Evropu ochrání před ruskou hrozbou Francie? Macron je připraven jednat o jaderném deštníku
Francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala dnes agentura AP.
Macron prohlášení učinil před nedělním summitem o Ukrajině, který do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer. Vrcholné schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, Německa či Francie. Setkání naváže na rozhovory v Paříži, které uspořádal Macron minulý týden.
Jednání se konají v době, kdy má Evropa složité vztahy s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kdy USA začaly jednat s Ruskem o mírovém řešení války na Ukrajině. K rozhovorům ale Ukrajina a ani Evropská unie nebyly pozvány. Vztahy Kyjeva a Washingtonu navíc zatížila páteční roztržka mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump dlouhodobě požaduje po evropských členech NATO výrazné navýšení výdajů na obranu. Evropské státy ujišťují, že investice do zbrojení zvýší. Vítěz německých voleb Friedrich Merz, který je považován za budoucího kancléře, mimo jiné prohlásil, že Evropa se musí postarat o svou obranu. V této souvislosti zmínil možnost, že by Británie či Francie mohly rozšířit své systémy jaderného odstrašení o celou Evropu, čímž by kontinent získal nukleární deštník.
Macron dnes řekl, že takovou diskuzi je připraven otevřít. „Pokud to umožní vybudovat evropské síly,“ uvedl. „Životní zájmy Francie s její jadernou doktrínou měly vždy evropský rozměr,“ dodal.
Naopak lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová s Macronovým postojem nesouhlasí. Prohlásila, že francouzské nukleární zbraně nejsou určeny ke sdílení a že musí zůstat francouzským jaderným odstrašením.
OBRAZEM: Příslušníci 3. brigády „Spartan“ Ukrajinské národní gardy ovládají dron Penguin nedaleko fronty u Pokrovska. Pražský městský soud se dnes začne zabývat kauzou pěti lidí spojených s polovojenským uskupením Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obžaloba viní proruskou skupinu a některé její členy mimo jiné z toho, že vyslali bývalého vojáka na Donbas s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Obžalovaní vinu odmítají. Lze předpokládat, že k soudu je doprovodí řada jejich příznivců. Někdejší voják Miloš Ouřecký se do bojů na straně proruských separatistů na Donbase zapojil podle obžaloby v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. Na lavici obžalovaných vedle něj usednou šéf domobraneckého spolku Ivan Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler. Budou se zodpovídat z trestných činů účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, financování terorismu či nedovoleného ozbrojování a Kratochvíl rovněž z nakládání s dětskou pornografií. Spojené státy a Jižní Korea v srpnu uskuteční společné armádní cvičení, které v minulosti kritizovala KLDR. Oznámila to dnes podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Cvičení bude simulovat mimo jiné vypálení raket ze Severní Koreje. Letošní cvičení prověří reakci obou armád na rostoucí jadernou hrozbu ze strany KLDR a také na nasazení moderních vojenských technologií. Armády do cvičení zapracují poznatky z válek na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni jihokorejská armáda zapojila do cvičení 19.000 svých vojáků, Spojené státy počet neuvedly.
