Do Ruska nikdy! Dvořák i Turek drsně o Ficově cestě do Moskvy. Došlo i na elektroauta
Nová evropská komise nás podle europoslance Filipa Turka (Motoristé) nažene na stromy a zapálí Evropu. Uvedl to na TV Prima v pořadu Partie. Okomentoval tím možné snahy komise pokračovat v dekarbonizaci, která by mohla Evropu dle jeho názoru přivést do krachu. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (za STAN) byl optimističtější a uvedl, že je brzy na hodnocení a že Češi i Evropa musí více diverzifikovat svůj průmysl. Během diskuze došlo i na slova k válce na Ukrajině a možném míru. Napřetřes přišel i dotaz k cestě slovenského premiéra do Moskvy, kde došlo mezi diskutujícími ke shodě.
V diskusním pořadu na TV Prima se hosté v první části bavili o tom, jak vnímají nově zvolené eurokomisaře, kteří začínají od toho víkendu aktivně pracovat. A to v čele znovuzvolené šéfky Ursuly von der Leyenové. „Není pochyb o tom, že tato sestava je podporovaná demokratickou většinou a jak bude reflektovat věci vzešlé z voleb, to uvidíme,“ komentoval novou komisi ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Ona dala dohromady většinu, která je hodně doprava a je tam potenciální nebezpečí, že později otrávení voliči budou muset přebíhat k extrémistům,“ konstatoval také.
Zato europoslanec Filip Turek s „komisí bytostně nesouhlasí“ a to i kvůli pokračování striktní dekarbonizace. „Snižuje nám to životní úroveň,“ myslí si. „Je to návrat na stromy a my tady zavřeme továrny, otevřou je v Asii,“ dodal také.
Dvořák není tak pesimistický, jak uvedl na TV Prima. Znovu zopakoval, že se musí počkat na to, jak bude nová komise reagovat a co provede dál. „Je evidentní, že zelená frakce dostala méně hlasů. Já taky mám výhrady k některým členům, ale jestli už je dneska nový předseda Evropské rady António Costa v Kyjevě, tak to je ta zpráva, na kterou sázím, protože jestli se na něčem bylo potřeba shodnout, tak na bezpečnosti Evropy,“ řekl ministr.
Turek: Zapalujeme Evropu, za pět let budeme hasit
Podle ministra si každopádně musíme uvědomit, že vývoj půjde dopředu tak jako tak. Zmínil, že diskuzí o odsunu konce spalovacích motorů si jen kupujeme čas. „Máme ekologické cíle a hrozby toho, jak ta planeta vypadá (…) Já si myslím, že jsme schopni akceptovat, že je to trend a že automobilový průmysl je klíčový pro národní hospodářství a nemůžeme si dovolit to nechat padnout. Na druhou stranu ty podniky nemáme obalovat do bavlny - dříve nebo později se tyto ambice budou naplňovat. Odsouvání problémů nám nepomůže,“ myslí si Dvořák, podle kterého některé automobilky měly čas se připravit, ale došlo u nich k manažerskému selhání. Nyní je budeme kvůli průmyslu zachraňovat. Uznal ale, že na elektroauta nemáme dostatek zdrojů.
Turek ale zmínil, že diskuze o přehodnocování nejspíše nebude úspěšná a k odsunu konce motorů nedojde. „Řekl mi to komisař. O těch cílech jsou ale schopni diskutovat. To třeba přinese zprůměrování emisí, na to jsou schopni přistoupit (…) Je nesmysl si myslet, že Evropa to zachrání, když jsme tak velký jako Indie. Nemohou zachránit svět, jen zničí náš průmysl. Všichni ostatní od toho ustupují, třeba USA,“ uvedl nový europoslanec. Podle něj za ostrou dekarbonizací stojí lidé s mylnou představou, že zachráníme planetu. „Je to neproveditelné a čeká se, až to někdo řekne nahlas, že to byla blbost. Za pět let budeme hasit škody z průmyslu, zapalujeme Evropu,“ dodal s tím, že bude čekat na novou komisi.
Podle obou hostů je nutné myslet na to, že potřebujeme dostatek zdrojů. Dvořák také zdůraznil, že je nutné diverzifikovat průmysl, abychom nebyli na automobilovém průmyslu tak moc závislí.
Shoda ve studiu: Do Ruska nikdy!
