Putin má údajně problémy se zrakem. Odmítá nosit brýle, aby si nezkazil image?
Podle britského deníku The Mirror má ruský prezident Vladimir Putin další zdravotní obtíže - tentokrát se píše o tom, že má špatný zrak, a odmítá nosit brýle, aby si „nezkazil image". Byl zachycen na videu, kde měl dokumenty vytištěny velkými tučnými písmeny, aby na ně dobře viděl.
Vladimir Putin byl znovu přistižen při snaze skrýt svůj špatný zrak, když měl potíže s přečtením svého vlastního projevu o válce.
Válčící ruský diktátor odmítá nosit brýle, a tak potřebuje texty s velkými písmeny, aby mohl oslovovat národ nebo dávat příkazy svým ministrům. Nyní Putin údajně již léta podstupuje plastické operace obličeje, aby zamaskoval příznaky stárnutí. Zdá se však, že jeho zrak už není tak dobrý jako dřív - a je čas od času odhalen, když se v záběrech objeví jeho dokumenty nebo poznámky vytištěné velkým tučným písmem.
Podle jedné zprávy odmítá Putin nosit brýle na veřejnosti, „aby si nekazil image“. Tento týden byl zachycen na pravděpodobně předem natočeném 52vteřinovém videu z Kremlu, na němž vedl online schůzku s úředníky o finančních prostředcích přidělených okupovanému námořnímu přístavu Sevastopol na Krymu. Ruský prezident si odkládal papíry stránku po stránce, přičemž na kameře šly vidět texty s velkými písmeny. Až na konci se snažil velké písmo zakrýt tím, že papíry sebral způsobem, aby na ně nešlo vidět.
„Úředníci to skrývají"
Už před čtyřmi lety zpráva na webu Top News uvedla: „Můžeme dojít k závěru, že Putin má problémy se zrakem, ale jeho úředníci to prostě pečlivě skrývají.“
Na problém se dlouhodobě poukazuje, například v satirickém příspěvku na twitteru z roku 2019 od účtu „Darth Putin“ stálo: „Nestárnu. Nepotřebuji brýle na čtení. Je normální tisknout projevy tučně ve velikosti písma 72!“
Mezitím Keir Starmer dorazil do Kyjeva se slibem pomoci zajistit bezpečnost země na celé století. Britská vláda uvedla, že Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepíšou v Kyjevě „partnerství na 100 let“, které se bude týkat oblastí, jako jsou obrana, věda, energetika a obchod.
Ve čtvrtek byl v Kyjevě také italský ministr obrany, dva dny poté, co Kyjev navštívil německý ministr obrany, a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Diplomatické aktivity přicházejí krátce před pondělní inaugurací Donalda Trumpa, od něhož se očekává odklon od závazku odcházející americké administrativy stát při Ukrajině tak dlouho, dokud to bude potřeba k porážce Ruska.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
Bývalý důstojník britské gardy Coldstream Guards kapitán Edward „Ned“ Harris (†40), který při bojích na Ukrajině přišel o nohu, spáchal sebevraždu. Harris se po ruské invazi v únoru 2022 přidal k Mezinárodní legii a bojoval v Bachmutu, kde byl těžce zraněn při záchranné operaci napadené ruskými drony. Po amputaci se i s protézou vrátil zpět na frontu a pokračoval v velení jednotky. Za odvahu byl později vyznamenán ukrajinským Řádem odvahy.
Po návratu do Británie se věnoval pomoci veteránům a přednášel o disciplíně a odolnosti. Plánoval studium psychologie, aby mohl podporovat další vojáky trpící následky války. V srpnu 2025 však svůj život ukončil. Podle serveru Daily Mail po něm zůstali rodiče, dvě sestry a šest synovců a neteří, pro které byl milovaným „strýčkem Nedem“.
Ruský raketový útok v noci na sobotu 5. října zcela zničil obytný dům v obci Lapajivka nedaleko Lvova a připravil o život čtyřčlennou rodinu. Pod troskami zahynuli rodiče, jejich patnáctiletá dcera a jeden z prarodičů. Další člen rodiny, jenž se v tu chvíli nacházel mimo dům, byl vážně zraněn. Zasaženy byly i okolní domy, z nichž dvě ženy skončily v nemocnici a tři další lidé potřebovali ošetření přímo na místě. Podle Lvovské oblastní prokuratury na Telegramu šlo o nejrozsáhlejší kombinovaný úder na region od začátku války.
Útok zasáhl také průmyslové a energetické objekty ve Lvově a okolí. Na místě nyní pracují státní zástupci, vyšetřovatelé, experti na výbušniny i forenzní specialisté, kteří dokumentují válečné zločiny Ruska. Pod procesním dohledem Lvovské oblastní prokuratury bylo zahájeno vyšetřování pro porušení zákonů a zvyklostí války, které mělo za následek smrt civilistů.
