„Přijeďte v pátek do Kyjeva.“ Zelenskyj pozval Fica na jednání o plynu, ten cestu na Ukrajinu odmítl
Nejprve to byl slovenský premiér Robert Fico, kdo pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému. Ukrajinský prezident poté reagoval na síti X – vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva. Místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar z Ficovy strany Směr-SD v úteý uvedl, že Fico v páte do Kyjeva nepojede.
Fico tvrdil, že by uvítal jednání se Zelenským v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou.
Fico přitom Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.
Fico navrhl setkání
Nyní Fico reagoval výzvou pro Zelenského k setkání. „Takovéto setkání vytvoří dobré předpoklady pro otevřený rozhovor o dodávkách plynu na Slovensko a do jiných zemí přes území Ukrajiny, o možných technických řešeních s ohledem na ukončení platnosti smlouvy mezi příslušnou ukrajinskou a ruskou společností k 31. prosinci 2024,“ uvedl Fico.
Schůzka by se měla týkat také dopadů zastavení přepravy plynu přes Ukrajinu na konkurenceschopnost slovenské ekonomiky a vztahů Slovenska a Ukrajiny.
Zelenského pozvání do Kyjeva
„OK. Přijeďte v pátek do Kyjeva,“ reagoval dnes v podvečer Zelenskyj na platformě X bez dalších podrobností. Ve svém příspěvku sdílel náhled Ficova dopisu publikovaného také na facebookovém účtu slovenského premiéra.
Fico v Kyjevě od ruské invaze na Ukrajinu zatím nebyl. Společná jednání slovenské a ukrajinské vlády se během ruské agrese odehrála v ukrajinském Užhorodu nebo slovenských Michalovcích, které jsou blízko společných hranic.
Fico nepřijede, míní Gašpar
„Premiér Fico včera (v pondělí) zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane,“ reagoval místopředseda slovenského parlamentu a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar (Směr-SD).
Gašpar je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě.
Fico po rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území Zelenského obvinil i ze sabotáže. Ukrajinský prezident zase Fica obvinil, že otevřel druhou energetickou frontu proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina.
Fico s Putinem jednal loni v prosinci v Moskvě. V neděli pak Zelenskyj napsal, že Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropu a na zdravý rozum. Na toto vyjádření Fico nereagoval s odůvodněním, že nechce vyhrocovat situaci.
„Fico má jednat s Kyjevem, ne s Moskvou“
Slovenský premiér v dopise Zelenskému opět tvrdil, že Slovensko kvůli zastavení tranzitu plynu ročně přichází o zhruba půl miliardy eur (12,5 miliardy Kč). Dříve Fico uváděl, že jde o peníze za přepravu plynu přes Slovensko.
Slovenští opoziční politici to ale zpochybnili a uvedli, že objem přepraveného plynu přes Slovensko klesal už dříve a že slovenský polostátní přepravce plynu Eustream se dostal do ztráty. V Eustreamu má podíl a manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Slovenská opozice už dříve tvrdila, že Fico měl o dodávkách plynu místo Moskvy jednat v Kyjevě. Poukázala rovněž na to, že Rusko má podle příslušné smlouvy zajistit přepravu plynu až na Slovensko a že státní firma SPP by měla zažalovat ruský koncern Gazprom za nedodání plynu.
Nynější Ficova vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico také dlouhodobě zpochybňuje protiruské sankce, které přijala EU. Loni slovenská vládní koalice zase opakovaně omezila poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
