7°C
Podle přírodovědců přišli sysli na Havranické vřesoviště z několik set metrů vzdálené lokality u obce Hnanice. „Není náhoda, že sysli našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ tvrdí Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly je významným momentem v rámci záchrany tohoto druhu v rámci tuzemské ochrany přírody.
V ohradě divokých koní žije deset syslů
Sysli lokalitu nejen osídlili, ale začali se tam také rozmnožovat. „Při letním monitoringu jsme pozorovali jeden vrh mláďat. Odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do 10 syslů. Klíčové pro další vývoj jejich malé kolonie bude úspěšné přezimování,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Do NP Podyjí se po 50 letech vrátili syslové NP Podyjí
Ještě v roce 2018, kdy pastva divokých koní na Havranickém vřesovišti začala, pokrývaly místo husté vysokostébelné trávníky. Ty jsou pro sysla zcela neobyvatelné a nikdo by jej zde tehdy nečekal.
Pastva však lokalitu po několika letech proměnila a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také pro vzácné květiny, jako jsou koniklece. Její pokračování navíc pro sysly dlouhodobě zajistí odpovídající prostředí.
Ideální prostřední
„Pastva divokých koní dokáže levně a dlouhodobě udržovat vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také další druhy živočichů a rostlin, které potřebují řídké trávníky bohaté na kvetoucí byliny,“ upozornil přírodovědec Dalibor Dostál na jednu z největších předností pastvy velkých kopytníků.
K přirozenému šíření sysla dnešní zemědělskou krajinou může navíc docházet jen tam, kde byla dosud zachována drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami.
