Lev

Lidé narození 13. srpna jsou Lvi.  


Svátek slaví Alena 

  • Mužský protějšek: Alan   
  • Nejpoužívanější domácí podoby: Alenka, Ála, Alča, Ája
  • Původ: Jméno Alena nemá zcela jasný původ. Někdy je spojováno s mužskou variantou hebrejského jména Alan, jehož význam je „soulad“ nebo „svornost“. Podle jiné teorie je Alena odvozena od Magdalény. V tom případě by byl výklad „pocházející z Magdaly“ nebo „věž“ (magdala). Také může pocházet z ruského jména Alexandra a jeho domácké varianty Olena, která znamená „ochránkyně mužů“. 
  • Povaha: Aleny jsou materialistky. Mají rády vzrušení a dobrodružství. Rády si ostatní přivlastňují. 
  • Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro ženy narozené ve znamení Raka, Ryb, Blíženců, Střelce a Vah.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >  


Den leváků 

Den leváků vyhlásil v roce 1992 britský klub leváků The Left – Hander´s Club. Cílem je zvýšit povědomí o levácích a jejich problémech. U leváků dominuje pravá hemisféra mozku. Zatím se však neví, co tento fakt způsobuje. Leváci se potýkají s tím, že mnoho nástrojů, nářadí a přístrojů se vyrábí pouze pro praváky. Problémy mívají většinou ve škole. Naopak při některých sportech mají leváci výhody, kdy mohou zaskočit soupeře jiným stylem hry. Zajímavostí je, že leváci přicházejí do puberty o čtyři až pět měsíců později než praváci.

Stavba Berlínské zdi

13. srpna 1961 byla ze dne na den vztyčena první verze Berlínské zdi. Jde o jeden z nejvýraznějších symbolů oddělení takzvaného „východního bloku“ od demokratických zemí. Stejně jako v tehdejším Československu začaly na hranicích mezi státy východního bloku a demokratickým západem růst zátarasy již v roce 1951. Hranice procházející Berlínem byla ovšem dlouhou dobu slabinou.

V 50. letech docházelo k dalšímu zpřísňování podmínek pro vycestování na západ a relativně otevřená hranice procházející Berlínem tak byla pro řadu lidí čím dál lákavější. Omezení pohybu se dotýkalo i městských přechodů, nicméně hranice nebyla dostatečně hlídaná a pod Berlínem navíc dál jezdilo metro, které obě poloviny spojovalo.

Podle výzkumníků vedla otevřená hranice v Berlíně k masovým emigracím. Podle badatelů do roku 1961 uprchla přes Berlín asi pětina celkové populace východního Německa. To vše vedlo východoněmecké vedení k rozhodnutí o vybudování zdi, která by západní Berlín oddělila od východního.

Rozkaz ke stavbě podepsal předseda Státní rady Německé demokratické republiky Walter Ulbricht na schůzy Státní rady 12. srpna 1961. Armáda a policie na hranici nastoupila hned o půlnoci a 13. srpna již Západní a Východní Berlín dělila bariéra z ostnatého drátu, kterou později začala nahrazovat betonová bariéra. To vedlo zároveň k rozdělení metra. Východnímu Berlínu tak zbyly jen dvě linky metra. Západní Berlín pak Východnímu platil ročně 20 milionů marek za možnost průjezdu vlaků na dvou linkách stanicemi, které nyní byly za železnou oponou. Jedinou otevřenou stanicí byla Fridrichstraße, která sloužila jako hraniční přechod.

Toto uspořádání pak platilo přes 20 let. Pád berlínské zdi začal 9. listopadu 1989.

Psalo se 13. srpna před rokem: