Bitva o poplatky ve Sněmovně: Za ČT a rozhlas si připlatíme 25 Kč navíc, rozhodli poslanci

• Vládní novelu o růstu koncesionářských poplatků navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD schválila s některými úpravami Sněmovna.
• Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.
• Poplatek ČT zvyšuje novela o 15 korun na 150 korun měsíčně a ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc.
• Poplatek se bude do budoucna valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace šest procent přesáhne.
• Mění taky platby pro právnické osoby. Výše poplatku už v jejich případě nebude záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.
• Poslanci ANO a SPD neprosadili v samostatných pozměňovacích návrzích zrušení těchto změn. Stejně jako Piráti neuspěli s návrhem na vyškrtnutí rozšíření poplatkové povinnosti i na počítače, tablety a chytré mobilní telefony.

Sněmovna po šesti dnech obstrukcí ukončila debatu o televizních a rozhlasových poplatcích. Na projevy tři desítek poslanců opozice se nedostalo.

Předloha zvyšuje poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc.Ten se má nově vztahovat také na zařízení schopná přijímat vysílání i prostřednictvím internetu, nejen na televizní a rozhlasové přijímače. Zůstane princip jedné platby za domácnost. Novela obsahuje také pravidla pravidelné valorizace poplatku.

Pro koalice i Pirátka Kocmanová

Pro novelu zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců. Proti jich bylo 89. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátka Klára Kocmanová a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali poslanci ANO a SPD. Druhý přítomný Pirát Jakub Michálek se hlasování zdržel.

Zástupci ANO a SPD mluví v souvislosti s růstem poplatků o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. 

Baxa: Stabilizace ČT i ČRo

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela přispěje ke stabilizaci dvojice veřejnoprávních médií, zajistí dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti a zároveň nezatíží občany nad únosnou míru.

Zůstává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.

Bez povinné registrace youtuberů

Sněmovna novelu doplnila podle Baxova návrhu o zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. 

Právnické osoby zaplatí víc

Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci budou podle novely hradit pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku.

Na zaměstnavatele s nejvýše 24 pracovníky se poplatková povinnost vztahovat podle novely nebude. Sněmovna od ní navíc osvobodila spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením podle návrhu Jana Jakoba (TOP 09). Ke kontrole počtu zaměstnanců mají podle sněmovních úprav sloužit oběma veřejnoprávním médiím údaje od správy sociálního zabezpečení

Omezení reklam

Mezi schválené úpravy patří vypuštění navrhované povinnosti ČT a ČRo přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. 

Časový prostor pro obchodní sdělení ve vysílání ČRo omezila Sněmovna podle návrhu Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS). Snížení příjmů rozhlasu z reklamy bude podle nich kompenzováno zvýšenými příjmy z rozhlasového poplatku. ČRo už dříve odhadl, že omezením reklamy přijde asi o 100 milionů korun ročně.

Nefunkční televize ve Sněmovně

Hned v úvodu poslance zaměstnal výpadek televizního signálu, na který upozornil Milan Brázdil (ANO), a dal ho do souvislosti právě se schvalováním růstu poplatků.

„Myslíte, že to je náhoda?“ tázal se. Ministr kultury Baxa k tomu podotkl, že ráno v poslanecké ubytovně nefungovala televize a zkusí zjistit, co se děje.

Jana Pastuchová (ANO) mu pak vzkázala, že kdyby četl e-maily, dozvěděl by se o výpadku mezi 08:00 a 15:00 v Praze. Podle informací na webu Českých Radiokomunikací je dnes televizní vysílání od 06:00 do 15:00 mimo provoz kvůli pravidelné kontrole a údržbě pražského vysílače v Mahlerových sadech.

Okamura pro sloučení ČT a ČRo

Následně se k řečništi dostali zákonodárci s přednostním právem, jako první lídr SPD Tomio Okamura. „Vládní koalice prosazuje další zdražení životů občanů a firem,“ řekl. Uvedl také, že poslanci SPD blokováním projednávání novely ušetřili lidem a firmám miliony korun vzhledem k tomu, že měla být původně účinná od ledna.

Český rozhlas uprostřed boje o poplatky: Loni vybral přes 2 miliardy, meziročně si polepšil

Okamura zopakoval, že pokud se jeho hnutí dostane po podzimních sněmovních volbách do vlády, zasadí se o zrušení televizního a rozhlasového poplatku a ČT s ČRo pro úspory nákladů sloučí. Ideální by byl podle Okamury systém, v němž by poplatek hradili jen uživatelé veřejnoprávní televize a rozhlasu. Další možností je jejich financování částečně ze státního rozpočtu a částečně výnosy z prodeje jejich produkce, uvedl.

Babiš: Nástroje Fialovy party

Obdobný plán hnutí ANO zopakoval před poslanci jeho předseda Andrej Babiš, zrušení televizního a rozhlasového poplatku bude podle něho jednou z „vlajkových lodí“ volebního programu ANO.

Babiš vystoupení opět využil ke kritice vlády. „Vy se prolžete celým vaším obdobím. Celé vaše období je jenom o válce a o Ukrajině. Na Českou republiku a na občany České republiky jste neměli čas. Na ně máte čas jenom teďka, když je znovu zdaníte,“ prohlásil.

Veřejnoprávní televize a rozhlas podle něho nechtějí šetřit, přitom mají podle Babiše „obrovské rezervy“. Jsou „nástrojem Fialovy party“, uvedl šéf ANO.

Obstrukce a blokování

Vláda změny v poplatcích zdůvodňuje potřebou finanční stabilizace veřejnoprávní televize a rozhlasu a dlouhodobé udržitelnosti jejich činnosti. 

Projednávání novely Sněmovna zahájila loni 11. července. Úvodní kolo zabralo dva jednací dny, stejně jako druhé kolo s možností navrhovat úpravy novely, které se uskutečnilo o pět měsíců později. K závěrečnému schvalování se poslanci dostali po pěti dnech blokování ze strany ANO a SPD v polovině února, finální debata trvala celkem osm hodin.

Novinky od května? 

Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Nová účinnost má být od měsíce následujícího po vyhlášení předlohy ve sbírce, tedy nejdříve patrně od května.

Součástí předlohy je také uzákonění memoranda mezi ministrem kultury a generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let. Opozice neprosadila jeho sněmovní schvalování či vypuštění ministrova podpisu.

Další z Baxových schválených úprav umožní finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury, do něhož bude ČT podle novely odvádět čtvrtinu ze sponzorování pořadů.

ČT loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Nyní by podle odhadu vlády mohla ČT získat z poplatku asi o 865 milionů korun ročně navíc, ČRo o zhruba 330 milionů korun více.