Rusko chce vymazat Ukrajinu z mapy, řekl Pavel. Varoval před zradou a připomněl mnichovskou dohodu
Cílem ruské agrese je vymazat Ukrajinu tak, jak ji známe, z mapy, odhodlání ukrajinského lidu je ale neochvějné. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu přes video na konferenci Ukrajiny a partnerských zemí, kterou pořádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě. Jakákoli mírová dohoda musí podle Pavla být dojednána s Ukrajinou a přijata touto zemí, vyjednávání musí začít přiznáním toho, kdo je agresor a kdo oběť.
Ruská vojska sousední zemi napadla právě před třemi lety, výročí invaze si v Kyjevě připomínají představitelé institucí Evropské unie a také vrcholní představitelé Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska či pobaltských zemí. V Kyjevě se dnes jednání účastní také náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).
Všichni upřímně chtějí mír na Ukrajině, ale nikoli založený na ponížení, v takovém případě by se jednalo o zradu, řekl Pavel s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí převážně s německým obyvatelstvem.
Pavel také zdůraznil směrem k Zelenskému, že byl demokraticky zvolen ukrajinským lidem a jeho legitimita je naprosto nezpochybnitelná, což popírá ruský prezident Vladimir Putin. „Ukrajina každý den bojuje o své přežití a toto rozhodně není okamžik, kdy by vaše vedení mělo být oslabováno,“ podotkl prezident.
Kolektivní povinností je podle Pavla pomáhat Ukrajině a odstrašit Rusko. Evropa podle něj musí podporovat napadenou zemi v navýšení obranných schopností, pokračovat ve vojenských dodávkách, ale i v makroekonomické pomoci. Český prezident také řekl, že přistoupení Ukrajiny k EU je potřeba urychlit a že je nutné zajistit, aby země byla v co nejsilnější pozici před začátkem vyjednávání o možném členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
