Zákaz přeletů nad Ruskem: Evropským aerolinkám se nevyplatí okliky do Asie. Byznys přebírá Čína

Místo přímé trasy přes Sibiř teď západní letadla musejí ruské území oblétávat přes Gruzii – jež leží zhruba na 43. rovnoběžce, tedy stejně jižně jako Korsika nebo jih Chorvatska. A pak přes Kaspické moře, Kazachstán, Mongolsko…

Čím severnější odlet, tím je ztráta ruského nebe a vynucená oklika citelnější. Z Frankfurtu je spoj do Pekingu delší o hodinu a půl. „U linky Finnair Helsinky-Peking se vzdálenost prodlouží o 1729 námořních mil (3202 kilometrů), což znamená prodloužení doby letu o téměř čtyři hodiny,“ napsali David Ennen a Florian Wozny, výzkumníci z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku. Eurocontrol pak na letu Helsinky-Tokio uvádí až pět hodin. 

Někdy je prodloužení letu až takové, že musí aerolinky do letadla vzít další piloty, aby se střídali a odpočívali. Hlavní zdražení však způsobí větší spotřeba paliva.

Střední zdražení (medián) pro spoje ze severnějších částí Evropy (nad 50. rovnoběžkou, což je mimochodem zrovna Praha) vypočítali Wozny a Ennen na 43 dolarů (cca tisíc Kč) za letenku. Čím severnější odlet, tím větší zdražení, nad 57. rovnoběžkou, tedy ze Skandinávie, už je to přirážka dvojnásobná. Z Prahy se nyní dají koupit letenky do Pekingu pod 8000 Kč (jednosměrné, na leden), tisícovka navíc tak už je znát.

Kompenzace z Bruselu nereálná

Některé své spoje do Číny tak v nedávné době zrušily British Airways a Virgin Atlantic z Británie, LOT z Varšavy, Scandinavian z Kodaně, Lufthansa přestává denně létat mezi Frankfurtem a Pekingem. Na tomto letu Lufthansa přiznala, že pokaždé tratí až 550 tisíc € (13,8 milionu Kč), uvedla agentura Bloomberg.

Evropská komise v říjnu slíbila vypracovat studii o hospodářské soutěži na mezinárodních trasách, která se bude této problematiky týkat. Letecký průmysl však zůstává skeptický k tomu, že by Brusel reálně zakročil.

„Neočekávám, že z toho něco vzejde,“ řekl pro Politico Willie Walsh, generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA). „Dalo by se argumentovat, že letecké společnosti, na které mělo dopad politické rozhodnutí, by měly být odškodněny. Pochybuji však, že by k tomu Komise nebo evropské země měly velkou chuť,“ dodal Walsh.

Vzestup čínské konkurence

Evropské spoje proto nahrazují čínské firmy: „Loni v létě společnost China Eastern Airlines oznámila, že zvyšuje svou kapacitu v Evropě na 19 linek a 244 zpátečních letů týdně,“ konstatuje Politico. „China Southern Airlines, která nedávno zahájila přímou linku z Budapešti do Kantonu, nyní obsluhuje 11 evropských destinací.“ Největším čínským osobním dopravcem létajícím do Evropy je společnost Air China s 32 trasami a 53 lety denně. Podle listu Global Times (který vlastní Komunistická strana Číny) to oproti předcovidovému roku 2019 znamená expanzi o 116 %. Zatímco před pandemií obstarávaly čínské aerolinky polovinu letů mezi svou zemí a evropskými destinacemi, v říjnu už analýza poradenské firmy v letectví IBA hovořila o 77 %.

Problémy s Ruskem však nejsou jediným důvodem evropského ústupu z leteckých tras do Orientu. Omezují je i americké a australské aerolinky, protože cestujících do Číny i z Číny létá relativně málo. Vrchol byl před covidem, od té doby však dříve silně rostoucí čínskou ekonomiku provází další trable a létá se méně za turistikou i za byznysem.

„Zahraniční letecké společnosti neobnovily mezinárodní kapacitu do Číny tak rychle, jako čínské letecké společnosti obnovily mezinárodní kapacitu z Číny,“ uvedl pro CNN Steve Saxon, který vede v poradenské firmě McKinsey výzkumný tým zaměřený na Čínu v oblasti cestování, logistiky a infrastruktury. „Ještě nedosáhly úrovně z doby před covidem, nyní zahraniční letecké společnosti stahují svou letovou kapacitu, protože mají ziskovější příležitosti jinde v rámci svých sítí.“

A jak píše CNN, Číňané dávají přednost svým aerolinkám, kde se s personálem domluví vlastní řečí.

Ruské aerolinky pod sankcemi nezvládají, Moskva žádá o pomoc Kazachstán

Některé spoje si západní aerolinky přesto budou chtít udržovat, ač na ně doplácejí - pro případ, že se provoz zase rozroste – pokud lety zruší, nedostanou pak tzv. sloty na letištích a jejich kapacita připadne konkurenci.

Z České republiky je nyní do Číny jediná linka – třikrát týdně letí mezi Prahou a Pekingem Airbus A330-300 čínské společnosti Hainan Airlines pro necelé tři stovky cestujících. Trvá mu to zhruba 9 hodin. I další lety do Asie z Letiště Václava Havla, konkrétně do Mongolska, Koreje a na Tchaj-wan, provozují tamní aerolinky, nikoli evropské, a přes Rusko tedy mohou.