Třenice kvůli Trumpovu hovoru s Putinem: Ukrajinu jsme nezradili, tvrdí ministr. Naštval Německo
Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není zradou Ukrajiny, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth před jednáním v Bruselu. Šéf NATO Mark Rutte v návaznosti na Trumpův rozhovor s Putinem řekl, že je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti.
„Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou,“ prohlásil Rutte. „Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území,“ uvedl šéf NATO. Dodal, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i nový americký ministr obrany.
Hegseth při svém dnešním příchodu na jednání zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu hovořil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je „zastavit zabíjení a zajistit mír“. Trump je podle něj „nejlepší vyjednavač na této planetě“.
„Chceme zajistit, aby bylo NATO silné a robustní, aby odvrátilo jakoukoli budoucí agresi,“ prohlásil rovněž americký ministr v sídle aliance. V této souvislosti je potřeba navýšit výdaje na obranu i navýšit výrobu v obranném průmyslu. Je odpovědností Evropy zastavit ruskou „válečnou mašinerii“, dodal Hegseth.
Rozladění Němci
Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to německý ministr obrany Boris Pistorius. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu.
Pistorius dnes podle agentury Reuters také řekl, že by bylo naivní si myslet, že hrozba, kterou představuje Rusko, poleví po uzavření jakékoli dohody o míru na Ukrajině. Mírová dohoda neodstraní provokace ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, domnívá se německý politik.
K jednáním o míru na Ukrajině se vyjádřil také německý kancléř Olaf Scholz. V rozhovoru s bruselským serverem Politico zdůraznil, že mír na Ukrajině nesmí být vnucený. Jakékoli řešení konfliktu přitom musí zahrnovat Spojené státy. „Je mi velmi jasné, že nesmí nastat řešení, které nezahrnuje také Spojené státy,“ řekl Scholz. „Dalším úkolem je zajistit, aby nebyl nastolen vnucený mír,“ dodal kancléř.
Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny... jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit,“ poznamenala šéfka německé diplomacie. „Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.
Trump s Putinem telefonoval ve středu, oba politici se přitom dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl podle dostupných informací o telefonátu informován až posléze; stejně tak Baerbocková.
„To je způsob, jakým Trumpova administrativa funguje,“ poznamenala k tomu. „Není to způsob, jakým jiní dělají zahraničí politiku, ale je to teď realita,“ míní. Zdůraznila, že i proto je nutné stále udržovat dialog se všemi aktéry.
Nutné navýšení výdajů na obranu
Podle šéfa NATO Rutteho je „rozumné a spravedlivé“, že USA chtějí po spojencích z Evropy, aby toho dělali více. „Jestliže výdaje na obranu nenavýšíme, nebude se moci do pěti let bránit,“ uvedl Rutte. V této souvislosti zmínil i posílení výroby v obranném průmyslu. „Rusko vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik celá aliance za rok, musíme to změnit,“ prohlásil šéf aliance.
„Slyšeli jsme jasný vzkaz od Spojených států o navýšení výdajů na obranu. Pracujeme na tom a budeme i v budoucnu,“ uvedl britský ministr obrany John Healey. Británie bude podle něj hrát i nadále vůdčí roli v podpoře Ukrajiny. „Chceme trvalý mír a zdůrazňujeme, že nemohou být žádná vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny. Ukrajinci bojují statečně a je na nás, ministrech NATO, abychom jim zajistili co nejsilnější pozici,“ dodal.
Americký ministr obrany ve středu uvedl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci, dodal. „Nemyslím si, že členství Ukrajiny v NATO by bylo úplně smeteno ze stolu,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v NATO a země se může stát členem aliance, jestliže splní veškeré podmínky.
Podle litevské ministryně obrany Dovilé Šakalienéové je důležité, aby Evropa a Spojené státy zůstaly spojenci. „Čína a Rusko koordinují své akce, my musíme také,“ uvedla. V souvislosti s budoucími vyjednáváními o Ukrajině zdůraznila, že je „na Evropě, jestli zůstane upozaděna, nebo jestli bude slyšet a bojovat za Ukrajinu“. „Je to boj i za naši budoucnost,“ dodala Šakalienéová.
Její estonský kolega Hanno Pevkur rovněž podpořil Rutteho výzvy ke zvýšení výdajů na obranu. „Když chceme navýšit naši připravenost, musíme investovat více,“ uvedl. Zdůraznil, že je potřeba, aby spojenci stáli při sobě. „Jsme rodina. Jak už to kdysi zmínil i Alexandre Dumas, jeden za všechny, všichni za jednoho,“ dodal Pevkur. Pokud jde o vyjednávání o míru na Ukrajině, Evropa musí být jejich součástí, „jinak tento mír nebude trvalý“. „Musí to být ale ukrajinský prezident, kdo řekne, kdy mají vyjednávání začít,“ doplnil estonský ministr.
Hlavním tématem dnešního jednání je příprava na summit NATO, který se bude konat na konci června v Haagu. Ministři budou rovněž diskutovat právě o navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil dnes americký ministr.
V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.
Rusko a Ukrajina si dnes podle dohody vzájemně vyměnily 307 zajatých vojáků. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to napsaly tiskové agentury.
Obě strany se v Istanbulu v polovině května domluvily, že si navzájem vymění 1000 zajatců. V pátek to bylo 270 zajatých vojáků a 120 civilistů. Výměna má dále pokračovat.
Podívejte se na nové snímky s ukrajinskými vojáky poblíž fronty u Charkova.
Rusko pár hodin po vyslání raket na Kyjev a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.
