aliancemi. Desítky let staré jistoty se hroutí. A na našich hranicích stále zuří brutální válka,“ uvedla na dnešní bilanční tiskové konferenci von der Leyenová.
Nová Evropská komise podle ní již od svého začátku „staví“ na třech pilířích - prosperitě, bezpečnosti a demokracii. „Vidíme, že někteří se uzavírají do sebe, rozsévají nejistoty a usilují o krátkodobé zisky. Chci jasně říci, že Evropa zůstane otevřená, bude stát o partnerství a dosažení dohod. A nabízíme stabilitu a předvídatelnost, v dnešní době cenné hodnoty,“ dodala.
Mimořádná doba si podle předsedkyně EK žádá mimořádná opatření. I komise podle ní potřebuje posílit „připravenost“. Proto v příštích týdnech svolá vůbec první takzvané „bezpečnostní kolegium“, tedy jednání členů Evropské komise. „To zajistí, že členové kolegia budou pravidelně dostávat aktuální informace o vývoji v oblasti bezpečnosti. Od vnější a vnitřní bezpečnosti po energetiku, obranu a výzkum. Od kybernetiky, přes obchod až po zahraniční vměšování,“ uvedla von der Leyenová.
Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.
Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že její drony zasáhly závod na výrobu polovodičových součástek v Orelské oblasti, který dodává produkty ruskému vojenskému průmyslu a je pod mezinárodními sankcemi. "Cílovou oblast zasáhlo deset dronů. Zaznamenán byl požár," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana tak podle série ruských hlášení sestřelila během středy a v noci na středu dohromady 376 ukrajinských bezpilotních letounů. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu už dříve středeční dronové nálety na Rusko označila za jeden z největších vzdušných útoků v poslední době. Zatím nejsou zprávy o zraněných nebo obětech, podotkla agentura Reuters.
👍