„Přijeďte v pátek do Kyjeva.“ Zelenskyj pozval Fica na jednání o plynu, ten cestu na Ukrajinu odmítl
Nejprve to byl slovenský premiér Robert Fico, kdo pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému. Ukrajinský prezident poté reagoval na síti X – vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva. Místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar z Ficovy strany Směr-SD v úteý uvedl, že Fico v páte do Kyjeva nepojede.
Fico tvrdil, že by uvítal jednání se Zelenským v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou.
Fico přitom Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.
Fico navrhl setkání
Nyní Fico reagoval výzvou pro Zelenského k setkání. „Takovéto setkání vytvoří dobré předpoklady pro otevřený rozhovor o dodávkách plynu na Slovensko a do jiných zemí přes území Ukrajiny, o možných technických řešeních s ohledem na ukončení platnosti smlouvy mezi příslušnou ukrajinskou a ruskou společností k 31. prosinci 2024,“ uvedl Fico.
Schůzka by se měla týkat také dopadů zastavení přepravy plynu přes Ukrajinu na konkurenceschopnost slovenské ekonomiky a vztahů Slovenska a Ukrajiny.
Zelenského pozvání do Kyjeva
„OK. Přijeďte v pátek do Kyjeva,“ reagoval dnes v podvečer Zelenskyj na platformě X bez dalších podrobností. Ve svém příspěvku sdílel náhled Ficova dopisu publikovaného také na facebookovém účtu slovenského premiéra.
Fico v Kyjevě od ruské invaze na Ukrajinu zatím nebyl. Společná jednání slovenské a ukrajinské vlády se během ruské agrese odehrála v ukrajinském Užhorodu nebo slovenských Michalovcích, které jsou blízko společných hranic.
Fico nepřijede, míní Gašpar
„Premiér Fico včera (v pondělí) zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane,“ reagoval místopředseda slovenského parlamentu a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar (Směr-SD).
Gašpar je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě.
Fico po rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území Zelenského obvinil i ze sabotáže. Ukrajinský prezident zase Fica obvinil, že otevřel druhou energetickou frontu proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina.
Fico s Putinem jednal loni v prosinci v Moskvě. V neděli pak Zelenskyj napsal, že Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropu a na zdravý rozum. Na toto vyjádření Fico nereagoval s odůvodněním, že nechce vyhrocovat situaci.
„Fico má jednat s Kyjevem, ne s Moskvou“
Slovenský premiér v dopise Zelenskému opět tvrdil, že Slovensko kvůli zastavení tranzitu plynu ročně přichází o zhruba půl miliardy eur (12,5 miliardy Kč). Dříve Fico uváděl, že jde o peníze za přepravu plynu přes Slovensko.
Slovenští opoziční politici to ale zpochybnili a uvedli, že objem přepraveného plynu přes Slovensko klesal už dříve a že slovenský polostátní přepravce plynu Eustream se dostal do ztráty. V Eustreamu má podíl a manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Slovenská opozice už dříve tvrdila, že Fico měl o dodávkách plynu místo Moskvy jednat v Kyjevě. Poukázala rovněž na to, že Rusko má podle příslušné smlouvy zajistit přepravu plynu až na Slovensko a že státní firma SPP by měla zažalovat ruský koncern Gazprom za nedodání plynu.
Nynější Ficova vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico také dlouhodobě zpochybňuje protiruské sankce, které přijala EU. Loni slovenská vládní koalice zase opakovaně omezila poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
