Rozčarování nad tím, že Evropa zůstala vyšachována z jednání o Ukrajině, dal najevo nejeden evropský lídr. Podle Zaorálka k tomu vedla dosavadní strategie bezmezné podpory Ukrajiny, o evropskou účast tam tak prý nestála ani Moskva, ani Washington. „Američané jsou přesvědčeni, že právě ten náš přístup byl naprosto vadný a nevedl k žádnému výsledku, a že by dokonce k žádnému nevedl, pokud by to pokračovalo,“ řekl Blesku Zaorálek.
„Boj, boj, to slyšíte od Jana Lipavského (českého ministra zahraničí, pozn.red.) a českého premiéra, neustále jen boj a dodávky zbraní. Jenže ten boj vlastně nemá jednak konec, jednak vypadá, že povede k neustálému zhoršování pozice Ukrajiny. Ukazuje se totiž, že spojenci Ruska jsou mu zřejmě schopni pomáhat významněji, než jsme my schopni Ukrajině. A to včetně vojáků, jak jsme viděli v případě Severní Korey,“ dodal Zaorálek.
Americký šéf diplomatů Rubio ale nakonec přiznal, že v konečném důsledku budou s řešením války muset souhlasit všechny zúčastněné strany, i Evropa. „Evropská unie bude muset v určitou chvíli být u jednacího stolu, protože i oni uvalili sankce (na Rusko),“ řekl včera Rubio.
„Musí to být trvalý konec války, ne nějaký dočasný konec, jakého jsme byli svědky v minulosti," řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Realitou je, že předmětem debaty bude území a předmětem debaty budou také bezpečnostní záruky," dodal.
Dle Zaorálka se hlava Francie Emmanuel Macron právě svou pondělní schůzkou s vybranými evropskými lídry v Paříži jen snažil zajistit místo u stolu v Saúdské Arábii, navíc marně.
Svoboda Blesku sdělil, že dle jeho názoru se ČR měla hrubě ohradit proti tomu, že nebyla do Francie pozvána. „Kde je naše hrdost? Měli jsme spolu s dalšími nepozvanými říct, že v Evropě jsme buď všichni, nebo nikdo,“ sdělil Svoboda.
Dle Zaorálka by poslání případné protestní nóty bylo jen »divadélkem«. „Buď faktickou sílu máte, nebo ne,“ míní.