Diskuze se stočila k debatě nad válkou na Ukrajině. Především k možnosti eskalace konfliktu a k cestě slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy. Podle Turka musí dojít co nejdříve k příměří, protože je svět nejblíže třetí světové válce. „Myslím si, že skutečnou hru zahájí Američané a ti rozhodnou, jak to dopadne,“ okomentoval stávající diskuze nad vývojem války pod nastoupení Donalda Trumpa do prezidentského křesla a nad možností územních ústupků ze strany Ukrajiny, aby došlo k příměří. Podle něj jde celou dobu o geopolitickou hru a Putinovi nyní jde hlavně o východní části Ukrajiny a o Krym.
Dvořák byl trošku ostřejší. „Mně je jedno, co si myslí Rusko, je to okupant, agresor. Hledáme situaci, jak zabránit zabíjení lidí, ale musíme pořád myslet na to, co se stane za tři až pět let. A ochrana Ukrajiny v NATO je jedno z řešení,“ míní ministr.
Moderátorka se zeptala také na názor oba mužů na plánovanou cestu slovenského premiéra do Moskvy. Zde došlo k vzácné shodě: oba muži by nikdy do Ruska nevyrazili. Rozepře ale nastala u odsuzující rezoluce, kterou EU přijala vůči Ficově cestě. „EU by neměla diktovat, co má dělat. Chtěli odsuzující rezoluci a odmítám, aby 90 % hlasování bylo o odsuzující rezoluci. Já vůbec nepovažuji EU za nějakou federaci a neodvažuji si komentovat kroky slovenské vlády,“ řekl Turek.
„Ať si jede, kam chce, ale já se musím ohradit vůči slovům jako diktát. EU tím jen vyjadřuje svůj většinový názor a myslím, že by mělo být jasno, jak důležitý hráč ve světě nahlíží na takové problémy. Já s cestou nesouhlasím, ale uznávám právo toho, že si může jet kam chce,“ vložil se do toho Dvořák.
Vnímá jako špatný signál, že se EU drolí v názorech na Rusko. „Co považuji za smutné, je to, že Fico rezignoval jako Orbán na dodržování jednoty, protože jen v jednotě ukazujeme sílu,“ vysvětlil ministr.
Neznámí vandalové dnes na východním Slovensku poškodili a postříkali barvou památník věnovaný sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi. Oznámili to autor díla a Slovenský svaz protifašistických bojovníků (SZPB), který sochu nedávno odhalil. Nejde o první incident v souvislosti s tímto památníkem; neparlamentní strana Demokraté dříve tento týden oznámila, že ho zahalila do plachty, a Koněva kritizovala. Podle svazu nyní někdo rozbil pamětní desku a na podstavec sochy červenou barvou napsal „Gyilkos“, což v maďarštině znamená vrah.
„Takové jednání považujeme za nepřijatelný projev vandalismu, zneuctění vojenského památníku a projev neúcty k historii osvobození Slovenska,“ napsal SZPB. Dodal, že ničení vojenských památníků nelze omlouvat politickými názory, ideologickými rozdíly ani odlišným pohledem na historické události.
Do Ruska se vrací z ukrajinského zajetí 270 ruských vojáků, stejný počet lidí byl předán ukrajinské straně, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil návrat za velmi významný výsledek. Většina z ukrajinských vojáků byla v zajetí už od roku 2022. Mezi navrátilci je podle hlavy státu i devět civilistů a i pět lidí, o nichž se předpokládalo, že je Rusové zabili ve vězení v Olenivce, kde o život přišly desítky válečných zajatců. „Pamatujeme na každého jednotlivce a pokračujeme v pátrání po všech ostatních,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ukrajinský koordinační štáb poznamenal, že mezi osvobozenými zajatci jsou i vojáci, kteří byli v zajetí již od let 2018 a 2020, kdy bojovali proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Koordinační štáb ujistil, že pokračuje v práci na vyhledání a návratu všech Ukrajinců držených v ruském zajetí.
Ještě před výměnou válečných zajatců si představitelé Moskvy a Kyjeva vyměnili na bělorusko-ukrajinské hranici civilisty, uvedl ruský list Kommersant.
Všechna čtyři moskevská letiště dnes z bezpečnostních důvodů dočasně zastavila přílety i odlety. Letiště Šeremeťjevo na severu metropole bylo kvůli hrozbě dronového útoku také evakuováno, cestující se ale už vracejí. Více než dvě desítky spojů na toto moskevské letiště byly přesměrovány do jiných měst.
Letiště Šeremeťjevo doporučilo cestujícím při evakuaci zachovat klid, nepřibližovat se k oknům, zdržovat se v uzavřených prostorách terminálů a postupovat dle pokynů personálu. Pracovníci letiště mimo jiné pasažérům asistovali při evakuaci z letadel.
👍 💖🍀