Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Meteory nad Českem: Vědci odhalují jejich fascinující tajemství

Autor: Matěj Hynek - 
29. ledna 2018
15:20

Česko si v předminulém týdnu mohlo užít nebeskou podívanou. Nad středními a jižními Čechy proletěl ve čtvrtek 18. ledna jasný bolid. Meteor nejen rozzářil noční oblohu, ale několik úlomků z něj dopadlo i nedaleko jihočeské obce Bechyně. To vše se podařilo zjistit díky unikátnímu projektu vědců z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Ti tak po pár dnech byli schopní nejen určit, kde cesta tělesa meziplanetární hmoty skončila, ale i jak vypadala jeho cesta vesmírem.

„Evropská bolidová síť je dlouholetý projekt na pozorování bolidů ve střední Evropě, který byl založen v šedesátých letech minulého století doktorem Zdeňkem Ceplechou a od samého začátku je tato síť řízena z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově,“ popisuje projekt, který vědcům pomohl určit dráhu bolidu, doktor Pavel Spurný, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Za projektem stáli Češi od samého začátku

V projektu, který astronom Ceplecha založil již v šedesátých letech minulého století, je dnes 14 pozorovacích stanic v České republice, dvě na Slovensku a jedna v Rakousku. Zároveň využívá dalších 11 stanic v Německu. „Německá část je sice přístrojově nezávislá, nicméně její činnost je taktéž koordinována od nás,“ dodává k tomu Spurný a doplňuje, že německé stanice mají méně přesné vybavení než ty, které provozuje Astronomický ústav.

Zároveň připomíná, že to byl právě Ceplecha, který podobnou metodou jako dnešní astronomové Akademie věd spočítal atmosférickou dráhu bolidu i s jeho dráhou ve sluneční soustavě. „A jelikož také předpověděl místo dopadu meteoritů a čtyři meteority se také v pádové oblasti našly, tak to byl první případ takzvaného meteoritu s rodokmenem na světě,“ dodává k bolidu, který oblohu nad Českem rozsvítil 7. dubna 1959.

Před 59 lety u Příbrami…

Díky Českému astronomovi jsme tak zjistili, že meteority mají přímou genetickou souvislost s asteroidy. Spurný rovněž připomíná, že příbramské meteority se staly prvním mimozemským materiálem, o kterém jsme přesně věděli, jak se k nám dostal. To vše celých deset let před tím, než američtí astronauti přivezli první vzorky z Měsíce.

Od prvního výpočtu, od kterého letos uplyne 59 let, se algoritmy pro výpočet dráhy bolidů příliš nezměnily. Moderní metody nicméně celý proces výrazně zrychlily a zpřesnily.

Na výpočet dráhy stačí astronomům dvě dobré fotky

Vědci dnes k výpočtu potřebují alespoň dva snímky z různých míst, která jsou od sebe v ideálním případě vzdálena 50 až 150 kilometrů. „Z naší bolidové sítě ve standardních případech vybíráme nejlepší snímky nejlépe aspoň ze tří nebo čtyř stanic,“ dodává k tomu doktor Spurný.

Ze snímků následně vědci vypočítají nejen jeho cestu atmosférou, ale i dráhu, po které meteor putoval sluneční soustavou. „Je to rigorózně daný výpočet ze čtyř parametrů, které určíme z přístrojových záznamů – čas přeletu bolidu, jeho vstupní rychlost do atmosféry a směr odkud přiletěl, což je poloha takzvaného radiantu definovaná souřadnicemi na obloze, takzvanou rektascenzí a deklinací,“ vysvětluje Spurný. Dodává, že tento výpočet je pak mnohem jednodušší, než následný výpočet temné dráhy a pádového pole případných meteoritů.

Kamery bolidové sítě přitom oblohu nad střední Evropou snímkují každou jasnou noc a každoročně zaznamenají asi 1200 vícestaničních bolidů, tedy takových, u kterých jsou vědci schopni určit jejich dráhu v atmosféře i sluneční soustavě.

Zaznamenaný dopad meteoritů je vzácná událost

„Instrumentálně zaznamenaný pád meteoritů je velmi vzácná událost,“ upozorňuje Spurný. Pozorování jako to, které skončilo dopadem několika úlomků v okolí Bechyně, se podle něj podaří jednou za jeden až dva roky. Dodává však, že díky přístrojům, které se k pozorování používají, nepotřebují meteorit fyzicky držet v ruce. „Hlavní smysl našeho experimentu spočívá v tom, že pro každý vícestaničně zachycený bolid jsme schopni velmi přesně určit, nejen kudy letěl v atmosféře a odkud k nám z vesmíru přiletěl, ale také jak byl velký, jakou měl hmotnost, strukturu a i třeba složení,“ vysvětluje.

Už od začátku tak vědci věděli, že meteoroid, jehož zbytky dopadly u jihočeské Bechyně, vážil přibližně tři kilogramy a na své cestě atmosférou zářil na trase dlouhé přibližně 84 kilometrů. Během krátké podívané prakticky celý shořel v atmosféře, do které vstoupil rychlostí 20 kilometrů za sekundu. Podle vědců ovšem mohly jeden až dva menší meteority dopadnout až na zemský povrch.

Jeden nebo dva úlomky dopadly do jižních Čech

Mělo by jít o jeden nebo dva úlomky, které váží okolo 100 gramů a možná několik dalších mnohem menších úlomků. Ty největší pravděpodobně dopadly dva až tři kilometry východně od centra Bechyně na jihu Čech. Kvůli proměnlivé meteorologické situaci v době pádu ovšem astronomové zavrhli systematické hledání meteoritů, protože bylo velmi obtížné určit přesněji místo dopadu a rozptyl je příliš velký.

Ani ne po týdnu rovněž znali dráhu, kterou meteor urazil, než před půl osmou večer 18. ledna zanikl v nebeské podívané. Před svým zánikem v zemské atmosféře obíhal kolem Slunce. Jeden oběh mu trval 1,83 pozemského roku, nejblíže ke Slunci se při něm dostal v oblasti mezi Zemí a Venuší, nejdále se pak dostal 0,6 astronomické jednotky (vzdálenosti Země od Slunce) za oběžnou dráhu Marsu.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi