Manželé Křístkovi v úvodu rozhovoru popsali své pocity bezprostředně po činu – šlo podle nich o pocit absurdna, po němž „nastoupil autopilot, který se snažil racionálně vyhodnotit potřebné kroky“. Uvedli, že jim velmi pomáhalo okolí. „Takže pocit velké podpory, sounáležitosti, bolesti a nevíry, že je něco takového možné,“ nechal se slyšet Lukáš Křístek. Celý rok se podle nich táhl v emoci smutku, přecitlivělosti, neschopnosti se soustředit.
Jak tragédie ovlivnila jejich Vánoce? „Stejně jako celý rok, první Vánoce, Velikonoce, dovolená bez ní, první narozeniny každého z nás bez jejího úsměvu, její nedožité jedenadvacáté narozeniny. A další advent, kdy poprvé chystáme Vánoce bez ní… Smutek. Ty předchozí jsme nějak přežili. Jedenadvacátého prosince už jsou obvykle nakoupeny dárky. Takže pod stromečkem byly i dárky od mrtvé dcery, i pro ni. Řešili jsme pohřeb a zjišťovali, co je možné. Kdo mohl, tak pomáhal,“ uvedl Křístek.
Kritizoval také necitlivý přístup některých novinářů a uvedl, že má pocit, že se v rámci prezentování události na veřejnosti opominula základní věc. „Kolik článků probíralo pochybení policie a politiků? Mnoho. Ale největších pochybení se nedopustila policie ani politici. Zásadní a největší chyby se dopustil vrah, protože vraždil. V našich očích se velkých chyb dopustili v jeho výchově také rodiče. Vždyť kdyby vrah nevraždil, tak by ani policie a politici nepochybili. Chválím poslance, kteří působí v rámci poslanecké vyšetřovací komise k tomuto případu, za to, že jim neunikají informace do médií. To se dohromady policii a státnímu zastupitelství nepovedlo,“ uvedl.
Hana Křístková se jakožto psycholožka vyjádřila k posudkům ohledně vrahovy osobnosti a dalším spisům, které si pročetla. Znalkyně i psycholožka i psychiatrička podle ní uvedly, že vrah měl poruchu osobnosti. „Sama jsem psycholožka a zdá se mi, že veřejnosti uniká zásadní fakt, že porucha osobnosti je porucha svou povahou vývojová, vzniká kombinací vrozených dispozic a vnějších faktorů, tedy výchovy. (…) Ta otázka podle mě tedy zní, jak se stalo, že se z nadaného kluka stala vraždící zrůda? Za mě jde jednoznačně o selhání rodiny, jež je podle všeho velmi specifická,“ řekla jednoznačně.
Matka jako generál?
Lukáš Křístek pak dodal, že ze spisů bije do očí rozdíl v tom, jak vraha vnímaly jeho matka se sestrou a jak jej vnímalo okolí. Matka a sestra totiž rodinné vztahy popsaly jako idylické a vraha jako empatického a hodného člověka. „Podle mě tady něco nehraje. Vztahy v rodině byly idylické a pak syn zavraždil otce. Sám vrah v roce 2022 referoval psychiatričce, že od rodičů cítí tlak, aby se více socializoval. Vztah s rodinou vrah popsal tak, že se sice jedná o jeho nejbližší, ale že s nimi nemá hlubší vztah. Sestru s matkou popisoval jako generály v rodině. (...) Matka mívala často výlevy, ať se probere, ať se začne chovat jako člověk svého věku. Rodiče emoce ventilovali, ale když on zvýšil hlas, dělali z něj hysterku a cholerika,“ popsal Křístek.
Vnímání rodiny je podle něj v kontrastu s tím, jak vraha a vztahy v rodině popisovali jiní lidé. Jeden z nich uvedl, že byl na svůj věk nepřirozeně disciplinovaný vůči matce, neměl koníčky, nenavštěvovali jej kamarádi, chodil jen do školy a domů, kde byl zavřený v pokoji. „Další známý rodiny uvedl, že matka měla potřebu řídit všem blízkým život a smýšlení, byla dominantní, tvrdohlavá, intenzívní, chovala se neslušně a nadřazeně a byla na svých dětech závislá. (…) Otec je popisován jako slušný a nevýrazný pán. Nekonfliktní. Možná ale vyhýbající se konfliktům. Nicméně k dětem se údajně se sprostými nadávkami obraceli oba rodiče,“ uvedl Křístek.
„Chyběly láskyplné vztahy“
Hana Křístková se nechala slyšet, že je podle ní možné, že vrah přejal morálku své rodiny, která „zahrnovala pocity nadřazenosti, zesměšňování, nepřijímání vlastní zodpovědnosti“. „Jak jinak si vysvětlit slova matky vraha, jíž se směr vyšetřování nelíbí, protože z ní společnost dělá hyenu, přitom ona přišla o nejlepší dva kluky svého života a nebyli to žádní haj*lové? Takový přístup matky, která se ani nedistancuje od činu vraha, ukazuje, jak ho svou výchovou formovala, co pokládá za normální ve smyslu zkreslení reality ve svůj prospěch,“ dodala psycholožka, podle níž v rodině chyběly láskyplné vztahy a naopak tam vládly vztahy formální, jež neumožňují podporu a růst. Vrahovi rodiče jej podle ní neznali a spokojili se s jeho maskou.
Lukáš Křístek s odkazem na incident, kdy střelec na střední škole tvrdil, že o prázdninách střílel vzduchovkou na stan s lidmi, upozornil na to, že rodina vrahovi tolerovala chování, které by normální rodina netolerovala. „O pár let později si budoucí vrah s vědomím a podporou rodiny za statisíce nakoupil zbraně,“ dodal v rozhovoru pro Reflex.
V závěru rozhovoru Křístkovi promluvili o tom, zda jsou podle nich rodiče zodpovědní za činy svých dětí. „Domnívám se, že měli klíčovou roli v tom, kým se stal,“ uvedla Křístková. „Právně odpovědni nejsou. Lidsky ano, vždyť ho vychovali,“ dodal její manžel.
Co by se mělo změnit?
Vrah byl podle něj zbabělec, který chtěl způsobit co největší zármutek co nejvíce lidem. „K pomstě na tolika nevinných je potřeba zbraň na dálku, kvůli rychlosti zabití co nejvíce možných obětí. Kvůli utajení použil v Klánovickém lese tlumič. Tento slaboch by nejspíše nezvládl kontaktní zbraň, třeba nůž, jež by umožnila oběti obranu. Domníváme se, že přísnější pravidla a kontrola držení střelných zbraní a zákaz tlumičů, které primárně slouží k útoku, nikoli obraně, by mohly napomoci k snížení rizika opakování tragédie,“ uvedli Křístkovi s tím, že by si přáli také to, aby lidé při výchově svých dětí dokázali vidět i jiné než své vlastní potřeby a zájmy. „Pokud by se nám podařilo k těmto cílům přispět, dodalo by to v našich očích smrti naší dcery alespoň nějaký smysl. Protože je těžké něco prosazovat, založili někteří lidé, kterými tragédie otřásla, spolek Spojeni nadějí, jehož cílem je některých změn dosáhnout,“ dodali závěrem.
Snajpr měl vraha z FF na mušce. Zabil se, když se studenti krčili na římse! Policie ČR
