Trump jako „Krasnov“? Po ostré kritice Ukrajiny na něj opět vytáhli naverbování sovětskou KGB
Bývalý zaměstnanec ruských tajných služeb (KGB) Alnur Mussajev tvrdí, že Donald Trump byl jimi v roce 1987 naverbován a dostal krycí jméno „Krasnov", píše britský deník The Mirror. Mussajev dále tvrdí, že Trump byl mezi podnikateli ze Západu, které Sověti získali ke spolupráci. Jeho tvrzení však postrádají důkazy. Obvinění přesto rozvířilo dřívější spekulace o Trumpových vazbách na Rusko. A to v době, kdy ostře kritizuje Ukrajinu a především jejího prezidenta Volodymyra Zelenského. Nejde ale o novinku, o Trumpovi a údajných vazbách s KGB se však spekulovalo již v minulosti.
Bývalý sovětský pracovník zpravodajských služeb tvrdí, že byl americký prezident Donald Trump naverbován ruskými tajnými službami (KGB) v roce 1987 a dostal krycí jméno „Krasnov“, píše britský deník The Mirror.
Toto šokující obvinění vznesl Alnur Mussajev, bývalý šéf kazašské rozvědky, ve svém příspěvku na facebooku. Jedenasedmdesátiletý Mussajev uvedl, že sloužil v šestém oddělení KGB v Moskvě. Podle Mussajeva bylo jedním z jeho úkolů i „verbování podnikatelů z kapitalistických zemí“.
Bývalý špion tvrdí, že mezi těmito naverbovanými podnikateli byl i Trump, tehdy čtyřicetiletý realitní developer z New Yorku. „V roce 1987 naše ředitelství naverbovalo Donalda Trumpa pod pseudonymem Krasnov,“ napsal. Mussajevův příspěvek neobsahoval žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení, ale v dalším komentáři vznesl další šokující obvinění. „Dnes byl osobní spis ‚Krasnova‘ odstraněn z FSB. Nyní je v soukromé správě jednoho z blízkých spolupracovníků Putina,“ stojí v příspěvku.
Jeho tvrzení přichází v době, kdy už několik let kolují spekulace o Trumpových vazbách na Rusko, které sahají až k jeho první návštěvě Moskvy v roce 1987.
V té době byl Trump, tehdy vycházející hvězda newyorského realitního trhu, na cestě do Sovětského svazu, aby prozkoumal možnost výstavby hotelu v hlavním městě. Sovětští představitelé cestu údajně usnadnili, což vyvolalo otázky, zda šlo o běžnou obchodní příležitost, nebo něco skandálnějšího.
Milníkem byl sňatek s Ivanou
Již dříve se psalo o tom, že si Rusko pěstovalo Donalda Trumpa jako svou významnou položku 40 let. Vědělo o něm od jeho sňatku s Češkou Ivanou Zelníčkovou v roce 1977. V rozhovoru s britským listem The Guardian to řekl bývalý agent sovětské tajné služby KGB Jurij Švec, který žije od roku 1993 v USA jako Yuri Shvets.
Sovětský svaz v 80. letech Švece jako špiona poslal do Washingtonu pod krytím zpravodaje tiskové agentury TASS. Po trvalém usazení získal americké občanství, pracuje jako bezpečnostní vyšetřovatel a spolupracoval s ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, zavražděným v Londýně v roce 2006. Dnes 67letý Shvets je hlavním zdrojem informací pro právě vydanou knihu novináře Craiga Ungera American Kompromat.
Shvets přirovnával Trumpa k britské zpravodajské skupině Cambridge five, která předávala Sovětskému svazu informace za druhé světové války a byla aktivní do začátku 50. let. Trump byl podle něj do té míry ochoten papouškovat protizápadní propagandu, že se to v Moskvě slavilo.
Unger ve své knize píše, že poprvé se Rusko o Trumpa začalo zajímat po jeho sňatku s českou modelkou a na Trumpa se pak zaměřily tajné operace, na něž dohlížela československá tajná služba ve spolupráci s KGB.
„Snadno ovlivnitelný, zabírá na lichocení"
Tři roky po svatbě Trump zahájil svůj první stavební projekt v newyorském hotelu Grand Hyatt. Od sovětského imigranta Semjona Kislina, který spoluvlastnil obchod s elektronikou Joy-Lud na 5. Avenue, do něj nakoupil 200 televizních přístrojů. Podle Shvetse Joy-Lud kontrolovala KGB a Kislin fungoval jako vyhledávač potenciálních cílů tajné služby. Trumpa tehdy za něj označil, avšak Kislin kontakty s KGB popřel.
Poprvé Trump s manželkou navštívil Moskvu v roce 1987 a operativci KGB mu tehdy začali lichotit a naznačovat, že má vstoupit do politiky. „Potřebovali ho získat, shromáždili o něm hodně osobních informací. Dospěli k názoru, že je racionálně i psychologicky značně ovlivnitelný a že zabírá na lichocení. Na tom stavěli, vyvolávali u něj pocit, že na ně dělá ohromný dojem a že je ten pravý, kdo by se měl jednou stát americkým prezidentem, protože svět mohou změnit právě takoví lidé, jako je on. Krmili ho touto propagandou a podařilo se. Byl to úspěch KGB,“ tvrdí Shvets.
Po návratu do USA se Trump začal zabývat možností získat nominaci republikánů pro prezidentské volby a uspořádal shromáždění v Portsmouthu. Ve třech velkých denících si zaplatil celostránkovou reklamu pod heslem Na americké zahraniční obranné politice není nic, co by trocha rozhodnosti nespravila. V atmosféře studené války v době prezidenta Ronalda Reagana reklama ve formě otevřeného dopisu Američanům obvinila spojenecké Japonsko ze zneužívání USA a vyjadřovala skepsi nad členstvím USA v NATO. Podle textu by USA měly přestat platit za obranu zemí, které si mohou dovolit chránit se samy.
Moskva slavila už v roce 2016
V Rusku zavládlo nadšení. Shvets tam tehdy byl a do sídla KGB dorazil telegram oslavující Trumpův slogan jako úspěšnou dezinformaci, o niž se postaral nový zdroj KGB. „Bylo neuvěřitelné, že to mohl zveřejnit pod svým jménem a ovlivnit na Západě tolik lidí, ale bylo to tak, a nakonec se stal prezidentem,“ řekl Shvets.
Trumpovo volební vítězství v roce 2016 se podle něj v Moskvě také slavilo. Zvláštnímu vyšetřovateli Robertovi Muellerovi se pak nepodařila prokázat spolupráce Trumpovy kampaně s Ruskem, ale Centrum pro americký pokrok zjistilo 272 prokazatelných kontaktů Trumpovy kampaně a nejméně 38 schůzek s operativci napojenými na Rusko.
Shvets řekl, že ho závěr Muellerova vyšetřování zklamal. „Lidé čekali, že to bude opravdové prověřování všech svazků Trumpa s Moskvou, zatímco jsme dostali jen výsledky vyšetřování trestních kauz. Nezahrnovalo to kontrašpionážní aspekty vztahů Trumpa a Moskvy. Rozhodli jsme se to napravit, proto jsem to prověřoval a dal se dohromady s Craigem. Doufáme, že jeho kniha naváže tam, kde Mueller skončil,“ řekl Shvets.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
