„Vítězí“ Trump nad Putinem? Hlava Kremlu čelí tlaku. Ruská elita chce konec války, tvrdí zdroje
Ruský prezident Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, píše britský deník Daily Mail. K ukončení ho tlačí nově zvolený americký prezident Donald Trump a špatná situace ruské ekonomiky. Také se objevily zvěsti o tom, že rovněž ruská elita chce mírovou dohodu.
Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, ke které ho vyzývá nově zvolený americký prezident Donald Trump.
To přichází v době, kdy je ruský vůdce stále znepokojenější válečnou ekonomickou situací v zemi. Domácí ekonomika se ocitla v nesnázích kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým úrokovým sazbám zavedeným proto, aby se zvládla inflace.
Podle dvou zdrojů, které jsou obeznámené s děním v Kremlu, to přispívá k tomu, že ruská elita zastává názor, že mírová dohoda je žádoucí. Trump, který se v pondělí vrátil do úřadu, přislíbil rychlé vyřešení konfliktu na Ukrajině, který je největší v Evropě od druhé světové války.
Tento týden Trump uvedl, že pokud Putin nepřistoupí na vyjednávání, je pravděpodobné, že na Rusko budou uvaleny další sankce a celní tarify, přičemž zdůraznil, že ruská ekonomika směřuje k „velkým problémům“.
„Trump se zaměřuje na ukončení této brutální války,“ řekl novinářům Trumpův poradce Brian Hughes a dodal, že se zapojuje do jednání se širokou škálou zainteresovaných stran.
Jen pár dní před Trumpovou inaugurací uvalila dosluhující administrativa prezidenta Joea Bidena dosud nejširší balíček sankcí zaměřený na příjmy Ruska z ropy a plynu. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že tento krok poskytne Trumpovi při jednáních páku prostřednictvím ekonomického tlaku na Rusko.
Vysoce postavený kremelský poradce v úterý uvedl, že Rusko zatím neobdrželo žádné konkrétní návrhy na jednání.
Putin nebyl spokojen, tvrdí zdroje z Kremlu
Mezitím byla zjevná frustrace Vladimira Putina během večerního setkání s podnikateli 16. prosince, kde pokáral přední ekonomické představitele, jak odhalily zdroje obeznámené s jednáními ve vládě.
Jeden ze zdrojů, který byl po schůzce informován, uvedl, že Putin byl viditelně nespokojen, když slyšel, že soukromé investice jsou snižovány kvůli nákladům na úvěry.
Ve středu Putin uvedl, že nedávno s podnikateli diskutoval o rizicích snížení úvěrové aktivity pro dlouhodobý růst, což zřejmě odkazovalo na prosincovou schůzku.
Někteří z nejvlivnějších ruských podnikatelů, včetně generálního ředitele Rosněfti Igora Sečina, generálního ředitele Rostecu Sergeje Čemezova, hliníkového magnáta Olega Děripasky a Alexeje Mordašova, největšího akcionáře ocelářské společnosti Severstal, veřejně kritizovali vysoké úrokové sazby.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová čelila tlaku, aby dále nezvyšovala sazby, a to od dvou z nejmocnějších ruských bankéřů – svého bývalého šéfa, generálního ředitele Sberbank Germana Grefa, a generálního ředitele VTB Andreje Kostina, kteří se obávali, že Rusko směřuje ke stagflaci, uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s jednáními o ekonomice.
Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 ovládají Putinovy síly rozsáhlé části jižní a východní Ukrajiny. Mezitím od překvapivého útoku v srpnu kontrolují kyjevské síly přibližně 600 km² ruského území.
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters. Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou. Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace. Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
