Evropa musí přebrat odpovědnost za svou bezpečnost, tvrdí polský ministr. Trump je pro EU velkou neznámou
Polsko vzkázalo členským státům EU, že Evropa musí vzít odpovědnost za svou bezpečnost do vlastních rukou. Varšava mezitím přebírá předsednictví Rady EU v době rostoucí geopolitické nejistoty, píše The Guardian.
Polsko zahájilo své šestiměsíční předsednictví v době, kdy se Donald Trump připravuje na návrat do Bílého domu. Již dopředu slíbil, že vyjedná ukončení války na Ukrajině, a pohrozil, že se nevylučuje zabrání Grónska za použití vojenské síly.
„Evropské země tuší, že příštích několik měsíců bude velmi obtížným obdobím. Proto si myslíme, že právě tento okamžik je vhodný k tomu, abychom nahlas řekli, že je čas převzít odpovědnost za naši budoucnost a bezpečnost,“ řekl polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szłapka v rozhovoru pro deník The Guardian.
„Bezpečnost je něco, na co musíme myslet každý den,“ řekl a dodal, že Polsko definuje evropskou bezpečnost v širokém slova smyslu. „Nejde jen o posílení schopností zbrojního průmyslu. Jde také o vnitřní, energetickou a ekonomickou bezpečnost.“
Historická zkušenost Polska s Ruskem z něj učinila jednu z vůdčích zemí, pokud jde o evropskou politiku vůči Moskvě. Po letech, kdy o ní mnozí politici ze západní Evropy pochybovali, se Varšava konečně cítí vyslyšena. Invaze na Ukrajinu podnítila zásadní přehodnocení politiky vůči Rusku napříč kontinentem.
„Nikdy jsme nebyli, pokud jde o Rusko, naivní. Vždy jsme se snažili přesvědčit naše partnery, že Rusko je skutečnou hrozbou pro naši stabilitu, demokracii, instituce a bezpečnost Evropské unie. Tyto věci jsme signalizovali po mnoho let a myslím, že teprve nyní se to stalo něčím zcela zřejmým i pro ostatní,“ řekl Szłapka.
Polsko převzalo rotující předsednictví v Radě EU od Maďarska, jehož dlouholetý vůdce Viktor Orbán se často dostával do konfliktu s Bruselem a vedl přátelskou politiku vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Orbán zahájil maďarské předsednictví kontroverzní návštěvou Moskvy, kterou označil za „mírovou misi“.
„Pokusil se vést rozhovory jménem Evropské unie a využít k tomu předsednictví. Ve skutečnosti o této návštěvě s nikým nejednal,“ vysvětlil Szłapka, který označil maďarskou politiku vůči Rusku za ‚znepokojivou‘.
Za předchozí polské vlády vedené stranou Právo a spravedlnost (PiS) byly Polsko a Maďarsko blízkými spojenci. Od nástupu vlády Donalda Tuska na konci roku 2023 jsou vztahy mezi Varšavou a Budapeští stále napjatější. V prosinci Maďarsko udělilo politický azyl bývalému náměstkovi ministra spravedlnosti Marcinu Romanowskému, který je v Polsku hledán obviněn z trestné činnosti související s jeho působením ve funkci.
„Nebyl to krok, který bychom považovali za příliš přátelský,“ reagoval na rozhodnutí o udělení azylu Szłapka. V reakci na to byl maďarský velvyslanec vykázán ze slavnostního galavečera ve Varšavě u příležitosti zahájení polského předsednictví na začátku měsíce.
Trumpův přístup bude klíčový
Asi největší neznámou je v současnosti staronový americký prezident Donald Trump. Polští představitelé o potenciální nejistotě v souvislosti s možnými Trumpovými kroky na Ukrajině a výhružnými prohlášeními vůči Grónsku hovoří zatím opatrně.
Seznam priorit polského předsednictví zahrnuje boj proti dezinformacím. Zdá se však, že je zaměřen především na Moskvu, nikoli na Elona Muska a americké giganty v oblasti sociálních médií. „Nyní hovoříme pouze o některých prohlášeních a komunikaci, která přichází z týmu prezidenta Trumpa. Jejich konkrétní činy zatím nesledujeme. Zatím není vhodná doba spekulovat o tom, jaké bude Trumpovo prezidentství. Čekáme na inauguraci, na jeho první oficiální prohlášení v roli prezidenta,“ prohlásil ministr.
Tusk již dříve prohlásil, že „doba outsourcingu naší bezpečnosti skončila“, a Polsko se svými výdaji na obranu v poměru k HDP bude mít přinejmenším dobrou pozici pro jednání s Trumpem. Ten dlouhodobě požaduje, aby Evropa vydávala více peněz na vlastní obranu. Nedávno vyzval členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu na 5 % HDP.
To, jak se budou vyvíjet vztahy s Trumpovou administrativou, může být nakonec nejdůležitějším aspektem šestiměsíčního působení Polska v čele EU. Jako silně proamerická země, která má tradičně dobré vztahy s republikánskými i demokratickými prezidenty, bude jeho vláda dělat vše pro to, aby se zasadila o pozitivní dynamiku. „Čím lepší jsou vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy, tím bezpečnější je tato část světa,“ zakončil rozhovor Szłapka.
Ukrajinská společnost DTEK oznámila obnovení dodávek elektřiny téměř 750.000 domácnostem v Kyjevě po odstávkách kvůli ruským útokům, píše Reuters.
ANALÝZA: Bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává před koncem roku podle analytiků oslovených ČTK napjatá, ale bez očekávání zásadního zlomu. Shodují se, že Rusko má na bojišti převahu a iniciativu, vývoj je však spíše setrvačný a případné územní zisky Moskvy jsou pomalé a vykoupené vysokými ztrátami. Těžiště bojů se nadále soustředí především na východ Ukrajiny, zejména do oblasti Donbasu.
Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie vzkázal evropským zemím, že se nemusejí obávat toho, že Rusko na některou z nich zaútočí. Pokud však někdo zaútočí na Rusko, bude mu zasažena devastující rána, řekl Lavrov. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.
Lavrov uvedl, že po nástupu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se Evropa a Evropská unie projevily jako hlavní překážky v dosažení míru na Ukrajině. „Netají se faktem, že se připravují na souboj s Ruskem na bojišti,“ prohlásil ministr o Evropanech. Evropští lídři jsou podle něj zaslepeni svými ambicemi Rusko porazit.
„Nejenže jim nezáleží na Ukrajincích, ale nezáleží jim ani na svých lidech. Jedině tak lze vysvětlit fakt, že se v Evropě stále hovoří o vyslání vojenských sil na Ukrajinu v rámci takzvané koalice ochotných. Mnohokrát jsme řekli, že naše ozbrojené síly by je v takovém případě považovaly za legitimní cíl,“ řekl Lavrov.
