Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) až třetina vín kontrolami loni neprošla. Z 1090 vín nevyhovělo 396 vzorků. Nejčastěji byla chybně označená, například neodpovídal deklarovaný geografický či botanický původ, nebo mělo víno senzorické závady, případně byl jiný obsah alkoholu, než se uvádělo na obalu. Vína také obsahují barviva či jiné přídatné látky jako glycerol či vodu. Převážnou většinu prohřešků přitom nemá spotřebitel šanci poznat.
"Chceme také bojovat s nelegálním dovozem nebo změnou původu, kdy firmy dělají ze zahraničních vín domácí," řekl ČTK výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. Například populární odrůda Pálava se v Česku prodá pod tuzemskou značkou více než se tu vyrobí.
Podle Svazu vinařů by nově měli sudové víno prodávat licencovaní obchodníci. "Dnes víno může prodávat každý holič," uvedl Půček. Stát by měl v případě prohřešku možnost licenci prodejci odebrat. Podle Svazu vinařů by bylo ideální koncentrovat prodej do odborných prodejen jako jsou vinotéky.
"Chceme, aby se s tím začalo něco dělat, aby vznikla meziresortní skupina, která by se snažila dát dohromady, co je průchodné," dodal Půček. Svaz podle něj také chce, aby prodejci, distributoři a výrobci čelili významnějším sankcím včetně zákazu činnosti nebo uzavření provozoven. Subjekty na trhu by se také měly rozdělit na výrobce a obchodníky. S názvem vinařství totiž vystupují i firmy s téměř nulovou vlastní produkcí.
Podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva zemědělství Radka Melichara se resort loni domluvil s Generálním ředitelstvím cel na předávání průvodních dokladů k obchodovanému vínu při jeho přepravě do tzv. registru vinic. Tyto doklady využívá SZPI při kontrolách k zamezení dodávek vín k případnému falšování. "Toto opatření bylo prvním, nicméně ministerstvo analyzuje další možnosti k omezení černého trhu s vínem, a to nejen na své úrovni, ale i na úrovni mezirezortní," uvedl Melichar.
